Já se o tomto tématu, to znamená novela zákona o platu představitelů státní moci, dost často jsem k tomu pozván do televizních debat, kde vždycky proti mně stojí nebo sedí někdo z koalice. A ty argumenty se v zásadě opakují. Nicméně mi koaliční kolegové doposud nebyli schopni odpovědět na úplně banální otázku, která nás vlastně přivedla k tomu, proč to tady projednáváme 15. ledna.
Ta otázka zní, když Ústavní soud o tomto rozhodl v květnu loňského roku, proč to vláda poslala do Sněmovny až v listopadu? To je úplně zásadní základní věc. A můžeme si to teďka krásně tady rozebrat. Tak za prvé. Já si rovnou odpovím, protože tu odpověď jsem doposud nedostal. Je to proto, protože v září byly krajské a senátní volby a vy jste nechtěli ten výsledek ohrozit debatou o citlivé věci týkající se platů politiků. Tomu rozumím, tomu jako rozumím politicky, nebudu říkat, že ne, ale tak by bylo dobré aspoň to říct.
Dneska mně váš kolega poslanec Kučera v televizi sděloval, že to je proto, že my údajně obstruujeme, takže by se to sem nedostalo na řadu, což mně přijde jako argument velmi vtipný, protože i ta dnešní schůze, pokud vím, je mimořádná. Takže stejně tak vy jste mohli tu mimořádnou schůzi svolat klidně třeba na ten červenec nebo srpen, mohli jsme tady být o prázdninách. Voliči by nám zatleskali, že nemáme parlamentní prázdniny, ale že se tady scházíme, abychom tady i hovořili a jednali o našich platech a mohli jsme to krásně stihnout.
Takže to je jakoby ten první moment, který já vám vyčítám, že to trvalo hrozně dlouho, a potom je tlak na nás, abychom to urychlili, jestli budeme hlasovat dneska, nebo v pátek. Já jsem připraven hlasovat dneska, já s tím jako problém nemám, ale jestli nakonec budeme hlasovat v pátek, protože jsou tam ještě přihlášení další kolegové, tak jestli to bude ve středu, nebo v pátek, je jedno. Ale, jestli to tady bylo v listopadu, anebo to tady mohlo být klidně v červenci, to už je jako velký rozdíl. Takže tohleto je jako jedna za mě zásadní poznámka, že vy vždycky ty věci necháte jakoby expirovat, abych tak řekl. A potom to tady doháníte a v zásadě za každým vystoupením někoho z opozice už vidíte obstrukci, jo? To už je trochu taková jako obsese.
Ta druhá poznámka je, že se mi nelíbí, a to také je vaše chyba, nezlobte se na mě, a říkám to tady slušně, rázně a evidentně si to můžete ověřit, i ten způsob, jakým se to vlastně navrhuje a navrhovalo od začátku, kde jednak pokud jde o tu výši toho pohybu nahoru, tak pokud jde o to zdůvodnění. A to je přece věc, kterou vy máte ve svých rukách a kterou jste od začátku, která se vám vymkla z těch rukou, protože vy jste na začátku přece argumentovali tím, že my si vlastně musíme tady zvyšovat ty platy a rozmrazovat to z toho důvodu, že to chce po nás Ústavní soud, ale to Ústavní soud po nás nechce, a dokonce vystoupili právníci i někteří ústavní soudci, kteří řekli, že oni mluvili jenom o těch svých platech, o platech soudců a státních zástupců.
To znamená, že ten argument je nepravdivý, a tím pádem najednou kontaminujete celou tu debatu, že vlastně vymlouvaje se na rozhodnutí Ústavního soudu, něco musíme udělat, ale ono to není pravda, a to tady říkám jako člověk, který s tím nesouhlasí, s tím rozhodnutím Ústavního soudu. Tady obsahově nejsme ve sporu, protože já si myslím, že by vývoj platů ústavních činitelů měl být stejný u politiků i u těch právních pozic soudců, státních zástupců.
je takový ten termín, který tady teďka se často používá, že všichni dýcháme ten stejný vzduch. Jsme ve stejném prostředí a podobně, to je pravda. Takže já s tím rozhodnutím Ústavního soudu a s tím vymezováním státních zástupců a soudců, vlastně jako úplně mimo tu společnost, že se jich nemá dotýkat ten vývoj, tak já s tím nesouhlasím, ale respektuju prostě rozhodnutí Ústavního soudu. To znamená, to je ten moment, který já vám vyčítám, že vy jste se na to falešně vymlouvali, a pravda to nebyla.
Ten třetí moment je ta výše, že prostě to, i o čem dneska vlastně budeme hlasovat, pokud k tomu dojde, tak je, vy to vlastně taháte jako králíci z klobouku. Ten první návrh byl 14 %. Vy jste to dokonce měli už i od Ministerstva financí, tam to v rozpočtu už bylo připraveno. Potom ta zpětná vazba ze strany opozice, médií, veřejnosti, nevím, možná i vašich voličů, já nevím, vás přivedla k tomu, že to nebude 14, bude to 6,95, nebo kolik to je. Teď je tady pozměňovací návrh pana ministra, který to zastropovává na 5 %, to znamená, že se to prostě jako soustavně mění, jinými slovy, nemůže platit argument, že to máte perfektně promyšlené, protože kdybyste to měli promyšlené, tak máte jeden návrh a neměníte ho každých 14 dní na základě zpětné vazby a reakce zvenku.
Takže to jsou ty důvody, které mě vedou k tomu, že ten jakoby váš přístup v tomhletom se mi nelíbí. Podle mě jediný možný čistokrevný přístup by byl a měl být, že vy byste vzali to rozhodnutí Ústavního soudu, udělali byste tady krátkou změnu, jenom to, co ten Ústavní soud po nás chce, ať už si o tom myslíme cokoliv, a tady myslím, že jsme ve shodě, udělali jenom tu změnu, která se týká soudců a státních zástupců, udělali bychom to tady rychle na mimořádné schůzi, dnešní schůze je také mimořádná. Klidně to mohlo být v létě a mohlo být už dávno hotovo. A my jsme to vůbec nemuseli tady řešit dokonce v devadesátce.
My jsme tady tím vůbec nemuseli procházet, abyste věděli, že v momentě, kdy vy to rozkošatíte a dáte tam najednou ty platy politiků, o kterých ale ten Ústavní soud nehovořil tak, že jste přece věděli z té zpětné vazby, že my na to budeme mít jiný názor, bude se to natahovat, bude kolem toho politikum, je to politikum, vždycky to bylo.
První zamrazení platů navrhl Miroslav Kalousek a vždycky to byla nějaká reakce na nějakou ekonomickou situaci v té zemi. To není nějaký objev hnutí ANO, jak by tady někdo mohl vyvolávat dojem. Takže mně obecně vadí, že se bavíme o platech. Taky tady se budu opakovat, že bych to rád jako dal na nějakou veličinu. Já vždycky říkám, že by to mělo být spojeno s HDP, když roste, tak rostou platy politiků, když klesne, což se stalo, tak i dokonce klesají, mohou klesat platy politiků, to by mně přišlo fér, protože my tady vlastně tím svým rozhodováním i třeba daňové politice, tak vlastně nepřímo ovlivňujeme někdy i přímo růst HDP. Často tady u toho padá slovo populismus. Já vám řeknu, co já považuju za populismus. Populismus u mě je, když někdo nemá konzistentní názory a mění je tak, aby mu to v té chvíli vyhovovalo a zalíbil se.
A v tomhletom já za populistické návrhy vidím návrhy od kolegů z Pirátské strany, kteří když byli ve vládě, tak to neřešili a nevadili jim to, a když jsou v opozici, tak najednou tady začnou sledovat v zásadě, kdo má jaké náhrady, jak se to vypočítává, dokonce teďka i kdo jak tady parkuje, neparkuje. To jsme řešili na Praze na zastupitelstvu a přineslo se to i do Poslanecké sněmovny, takže to je takový zvláštní přístup. Jinými slovy, populismus je to, že se někdo chce zalíbit a změní svůj postoj, někdy o 180 stupňů, někdy ho jenom poupraví - jenom proto, že vlastně se změnil jeho úhel pohledu z té pozice, která se mu změnila, že se z vládní strany stala strana opoziční.
Dovolím si poslední poznámku, která mě napadla, je to taková spíše jakoby provokativní věc. Já jsem tak jako přemýšlel často, když se scházím s lidmi teďka, tak oni se mě ptají na plat politiků a podobně, co s tím, tak všichni se shodneme na tom navázat to na nějaký automat, ale pak všichni víme, že navážeme to na automat, pak bude nějaká krize ekonomická a pak jsme všichni víceméně tou situací nuceni stejně to zmrazit a zamrazit - a takhle to točíme posledních 12 let nerozdílnou rukou, koalice, opozice napříč. Tak já jsem měl takový provokativní nápad, já vím, že to je i nerealizovatelné, ale mě tak napadlo a získalo to u občanů velkou pozornost, že bychom platy tady měli, pane ministře, (to je?) taková novátorská záležitost provokativní, že bychom platy tady měli navázané podle toho - každý by měl jiný plat podle toho, jaký byl jeho příjem v jeho posledním zaměstnání nebo v byznyse.
To znamená, to je také odpověď na to, tady někdo to říkal z předřečníků, že tím, že se bavíme o platech, tak do politiky nechtějí chodit úspěšní lidé. To podtrhuji a potvrzuji, protože když někdo mimo politiku si vydělá víc, pak jde do politiky, vydělá si míň, byť to pro někoho může být neuvěřitelné, protože tady někteří - zase je potřeba říct, občané mají pocit, že tady lítají statisíce, ale ono to takhle není - a prostě si v politice vydělá míň, tak si vydělá míň násobně a ještě dostává za to vynadáno. No tak proč by do politiky lezl?
Takže to by mohl být takový zajímavý přístup. Samozřejmě by to naráželo na to, že za stejnou práci bychom měli dostávat všichni stejný plat. A tady by to bylo odvozeno od toho, co si kdo vydělal předtím, než do politiky vstoupil, ale byl by to takový jakoby zajímavý lakmusový papírek, jestli by to třeba byla motivace pro ty s nějakým limitem samozřejmě a tak, s nějakou hranicí, s nějakým stropem, tak ale bylo by to zajímavé, taková zajímavá sociální sonda, jací lidé s jakým příjmem chodí do politiky, jestli si v politice přilepší nebo pohorší.
Tak tohle mě tak jako napadlo, vím, že to asi nemá šanci tohle se vůbec jako realizovat, ale když už se tady bavíme o tom, ono moc jiných originálních způsobů - prostě na ně nepřijdete, protože jestli opravdu chcete, aby do politiky šli lidi, kteří jsou v oborech uznáváni a mají něco za sebou, a zároveň oni budou pod drobnohledem konkurence politické, médií, novinářů, občanů, voličů a podobně, no, tak je to složité. A zároveň zase je potřeba politiky a lidi, co tady odvádí práci, dobře zaplatit.
Takže tady my se pohybujeme mezi mlýnskými kameny, ale základní princip, a to je moje poslední věta, je, že podle mě tohle vláda podcenila, dala sem věc, u které věděla, že je kontroverzní, dala to pozdě, odůvodňovala to způsobem, který byl nepravdivý, měnila návrhy - a to všechno dohromady dává výsledek a pachuť, kterou to má.
Já vám děkuji za pozornost.
