Takže vážení spoluobčané, ještě jednou dobrý den. Já jsem sliboval, že nebudu tady dlouze vystupovat, pokud pan premiér Fiala nebude lhát. Já už delší dobu nechodím na interpelace. Víte proč? Protože v minulosti, když jsem se přihlásil, tak vždycky to byla taková náhoda, že na mě nedošlo, respektive ten, ta debata s tím, že když někdo lže, má to poslední slovo, tak nebyla korektní. Ale jasně, já jsem byl premiér, měl jsem stejnou výhodu, ne? A bylo by fajn, kdybychom si to tady vlastně řekli.

Ty včerejší interpelace popsal pan Michal Šnobr. To je tvář minoritních akcionářů ČEZu, který na adresu pana premiéra včera na síti X neboli Twitter napsal: Neskutečný ubohý lhář a špatný podvodník, říká pan Šnobr. To je reprezentant minoritních akcionářů, které oškubal neboli odrbal, pane předsedo, nemám ten seznam od Kovářové stále, připravil o peníze statisíce minoritních akcionářů. A čím? No přece windfall taxem. A kam šly ty peníze z windfall taxu? No přece Stanjurovi do rozpočtu, například na ty kampaně ODS, aby zase lidem vymývala mozky.

No, takže k tomu tweetu, protože pan premiér samozřejmě odrbal všechny v naší zemi od důchodců přes studenty, živnostníky, podnikatele, všechny připravil o peníze. A neskutečně lže. No a ten pan Šnobr tady přidal k tomu fotku tohoto zeleného šílence. Ten se jmenuje Frans Timmermans a je to bývalý první místopředseda Evropské komise.

Tenhle zelený fanatik a neokomunista vymyslel Green Deal s Uršulou. A já se k tomu dostanu, protože co je důležité, je to, co se stalo v Davosu.

A víte, kolik těch komisařů mělo různé problémy? Takže tenhle pán, Timmermans, ten, který díky němu hlavně, ale samozřejmě Ursula byla u toho a všichni, ta Evropa fakt má velký problém.

A co řekl tenhle člověk o předsednictví pana Fialy? Poslouchejte dobře. Za svou třicetiletou zkušenost jsem málokdy zažil předsednictví, které by bylo tak cílevědomé, tak bojovné, tak zaměřené na výsledky, jako bylo to české. Je nesmírně důležité, abyste nezapomněli na to, že jste dosáhli historických výsledků. Ano, historie, a pan Fiala vstoupil do historie Evropy tím, že ji ničí, že ničí průmysl, automobilový průmysl, že ničí veškerý průmysl.

A to, co řekl Trump, kde za nás seděl v plénu ten nedovzdělaný ministr, tak musel na něj koukat s otevřenou pusou. Ne? Vždyť pětikoalice, to už všechno byli fanoušci Bidena, Kamaly Harris, ne?

Koupili ty F-35 nepotřebné a za to se jim Biden odměnil tím, že z hlediska technologií čipů jsme ve skupině the others, ti ostatní, ne ti spojenci.

No, a co tenhle fanatik, co teďka se stalo? Tady je článek.

Tajné financování lobbistických zelených organizací Evropskou komisí. Evropský parlament o něm bude dnes jednat. To je ten Timmermans, kterému Fiala políbil prsten s Uršulou. Proto on stále lže o tom Green dealu. A já vám dneska dokážu znovu, že lže a opakovaně lže, protože celé předsednictví bylo o tomhle, že mu tenhle fanatik poděkoval za ty zelené šílenosti, za to, co se dnes v Evropě děje. A oni se ještě nevzpamatovali.

Ta moc těch komisařů, hlavně finanční, je obrovská. Místo toho, aby o Evropě rozhodovali prezidenti a premiéři, rozhodují tito nikým nevolení, i když (Nesrozumitelné.) někde kandidoval a neuspěl, ale byli tam další. Reynders, ten údajně pral prachy, u toho byla policie v Belgii, Thierry Breton, který říkal: vyřešili jsme Rumunsko, zrušili jsme prezidentské volby, vyřešíme i Německo. Nebude nějaký Elon Musk tady telefonovat Alici Weidel a podporovat ji. Co si to dovoluje? To jsou oni.

A teď je totální šok, ale oni si totiž neuvědomují, co se stalo, oni si neuvědomují, co řekl ten Trump v Davosu. Co on řekl? Že ten Green Deal je podvod. Nás taky podvedli. Ta deklarace, kterou my jsme odsouhlasili, a já ji tady přečtu, byla o konkurenceschopnosti Evropy. A co říká ten Trump? Všechny firmy světa, přijďte do Spojených států, já mám ropu a plyn, já kašlu na Green Deal, je to podvod a já jsem to zrušil. On to podepisoval. A co teďka ta Evropa? Jak oni vystupují v tom Davosu? Jako oni jsou z jiného světa, oni nechápou, co se tady děje.

Takže vrátím se teda k panu premiérovi. Pan premiér, tady přišla Ursula von Der Leyen, vždyť se tady objímali, ona mu děkovala za to české předsednictví, za dvě a půl miliardy, chlebíčky a fotečky, které mu i tak ukradl Emmanuel Macron, protože neformální summit na Hradě byl o Macronovi. No a místo toho, aby pan premiér mlčel, tak zase lhal. Lhal o taxonomii. Co on udělal pro taxonomii? Proč lže? Vždyť je to tak evidentní.

Dokonce i ten demagog tady píše: Babiš řekl: my jsme prosadili i s dalšími kolegy z Evropské rady, aby jádro bylo nízkoemisní zdroj. Demagog, já je neznám, to nejsou naši kámoši, 4. ledna 2023 říká: Je to pravda. Samozřejmě je to pravda. Všude v závěrech Evropské rady to bylo napsané. Kolikrát já jsem vystoupil. Ale ta Uršula, ona tam nesedí jako v rohu a nepíše si ty úkoly, ona mluví druhá po předsedovi Evropské rady, ona je tam důležitější než ti prezidenti a premiéři, to je ten problém Evropy. Kolikrát jsem jí to řekl? No, a nakonec, protože jsme to chtěli, samozřejmě jsem chtěl, aby to bylo schváleno ještě za naší vlády, protože my jsme to prosadili. Tak pokud tomu někdo nevěří, tak tady je článek ČTK 12. 12. 2019. Česko prosadilo zmínku o jádru. To jsou všechno články. Takže kdy to bylo přijato? Ta taxonomie? Kolikrát jsem já blokoval tu Evropskou radu? A když ještě tam byla ta rakouská premiérka, která bohužel teda už nežije, a brečela v noci, o půlnoci, Angela ji utěšovala, že ten Andrej je fajn, ale on chce to jádro. Co on udělal, ten Fiala pro nás? Tam nic neudělal? A proč lže? Kdyby aspoň mlčel. Ne. On vystupuje. Kdo schválil Pařížskou dohodu?

A co tenhle článek Babiše, pane premiére, 8. 11. 2021. Na klimatické konferenci v Glasgow zaujal český premiér, to jsem byl tehdá já, projevem, v němž varoval Evropu před zelenou sebevraždou. Tu teďka páchá Evropa. A podle něho summit posune svět a klima. Ano. A dneska Trump, nejmocnější člověk planety, říká, že Green Deal je podvod. A oni nás obelhali. A místo toho, aby Fiala zavolal Antoniovi Kostovi a řekl mu: okamžitě svolej, to bych udělal já, okamžitě svolej Evropskou radu. Okamžitě musíme zrušit ten Green Deal. My jsme měli v programu, že ho opravíme, no, my ho už nemůžeme opravit, není co opravovat. Když Trump řekl, že na to kašle, a všichni ostatní na to kašle, tak musíme zrušit. (Potlesk poslanců hnutí ANO.) A o čem vlastně.. Takže co ten premiér? Nedělá nic, protože on na té Evropské radě mlčí. Mně vyčítal v debatě na CNN ty emisní povolenky? Já jsem napsal několik dopisů, já jsem v září 2021 řekl zastropovat. A dneska říkám zrušit. Ne. On... A to jsou stále ty nepravdy, co on tady tvrdí.

Green Deal byla deklarace o životním prostředí za podmínky konkurenceschopné Evropy. To nám slibovali a podvedli nás. A když přišla vláda Fialy, tak ten Green Deal, ta deklarace de facto o ničem. Protože čeho my jsme dosáhli? No, my jsme dosáhli toho, že my nemáme žádný závazek snížení emisí. Oni chtěli, aby všichni snížili o 55 %, a my jsme s Morawieckim řekli ne a blokovali jsme to. Takže dneska je průměr. A i kdybychom měli emise dvacet nebo nevím kolik, tak nám nemůžou nic, protože my řekneme, je průměr. Když Mette Frederiksen, dánská premiérka, má ty vrtule a má 70 procent obnovitelných zdrojů a my máme 40 - to je 110 děleno dvěma, mají 55. Co oni chtějí? Nemůžou nic, nic nemůžou. A ten skutečný Green Deal, to ničení Evropy přišlo za Fialy ještě před jeho předsednictvím. Ano, za Hubáčkové, která neuměla anglicky a všechno odkývala.

A co tam vlastně ten pan Fiala schválil? Ten fit for 55, to je to ničení Evropy, to je ten Green Deal, který Fiala schválil. Ten Timmermans ho normálně podvedl. A on se mu klaněl, on tam chodil v pozoru. To je Brusel. Není. Hrdý český premiér nebojuje za naše zájmy. Všechno jim sežral. To, co chtěli. Kdyby mě Timmermans někdy pochválil, tak se jdu zabít rovnou. A on tady lže. Takže on schválil fit for 55. Co udělal? No schválil emisní povolenky pro auta a domácnosti. Mně lidi vyčítají, že pro občany, že tomu nerozumíte, tak já vám to řeknu, co to je. Normálně budete platit víc peněz za plyn, elektřinu a pohonné hmoty. Tisíce korun navíc. Kdy jsem si dojednával teďka dodavatele elektřiny a plynu a říkám, tak dejte mi cenu i na 27. (rok 2027?) Tak říkají: my nemůžeme, protože Fialova vláda řekla, že vlastně to chce. Místo toho, oni to vlastně schválili, navrhli. A teď, když zjistili, že je to průšvih, no tak to odložili na rok 2027. Proč to nezrušili? Ostatní země - některé - říkají: nebudeme to akceptovat, my nejsme tady podřízení Bruselu, oni nám nebudou všechno diktovat.

A pokud nepochopili, že to, co všechno dělají, směřuje k rozpadu Evropské unie, tak my to nechceme. My chceme Evropskou unii se Schengenem a čtyřmi svobodami, a to je ten základ. Nechceme Evropskou unii, aby nám rozkazoval nějaký komisař.

A potom se zjistí, co je to za lidi. Některé vyšetřuje, někteří si koupí firmy, zjistí se, že mají firmy. Neuvěřitelné. Takže co udělal ten Fiala v rámci toho předsednictví? Vážení spoluobčané, zdraží všechno. A my, pokud budeme ve vládě, to zrušíme. A pokud někdo z Bruselu přijde, že nám to bude nutit, tak se budeme soudit a nebudeme to respektovat. Nenecháme si ničit naši zemi, jak to dělá Fiala. Takže emisní povolenky pro auta domácností znamenají tisíce korun z vašich kapes, vážení spoluobčané.

No, co dalšího udělal pan Fiala? Souhlasil s koncem spalovacích motorů v roce 2035 i přes slib, že s tímto opatřením nebude souhlasit. No a co říká ten Trump v tom projevu? No on říká, ať si každý vybere auto, jaké chce. A na stejném setkání, Světovém ekonomickém fóru v Davosu, vystoupí německý kancléř Scholz a říká: kdo nevěří v elektroauta, poškozuje Evropu, hřímá Scholz, chce unijní dotace. Prosím vás, to je německý kancléř a on neví, že Volkswagen je na bankrot? A proč je Volkswagen na bankrot? No protože vyráběl elektroauta, protože jich tisíce skladuje, jsou neprodejná, jsou neprodejná ta elektroauta. Ten Volkswagen je na bankrot a tohle říká německý kancléř? A ta Uršula v Davosu mluví o tom, vlastně znovu o těch emisích. No oni se už úplně zbláznili.

S Trumpem přišla nová doba. A pokud oni nejsou schopni pochopit, že se mají okamžitě setkat a zrušit ten Green Deal - ano, my jsme měli v programu, že ho napravíme, ano. Ale teď po tom, co vystoupil Trump a jasně řekl, co udělal, že ropa a plyn, fosilní paliva a že zakáže veškeré vrtule, ve Spojených státech žádná vrtule nebude, dneska je tam násobně levnější plyn a elektřina. V Německu se říká, že každá firma, která odejde z Německa, jde do Ameriky. On říká: všichni přijďte. Kdybych mohl naložit tu půdu a ty mlékárny a odvézt je, nemůžu. Ničí nás, energie nás ničí. Kdo vydělal na tom plynu? Podívejte se na bilanci Norska, ti ještě prodávali plyn a ještě si dali příplatek za to, že není z Ruska. Těžký balík. A víte, proč Norsko není v Evropské unii? Ještě za to platí, že tam není, tak jak Švýcarsko. A oni mají ty zásoby. Místo toho, aby Evropa řekla tak fajn, nechceme od Ruska nic, ale budeme těžit, budeme navyšovat - nic, nic. Na Evropské radě. většina tam čte ty různé projevy a závěry. Strašné. Strašná představa, kam ta Evropa směřuje.

Takže, pane premiére, vy jste dále podpořil, kromě toho, že jste lhal s těmi auty, a to, že dneska se odboráři ve Škodě Auto bojí po tom, co Pekarová s Vystrčilem zničili Škodu Auto v Číně, kde prodávala 320 000 aut a dneska už nic neprodají, protože naše zahraniční politika je místo toho, aby to dělali stejně jak Melloni a všichni, na to, že do Číny chodí špička a na Tchaj-wan chodí dvojka, no tak to udělá naopak. A já nevím, jestli pan premiér byl ve Škodě, asi byl. Tam jsou ty roboty, víte, toho robota můžeme naložit na ten vagon. Takže ti odboráři se bojí, co se stane, co bude s tím Německem. No, takže to jste lhal.

Podpora zákazu plynových kotlů od roku 2029, to udělal Fiala, to zkazil Bruselu. Souhlas s navýšením národních cílů na snížení emisí v zemědělství a průmyslu. To taky nás poškozuje, podpořil tu normu Euro7. Tam je podvedl ten Timmermans, protože mu věřili, protože Fiala ještě nepochopil, že Evropa, to je tvrdý byznys. Bojovat za české zájmy, on neví, co to je. No, jak to vlastně funguje? My každý rok pošleme 60 miliard našich peněz, daňových poplatníků, do Bruselu, ti si tam udělají, co chtějí. A nám dávají peníze podle toho, co nám vnucují. Vždycky měkké, když chceme na dálnice nebo na beton, tak to je problém, potom dělají všechno pro to, aby nám je vzali a rozhoduje Evropská komise. To jsou nejmocnější lidi tam, no. Takže pan premiér, když zjistil, že to podělal, to euro, tak začal běhat, teda Kupka běhá a hlavně mluví.

A potom, co ještě udělal? Nevyužití českého předsednictví, zpoždění Green Dealu. Ano, vždyť dnes nesvolal jednu Evropskou radu, nepožádal o svolání Rady. A co ještě udělal? Snížení základních plateb pro české zemědělce na nejnižší úroveň z celé Evropské unie, snížení národní podpory, zvýšení daní z nemovitostí. Teď, když připravujeme program do voleb, tak já jsem to ani nevěděl, že ty dotace, které stále kritizují, ti zemědělci mají nejnižší dotace z celé Evropské unie a z těch 21 miliard víte, kdo dostane 10 miliard? Vlastníci půdy. A kolik jich je tady ze zahraničí? Strašně moc. Proč? V Alsasku stojí metr zemědělské půdy 15 korun a u nás kolik? Teďka nevím. V Karlovarském kraji nebo v Plzeňském kraji padesát, sto, nevím. A víte, proč to stojí ve Francii jenom 15? Protože Francouzi nedovolí, aby cizinci kupovali půdu, stejně jako Maďaři, stejně jako Poláci. No, takže o tomto je ta evropská (nesrozumitelné). Ale říkejte to politologovi, který nedávno vysvětloval, že rozumí těm průzkumům a že v září bude mít Spolu 30 %. A já znovu opakuji, že já všechno mám tady zdokladované, to jsou všechno články, a když čtu, a naštěstí tady nejsem, ani nebudu, protože určitě by to - ani to nebudu říkat.

Tady pan premiér říkal, že Babiš dělá ramena v Bruselu. Ano, na mě si tam pamatují, že jsem bojoval. Psal jsem dopisy. A pan premiér, co udělal pro zrušení emisních povolenek? Neudělal nic. Ani ten dopis nenapsal, on není tam schopen ani vystoupit, protože ti úředníci mu něco napíšou, a já jsem vystupoval bez toho, aby mi nějaký úředník radil. Kolik jich tady máme financovaných z Bruselu? Mraky.

Takže k tomu Green Dealu, pane premiére Fialo, že co já jsem prosadil. Tam to je všechno napsané, co jsme my udělali. Taxonomii, že jsme prosadili ty věci a to, že to bylo schváleno, nevím, 14 dní po vašem nástupu, tak na tom vy nemáte žádný podíl. Tady mám závěr z té rady o tom Green Dealu. A tady se píše jednoznačně, že to musí být za dodržení konkurenceschopnosti Evropy. To nám slibovala Uršula a nedodrželi to. Nedodrželi to a změnilo se to samozřejmě a v rámci toho předsednictví, takže pan Fiala dělal tomuto fanatikovi, který teďka se píše, vlastně tajně financoval lobbistické zelené organizace, dával jim peníze z nějakého programu. Protože oni si tam dělají, co chtějí, ti komisaři, nějaký program, ani nevím, jak se to jmenuje, nebudu to celé číst tady. Takže tomuto zelenému fanatikovi, který je na počátku s Ursulou zničení Evropy, průmyslu, pokud se nevzpamatuje, tak tomu pan premiér políbil prsten, on ho pochválil.

A Trump v Davosu říká co? Cituju: Ukončil jsem směšný a neuvěřitelně marnotratný Green New Deal, říkám tomu Green New Scam. A odstoupil jednostranně od Pařížské klimatické dohody a ukončil šílený nákladný mandát elektrických vozidel. Necháme lidi, říká Trump, aby si koupili auto, jaké si chtějí koupit! Vždyť to jsme chtěli, přece svobodu, ne? Po revoluci. Chtěli jsme svobodně mluvit. To taky tady se snaží už tahle parta nás omezovat. A chtěli jsme si vybrat. Proč nás někdo nutí, že si máme kupovat elektroauta? To říká Trump!

Vyhlásil jsem národní energetickou nouzi, a to je tak důležité,  národní energetickou nouzi, která, abych odemkl a teďka poslouchejte: tekuté zlato pod našima nohama a připravil cestu pro rychlé schválení nové energetické infrastruktury. Poslouchejte dobře! Spojené státy mají největší množství ropy a plynu ze všech zemí na Zemi a my to využijeme. Říká Trump! Nejmocnější člověk planety, bez kterého by NATO nefungovalo. To říká Trump a zve všechny firmy světa do Ameriky. Takže co teď? Okamžitě, okamžitě by se měla sejít Evropská rada a tohle řešit. A zrušit ten Green Deal. Už s tím přestaňte! Fakt! Toto je poslední varování.

A já jsem o tom mluvil, když pan premiér mně vyčítá něco. Ano, v roce 2021 jsem to řekl v tom projevu v Glasgow. No, samozřejmě tehdy to nikdo nezveřejnil. Nikdo to nezveřejnil, protože to bylo 8. listopadu 2021.  To budou za chvíli čtyři roky, co jsem o tom mluvil. Ale tady samozřejmě my máme média, jaká máme. Kdyby za nás byla kampelička, tak jako...

Takže ten Trump to řekl jasně., a co on říká dál? Že má ropu a plyn. Ne, že to sníží náklady prakticky na veškeré zboží a služby, ale ze Spojených států udělá výrobní velmoc a světové hlavní město umělé inteligence a kryptoměn.

Moje administrativa také zahájila největší deregulační kampaň v historii, která daleko předčila i rekordní úsilí mého posledního funkčního období. Celkově Bidenova administrativa za poslední čtyři roky uvalila na průměrnou americkou domácnost dodatečné regulační náklady ve výši 50 000 dolarů. A co udělal Fiala v České republice? No, udělal stejně.

Poplatky za obnovitelné zdroje stále víc platí domácnosti. I ty samozřejmě náklady na to, aby když náhodou svítí nebo fouká, aby ta přenosová síť to vůbec ustála.

Takže, pane premiére, prosím vás, kvůli vám já nemůžu splnit ten slib, že tady nebudu mluvit dlouho. Ale já jsem jasně řekl, pokud budete lhát, tak tady budu mluvit. A nemyslete si, že pokud stokrát budete lhát, že vám to někdo bude věřit. Já mám na to papír tady a mám tady všechny závěry. A pravda je na naší straně, na naší straně. A já jsem k tomu napsal x článků, protože vy stále neříkáte pravdu.

A Ursula von der Leyen vystoupila v Davosu a stále říká ano, Mario Draghi říká, předložil zprávu o evropské konkurenceschopnosti. A my ztrácíme stále. A co udělala Evropská rada nebo Evropská komise pro tu konkurenceschopnost? Co udělala? Nic neudělali, nic, nic. A ten průmysl má velkou setrvačnost, ale je ohrožený, ohrožený ten průmysl a já už nevím a jediná naděje je, že pokud v Německu vyhraje CDU/CSU, tak že si to uvědomí, kam to Německo směřuje.

Já jsem teďka vedl debatu a ptal jsem se,, jestli ty jaderné elektrárny, které oni vypli, jestli se to dá zapnout. A víte, co mi řekli? Že oni to nechali demontovat. To je neuvěřitelné. Tady byl Söder, bavorský premiér, nedávno za panem Fialou, ale to se, vážení spoluobčané, nedozvíte, co vlastně bylo na tom jednání. A víte, co tam bylo na tom jednání? Že Söder, bavorský premiér, chce jadernou elektřinu z České republiky. A proč? No protože samozřejmě oni vsadili na ty větrníky a na ten solár a když to nekontrolovaně fouká, samozřejmě to se nedá kontrolovat, tak oni by potřebovali, aby naše přenosová soustava to převedla do Bavorska. Oni tam nemají ani drát napřímo, nemají! Není to absurdní?

Já nevím, jak to samozřejmě dopadne v Německu. Ale pane bože, pokud se nepodívají na to, co se děje v německém průmyslu, a to není jenom o německém průmyslu, podívejte se na Rakousko, kolik firem tam zbankrotovalo, no tak by se měli zamyslet na tom, jestli znovu by nemohli to jádro, které zavřeli, a nechápu, proč to demontovali, jestli by znovu to nenastartovali, protože skutečně ta Evropa, ti politici evropští nechápou, co se řítí za katastrofu na nás.

No a teďka samozřejmě, když Trump takhle vystupuje, no tak jako jasně, my Patrioti pro Evropu jsme mu fandili. Ale někdo za tu Evropu samozřejmě musí potom s ním vyjednávat. Já se mu nedivím, že chce vyšší cla na auta, když na americká auta se platí 10 procent clo a evropské automobilky platí jenom tři procenta. Takže toto je obrovský problém.

A tím, že tahle vláda je absolutně nekompetentní, oni vůbec nerozumí.

Oni nechápou, co se děje, vůbec to nechápou. Oni stále žijou v tom, jak je to všechno skvělé. Průmysl padá, firmy propouštějí a pan premiér stále tvrdí, že za všechno může Babiš! Jasně! On to bude ještě tvrdit v předvolebních debatách. Čtyři roky poté, co tam přišel. To bude ještě stále tvrdit.

Takže já, pane premiére, vy máte Radu až 20. března. Požádejte o mimořádnou radu a navrhněte zrušení Green Dealu. Navrhněte to! Pokud to neuděláte, tak participujete na zničení evropského průmyslu, zemědělství a potravinářství. Tak to je, zkrátka. Ale já chápu, že vy nechápete, co je to podnikání a co je to zaměstnávat lidi. A proto vlastně vystupujete, jak vystupujete.

Včera na těch interpelacích taky interpeloval náš kolega Lang ohledně té kampeličky. To je neuvěřitelný skandál. A pan premiér říká, že tam nejsou nová fakta. Fakt jo? Já, pokud vím, tak jsou nová. Jedna věc je, že jsme se konečně dozvěděli trošku z té zprávy ČNB, no pane premiére, někdo tam odnesl 668 milionů v hotovosti. Odnesl v taškách. A také nová fakta jsou v tom, že údajně vám nejbližší člověk Miloš Růžička tam obchodoval s těmi směnkami. To je taky nové. Kontrola ČNB upozorňuje, že stejně jako Fialův poradce pro zdravotnictví i Miloš Růžička obchodoval se směnkami, aniž to mělo zjevný ekonomický důvod. Pane premiére, to je váš nejbližší člověk. Akorát vy jste nepochopil vůbec, kdo tenhle, podle mého názoru mafián, kdo to je?

Proč nám tady investigativní novináři neřeknou, jak to vlastně začalo s tou kampeličkou? Kdo ji vlastně založil? Kdy to bylo? No, to bylo za Chovance. Tenhle člověk pomáhal v privatizaci OKD Bakalovi s jeho kámošem právníkem. Tenhle člověk byl pravá ruka Chovance, ministra vnitra. Co se dělo v té rozvědce? Co se vůbec děje v té rozvědce? V minulosti tam někdo odnesl 300 milionů v nějakých sportovních taškách v cashi. To se údajně vyšetřovalo, ale že nejsou důkazy. Údajně ta kampelička měla krytí rozvědky. Co my o tom víme? Proč nám to nikdo nenapsal? Údajně bylo řečeno, že pan Chovanec na to dal embargo, že všem řekl - o to se nestarejte, to tady řeším já. Růžička byl u toho. To, jestli vy, pane premiére, jste mu dělal fíkový list - asi, protože nerozumíte penězům ani ekonomice - nebo nevím. Neumím si představit, že byste se podílel na organizovaném zločinu. Vždyť se tam vypraly hrozné peníze a my ani nevíme, kde je začátek. (?) Vždyť se to datuje ještě, když tenhle váš člověk pracoval pro Chovance, pro Sobotku a potom pro vás a vás do toho nastrčil. Ne, my potřebujeme to jméno. To je slušňák, jsme si mysleli. No, to si nemyslíme.

Takže co tady říká ten článek? Že Růžička obchodoval se směnkami, aniž k tomu byl ekonomický důvod, a ČNB tyto transakce označila jako podezřelé nebo rizikové. Navíc podotýká, že zkoumané transakce se často používají k zakrytí pravého původu peněz. Na Twitteru jsem viděl takový dotaz, že se někdo ptal, jestli když se ty peníze vyperou, pane premiére, jestli se ždímají? Jako neuvěřitelné, co se tady děje. Kontroloři centrální banky, kteří zkoumali období mezi lety 2020 až 23 upozornili na jeden konkrétní převod spojený se jménem Miloše Růžičky. Týkal se směnky za 2 miliony korun a Růžička ji převáděl na společnost GEMA ART. To je jedna z firem, na níž měl mít podle ČNB vliv Kamil Bahbouh, klíčová figura záložny. Šlo o směnku na firmu Glenarm, která sídlí v panamském daňovém ráji. Problematické znění směnek jsme popsali v článku tady, a tak dále. (?)

Takže pan premiér říká, že nic nového. No, nic nového. To si dělá srandu, ne? Ale nejen, že si dělá srandu, ale ještě je agresivní. Ještě tady říká, že už všechno vysvětlil. No, nevysvětlil jste, pane premiére, nevysvětlil jste roli Miloše Růžičky. To je vlivný člověk. Když jsem letěl v roce 2015 do Ameriky, tak údajně zařídili článek... (?) To je velký borec. Vždycky se infiltroval do všech stran, protože vy jste neschopní vůbec něco sami vymyslet. No, a co říká pan premiér? Nevím, co bych měl vysvětlovat. Že se ho to netýká? Ono se vás to týká. Vy byste měl vysvětlit, jako já jsem vysvětlil...

Tak samozřejmě hned zaútočil, jestli se ptal tady kolega na informaci o francouzské vile a Babišovo financování. No, na to se ptal celý národ. To byla ta dezinformace. Ta nepřišla z Moskvy, ta přišla od Sorose, od Sorose přišla. (Potlesk z řad poslanců ANO.) Kdo ji v české provládní televizi prezentoval? No přece ta přítelkyně přítele po boku, ne? Ta se mě ptala, že už jsem 2009 věděl, že půjdu do politiky. Lhali, byly to moje zdaněné peníze. Komise FAU, kterou jsem já odsouhlasil jako ministr financí, to tady potvrdila. Té komisi šéfoval, myslím, topkař. Tak pojďte si to říct, pane premiére. Ukažte nám vaše daňové přiznání od roku 1998. Já jsem ukázal moje daňové přiznání od roku 1996 do 2016. Já jsem zdokladoval svoje příjmy. Všichni vědí, kde bydlím, všude mě prošpikovali.

Co ty vaše nemovitosti, ten váš Trpín, ne? Jak jste reagoval hystericky, když lidé říkají... No, když jste byl rektor Masaryčky, tak za 5 miliard jste rekonstruoval tu Masaryčku. Byla to stejná stavební firma, která vám rekonstruovala ten statek? Proč tam nepozvete reportéry a neukážete jim to, když jste tak bohatý? Ne daňové přiznání, majetkové přiznání, když se někdo stane poslancem. To nestačí. Já jsem dal daňové přiznání, to, co dávám na Finanční úřad. Tam, kde jsem zaplatil 322 milionů za těch 20 let daní, kromě odvodů. Tak proč tady útočíte?

Nebo když se ptali paní Schillerové na roli dvou jejích rodinných příslušníků. Tak si udělejme mimořádný bod, majetek Schillerové, majetek Babiše, majetek Fialy, doneste ta daňová přiznání sem, ukážeme to národu. Já jsem v pohodě. To je neuvěřitelné tohle. Takže to je fakt něco, vždy útok, vždy útok. Někdo má máslo na hlavě, ale to je tuna másla, to je tuna, tuna, tuna, ale útočí se, útočí se stále. Takže tolik k těm interpelacím.

A teďka jsem chtěl tedy mluvit o České televizi a rozhlasu. Takže, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení spoluobčané, dnes se zde scházíme u třetího čtení vládního návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Co se může na první pohled jevit jako technická otázka financování, má ve skutečnosti zásadní dopad na české domácnosti a firmy. Tento návrh vláda obhajuje jako nezbytné opatření k zajištění finanční stability veřejnoprávních médií, ale ve skutečnosti je to ukázkový příklad nespravedlnosti, arogance, cynismu a pokrytectví.

Jsem zde proto, abych připomněl, proč tento návrh není řešením, ale dalším problémem, proč není o zajištění kvalitní veřejné služby, ale spíše o tom, jak vládní koalice opět sahá do kapes občanů, aniž by skutečně řešila efektivitu hospodaření nebo dlouhodobý smysl a úlohu veřejnoprávních médií. Dělá to jen proto, že doufá, že ji obě veřejnoprávní média, stejně jako v minulosti, pomohou v předvolebním boji před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. To jsme přece zažili ty debaty, ne? Moravec 2017, 2021 Witovská, 2022 Řezníček - Česká televize. Ale o to nejde, ať si tam dají, koho chtějí. To fakt není důvod. Důvod je čistě ekonomický. My tento návrh zásadně odmítáme.

Už loni jsem přednesl naše čtyři hlavní námitky a nic se na tom nemění, ale v rámci projednávání je dobré je tady znovu připomenout. Za prvé, jedná se o plošnou daň, která zatíží všechny, od domácností, před živnostníky, až po firmy. I vy mladí, pokud jste neviděli video Wiky, kde vám to vysvětlují na TikToku. I vy mladí, kteří - doufám, a jsem o tom přesvědčen - se nedíváte ani na Českou televizi, ani neposloucháte Český rozhlas, máte za to platit. Nevím, jestli to víte. Takže proč mají platit lidé, kteří to nevyužívají? Ještě větší počet to využívat nechce.

Za druhé, Česká televize a Český rozhlas už dnes mají dostatečně velké rozpočty. Pokud tvrdí, že mají málo peněz, měli by nejdříve začít šetřit a efektivněji hospodařit. Vláda tento návrh protlačuje bez společenského konsenzu, diskuse. Otázka financování a smyslu veřejnoprávních médií ve 21. století je zásadní a zaslouží si širší debatu, kterou ale vláda odmítá.

Za čtvrté, obě veřejnoprávní média mají dlouhodobě problémy s nestranností a dodržováním vlastních etických kodexů. Místo vyváženého zpravodajství a objektivity jsme často svědky aktivismu.

Tato debata není jen o penězích. Je o tom, jak nastavíme pravidla, aby veřejnoprávní média skutečně sloužila všem občanům, nikoliv jen určité úzké politické skupině. Je o transparentnosti, odpovědnosti a spravedlnosti. Musíme zajistit, aby občané platili pouze za služby, které přináší hodnotu, nikoliv za vládní propagandu pod hlavičkou veřejnoprávnosti.

Je to vlastně nová daň. Koncesionářské poplatky nejsou ničím jiným než povinnou daní. Daní, kterou musíme platit všichni, ať už veřejnoprávní média sledujeme, nebo ne. Je to jednoduché. Každý, kdo vlastní zařízení schopné přijímat televizní či rozhlasový signál od televizoru až po tablety a chytré telefony, bude muset platit bez ohledu na to, zda se někdo dívá na Českou televizi, nebo poslouchá Český rozhlas, nebo je to vůbec nezajímá.

Vláda navrhuje zvýšení těchto poplatků ze 135 korun měsíčně na 150 za televizi, ze 45 na 55 korun za rozhlas. Možná si říkáte, že je to pár korun. Ročně je to 2 460 korun u domácností a myslím, že naprostá většina lidí najde lepší využití těchto peněz, než aby je dávala České televizi a Českému rozhlasu.

Situace je ještě horší pro firmy, ty mají platit podle počtu zaměstnanců. Menší podniky s 25 zaměstnanci zaplatí pětinásobek sazby, firmy do 100 zaměstnanců desetkrát více a ty s více než 500 zaměstnanci budou odvádět stonásobek sazby. Výsledkem bude, že větší firma zaplatí ročně České televizi 180 000 korun a Českému rozhlasu dalších 66 000 za nic, protože jejich zaměstnanci pracují a nemají čas ani možnost poslouchat rádio a dívat se na televizi.

A co je snad největším výsměchem? Vláda si do novely zákona přidala inflační doložku - ano, tu doložku, kterou vzali důchodcům a nechali církvi, tak to dali České televizi - která umožní ty poplatky zvyšovat podle inflace bez jakékoliv kontroly Parlamentu. Stačit k tomu pouhé vládní nařízení bez projednání ve Sněmovně, bez Senátu, bez podpisu prezidenta. Zkrátka pokus o zavedení nové daně v přímém přenosu. Není proto divu, že i Legislativní rada vlády sama uznala, že koncesionářské poplatky de facto naplňují definici daně a měly by být spravovány podle daňového řádu. Tento návrh je nejen nespravedlivý, ale také ukazuje na hluboký cynismus vlády, která opět sahá do kapes občanů a firem, aniž by skutečně řešila problémy s efektivitou a hospodařením veřejnoprávních médií.

Hnutí ANO dlouhodobě prosazuje, aby koncesionářské poplatky byly zrušeny jako relikt minulého století a veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu. Tento model je již dnes běžný ve většině evropských zemí, včetně Dánska, Švédska, Francie, Itálie nebo našeho sousedního Slovenska. Nikde v těchto zemích to nevedlo k ohrožení demokracie nebo nestrannosti médií a přestože vládní strany straší údajnou ztrátou nezávislosti, žádná z těchto zemí se neocitla na žádném indexu ohrožení svobody tisku. - Tak my jsme byli ve vládě přece, ne? Jste zapomněli? My jsme tady schvalovali všechny ty zprávy, i když to hospodaření je netransparentní. My jsme někdy někoho ohrozili? Ne. Ne. Ani jsme nedělali ta opatření, jak dělá tato pětikoalice, že si tam samozřejmě dosadila do těch rad své lidi. Ale my hlavně mluvíme o hospodaření.

Financování ze státního rozpočtu České televize a Českého rozhlasu je určitě transparentnější a spravedlivější. Nepřenáší zátěž přímo na občany formou povinných poplatků, které musí platit bez ohledu na to, zda služby České televize a Českého rozhlasu využívají. Tento systém by také odstranil absurdity, jako je dvojité zdanění, kdy firmy i domácnosti platí poplatky zvlášť. - To je úplně na hlavu. - A zajistil by, že veřejnoprávní média budou mít jasně definovaný rozpočet, nad kterým by byla veřejná kontrola. - Vždyť dneska tato média NKÚ nekontroluje. Kdo má zájem na tom, aby nebyla kontrolována? Proč to nekontrolujou? Proč mají výjimku?

Nehospodárnost veřejnoprávních médií. Je třeba upozornit, že Česká televize a Český rozhlas rozhodně nejsou chudé instituce. Česká televize má roční rozpočet ve výši 8 miliard, Český rozhlas 2,4 miliardy. To z nich činí jedny z nejlépe financovaných veřejnoprávních médií v Evropě. Přesto vláda tvrdí, že jim peníze nestačí. A proč? Je to proto, že by skutečně byly podfinancované? Nebo je to proto, že se tam plýtvá penězi daňových poplatníků?

Podívejme se na konkrétní čísla. Česká televize provozuje 6 kanálů, z toho jeden čistě zábavný. Potřebujeme skutečně tolik veřejnoprávních kanálů? Je nutné, aby veřejnoprávní televize konkurovala komerčním stanicím v oblasti zábavy? Opravdu je nezbytné, aby vysílala nekonečné seriály, které by stejně dobře mohly být produkovány komerčními subjekty? A co Český rozhlas? Ten provozuje 26 stanic. Proč tolik? 26. Neměly by se veřejnoprávní instituce soustředit především na své klíčové poslání, tedy na poskytování kvalitního zpravodajství, kulturních a vzdělávacích pořadů? Proč musí mít Český rozhlas několik regionálních stanic, které často vysílají podobný obsah? A ostatně, neměla by se Česká televize a Český rozhlas sloučit? - Ale k tomu se dostanu, na to mám zvláštní projev, aby pan ministr, který se k tomu vyjadřoval a evidentně tomu nerozumí, tak možná to pochopil po mém dalším projevu.

Pokud mají obě veřejnoprávní média pocit, že mají málo peněz, tak musí začít šetřit. - To je normální, ne strkat ruce do peněženek našich občanů. - Snížit počet zaměstnanců, snížit počet stanic, omezit lukrativní posty zahraničních zpravodajů, omezit produkci zábavních pořadů a tak dále.

Jakékoliv debatě o zvyšování poplatků by v prvé řadě měla předcházet povinnost kontrolovat financování České televize a Českého rozhlasu transparentním auditem financí ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, protože u obou veřejnoprávních médií se rozhoduje netransparentně, za zavřenými dveřmi, začerněnými smlouvami, aby do finančních toků veřejnost neviděla. - Taková začerněná smlouva je například mezi Českou televizí a Úřadem vlády. Ano. Tam je propojení úplně jasné.

Strannost a závislost. Jedním z hlavních argumentů pro zvyšování financování veřejnoprávních médií je potřeba zachovat jejich nezávislost a nestrannost. Koncesionářské poplatky ale rozhodně nejsou zárukou nezávislosti veřejnoprávních médií, jak se nám snaží namluvit vládní politici. Naopak, mohou se stát nástrojem závislosti a politického vlivu. Dokonce i Legislativní rada vlády upozorňuje, že navrhovaná novela by mohla nezávislost veřejnoprávních médií výrazně oslabit. - Tak já nevím, jestli premiér bere v potaz Legislativní radu vlády? Proč ji má, když ji neposlouchá?

Skutečná nezávislost médií nespočívá jen v jejich financování, ale především ve způsobu, jakým jsou kontrolována. Například výběr členů mediálních rad musí být transparentní a nezávislý, jak jsem už na této půdě několikrát zdůrazňoval. Vládní koalice ovšem prosadila změnu, která do procesu výběru účelově zapojila Senát, který samozřejmě pětikoalice ovládá.

Nezávislost veřejnoprávních médií však je také o samotném přístupu k práci. Česká televize, Český rozhlas mají ve svých kodexech jasně uvedeno, že jejich zpravodajství má být nestranné, objektivní a poskytovat různé úhly pohledu. To, co mělo být základem jejich činnosti, je bohužel často ignorováno. Místo toho vidíme zaujatost, manipulace, nedostatek vyváženosti.

Veřejnoprávní média by měla divákům a posluchačům předkládat fakta a umožnit jim vytvořit si vlastní názor. Realita je však jiná. Česká televize a Český rozhlas se opakovaně dopouštějí jednostranného zpravodajství, vládní politici dostávají ve vysílání velký prostor, zatímco opozice je často marginalizována. Moderátoři skáčou do řeči opozičním politikům, zatímco vládní představitelé mají prostor prezentovat své postoje téměř bez přerušování. A co víc, někteří novináři ve veřejnoprávních médiích si na sociálních sítích bez zábran vyjadřují své politické preference a útočí na opozici. A teď občany Fialova vláda nutí tyto praktiky financovat. Zavádí povinnost platit za zpravodajství, které nejenže není nestranné, ale často se podobá propagandě. A to je, jakoby vláda nařídila všem občanům koupit si dálniční známku bez ohledu na to, zda jezdí po dálnicích, nebo ne.

Veřejnoprávní média mají podle zákona poskytovat vyvážené informace. Ale namísto toho vidíme dvojí metr, kdy jsou favorizovány ti, kteří s vládou souhlasí, a opozice je dehonestována. Tento stav je pro veřejnoprávní média naprosto neúnosný a návrh na zvýšení poplatku ho jen zhoršuje.

Hnutí ANO má jasný plán, jak situaci řešit. Za prvé chceme zrušit systém koncesionářských poplatků. Tento systém je zastaralý, nespravedlivý a neefektivní. Veřejnoprávní média by měla být financována přímo ze státního rozpočtu, stejně jako je tomu v mnoha jiných zemích Evropy. Za druhé chceme, aby hospodaření veřejnoprávních médií bylo pravidelně kontrolováno Nejvyšším kontrolním úřadem. Občané mají právo vědět, jak jsou jejich peníze využívány. Za třetí chceme, aby veřejnoprávní média přestala konkurovat komerčním stanicím v oblasti zábavy a soustředila se na svůj hlavní úkol: poskytování nestranných a objektivních informací.

Závěrem bych chtěl ještě shrnout důvody, proč se hnutí ANO zásadně staví proti tomuto návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků. Ta novela není jen technickým opatřením, jak se nám vláda snaží namluvit. Jde o nový způsob, jak zatíží české občany a podnikatele dalším výdajem ve formě nové skryté daně, která nepřináší žádné reálné výhody, ale pouze další finanční zátěž. Navíc tento návrh odhaluje cynickou snahu vládní koalice upevnit svůj vliv na veřejnoprávní média a tím si zajistit mediální podporu pro své další kroky a volební kampaně. My si přece pamatujeme vždycky ty předvolební debaty, když za koalici SPOLU místo toho, aby tam byl jenom pan Fiala, tak jsou tam tři předsedové stran. Stejně to bylo s Pirátostanem, ne? To všechno jsme zažili, viděli. A ten, kdo není slepý, to vidí.

Zavedení plošného poplatku, který budou muset platit všichni, kdo vlastní zařízení schopné přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání, je fakticky novou daní. Tuto zátěž nebude možné obejít ani pro ty, kteří veřejnoprávní média nesledují nebo neslyší. Navíc vláda do návrhu zakomponovala inflační doložku, která jim umožní poplatky zvyšovat bez jakékoliv veřejné debaty či dalšího schvalování. Tento přístup je výsměchem občanům a neúcta k legislativnímu procesu.

České domácnosti se již nyní potýkají s vysokými náklady na energie - máme jedny z nejvyšších - a další potřeby, hlavně nájem. Ale to všechno přece víte. Porovnejte si ceny za Babiše 2021 a ceny teď a každému to musí být jasné. Pro mnohé rodiny by navýšení poplatku znamenalo, že si budou muset odpustit věci, které považují za důležité, například zájmové kroužky pro děti. A firmy jsou na tom ještě hůře. Navrhovaná škála poplatků podle počtu zaměstnanců dosahuje absurdních výšek, kdy například větší podniky budou muset platit za 246 000 korun ročně, a to za služby, které jejich zaměstnanci ani nemají možnost využívat. Tento návrh je zkrátka ekonomicky neobhajitelný a nespravedlivý.

Dalším klíčovým problémem je samotné hospodaření veřejnoprávních médií. Česká televize i Český rozhlas již dnes disponují miliardovými rozpočty, které by jim při efektivním hospodaření měly bohatě stačit. Místo toho vidíme zbytečné plýtvání, nepřiměřeně rozsáhlou administrativu a přebujelou nabídku programů, které často nesplňují očekávání diváků. K tomu se přidává nedostatečná transparentnost, kdy občané nemají možnost zjistit, jak jsou jejich peníze využívány. Nevidíme důvod, proč by hospodaření České televize a Českého rozhlasu nemělo být pravidelně kontrolováno Nejvyšším kontrolním úřadem.

Veřejnoprávní média mají podle zákona poskytovat nestranné a objektivní informace. Realita však ukazuje opak. Česká televize a Český rozhlas se často dopouštějí jednostranného zpravodajství a manipulací, které slouží k prosazování určitého politického narativu. Místo nestranné žurnalistiky vidíme aktivistický přístup, který podrývá důvěru občanů v tato média. Jak mohou občané věřit médiím, která se otevřeně staví na stranu vlády a zároveň znevažují opozici? Minule jsme to viděli, jak se paní redaktorka vysmívala, že Patrioti byli na inauguraci Trumpa. A bylo to neskutečné. Ale nikoho jiného se nezeptala.

Vážené kolegyně, vážení kolegové a hlavně vážení spoluobčané, návrh na zvýšení koncesionářských poplatků není o tom, jak zajistit kvalitu a nezávislá veřejnoprávní média. Je to o tom, jak vytvořit další příjem pro média, která se místo veřejné služby stávají nástrojem politické služby. Tento návrh je špatný a nespravedlivý. Hnutí ANO ho proto nemůže podpořit. A vyzýváme vás, abyste ho taky odmítli.

Potom mám tady takový další projev, a to je stručná informace o stavu České televize. Česká televize má několik zákonných povinností vyplývajících ze zákona o České televizi a též z Kodexu ČT jakožto další pro ČT závazné legislativní normy. Plnění těchto povinností výrazně ovlivňuje výsledek hospodaření České televize. Bez legislativní změny nelze ze strany České televize očekávat významnou snahu o změnu způsobu hospodaření, respektive snahu o výrazná významná úsporná opatření. Následující text není vyčerpávající a má pouze informativní charakter.

Česká televize má jako veřejnoprávní televizní stanice zákonnou povinnost informovat, vzdělávat a bavit. Jakékoliv vysílání na jakékoliv téma však vždy spadá do jedné z těch kategorií. Česká televize tedy může vysílat doslova, co chce, jakýkoliv libovolný typ pořadu. Otázka je, zda je veřejnoprávní zájem takto vágně správně formulován. Je opravdu veřejnoprávním zájmem například natáčet a vysílat zábavné pořady a cíleně tak konkurovat soukromým televizním stanicím? Česká televize má ze zákona povinnost celoplošně vysílat minimálně čtyři programy. Proč právě minimálně čtyři? Proč ne tři? Nebo proč ne maximálně... I tři by byly jistě dostačující.

Česká televize měla v roce 2023 dle vlastní výroční zprávy 2 999 zaměstnanců. A teďka poslouchejte dobře, dalších 3 000 osob pak pracuje pro Českou televizi jako externisté. Takže 3 000 zaměstnanců a 3 000 externistů.

Česká televize má ze zákona povinnost v uvozovkách tvořit, tedy natáčet a vysílat svoji původní tvorbu, své vlastní pořady, dále pak povinnost podporovat filmovou tvorbu a kulturní projekty. Kodex jí pak umožňuje podněcovat pořady jiných producentů. Samostatnou kapitolou jsou pak koprodukční počiny České televize. Tvorba vlastních pořadů je velmi nákladná záležitost, mnohem nákladnější než nákup vysílacích práv pořadů, ať už k jednorázovému, nebo opakovanému vysílání.

Objem výroby vlastních pořadů činil v roce 2023 v České televizi 20 790 hodin, to je 74 procent vysílajícího času. A v roce 2023 vysílala Česká televize své vlastní pořady, vlastní tvorbu 74 procent. Pro srovnání s rakouskou veřejnoprávní ORF - ty měly 33 procent. Dle Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2023 na straně 22 má však ORF 2,6krát větší rozpočet než ČT, přepočteno paritou kupní síly. Paradoxně je však počet vysílacích hodin ČT mnohem vyšší než počet vysílacích hodin, na straně 23 tamtéž.

Česká televize má ve vlastnictví rozsáhlý movitý a především nemovitý majetek. Provozní náklady spojené s udržováním a opravami těchto majetků jsou nemalé. Přitom mnohé z těchto nemovitostí využívá Česká televize jen sporadicky a některé pak vůbec ne. Nedává smysl, aby Česká televize byla spolumajitelem - dobře teďka poslouchejte, vážení spoluobčané - spolumajitelem části plaveckého bazénu v pražském Podolí a vynakládala ze svého rozpočtu finanční prostředky například na opravu skokanského můstku. Vážení spoluobčané, haló. Tady je mládež. (Na galerii návštěvníků sedí školní třída, řečník se k nim obrací a ukazuje výroční zprávu.) Česká televize má skokanský můstek Podolí a opravuje ho. A za to budete platit! Každý, kdo má mobil. Budete cálovat! Abyste věděli. Doufám, že nekoukáte. No, takže má skokanský můstek Česká televize. No to jsem nevěděl. To je, co? (Směje se.)

Potom mají vlastnictví rekreačního objektu Mlýn v uvozovkách je ve srovnání s předešlým ještě pochopitelné. Rekreační objekt Mlýn. Dobře.

Samotné objekty České televize v Praze na Kavčích horách jsou pak jako celek předimenzované, postavené v době starých technologií a jejich provoz a údržba jsou náročné jak energeticky, tak technicky. Jak plyne čas, tak se rozvíjí technické vědy a následně dochází k modernizaci technologií. V České televizi jsou ale stále k dispozici i technologie, které jsou dávno překonané a prakticky nevyužívané, když opomeneme jejich možné využití několika jedinců z titulu provozního svého koníčku v uvozovkách. Do této kategorie spadají například laboratoře, které dříve sloužily jako mokrý chemický proces, k takzvanému vyvíjení natočených filmových materiálů.

Laboratoře jsou teď jedním z důvodů, proč musí Česká televize disponovat vlastním sborem hasičů. To jste věděli? (Se smíchem.) Mají hasiče v České televizi. Kvůli tomu, že tam je chemický proces, který už nefunguje. A víte, kolik je těch hasičů? Čtyřicet pět, mají čtyřicet pět hasičů, ano? Věděli jste to? Já ne teda.

Jedinou cestou k opravdovým a výrazným úsporám provozu České televize je cesta legislativní změny, a je třeba snížit počet vysílacích programů, je třeba jednoznačně definovat veřejný zájem a je třeba teď stanovit maximální objem vlastní tvorby na celkovém vysílacím čase České televize. Nutné je též exaktně definovat přidružené v uvozovkách veřejnoprávní zájmy, jako je podpora jiných uměleckých aktivit nebo koprodukční akce s jinými než veřejnoprávními, televizními či případně rozhlasovými stanicemi. Snížením počtu vysílacích programů, a to je snížením objemu vlastní tvorby, dosáhne Česká televize i významných úspor v oblasti osobních nákladů.

Dále pak je třeba započít rozumně a hospodárně spravovat majetek, který má Česká televize svěřený do péče, definovat majetek nezbytný a zbytný, zbytnou část majetku pak nabídnout za tržní hodnotu k prodeji, o to intenzivněji pak pečovat o majetek nezbytný. Tento proces lze nastartovat neprodleně. Jeho zahájení je postačující projev vůle managementu České televize. Zbavit se, to jest přestat provozovat, tedy financovat činnosti nesloužící k naplňování veřejnoprávního(?) televizního zájmu. Jako například ten skokanský můstek. Fakt to je na hlavu. Ty laboratoře. A jde o to, aby pan generální ředitel už konečně to začal řídit ekonomicky, aby to začal řídit jako firmu, protože kdyby to byla firma, která musí bojovat jak soukromé televize o reklamu a tak dále, no, tak ono se to fajn podniká, když máte za sebou všechny lidi České republiky, kteří platí 10,5 miliardy.

Z dlouhodobého hlediska je pak ke zvážení vybudování nové provozní budovy České televize, která by vyhovovala požadavku moderní doby, a tedy k nárokům kladeným na provoz moderních technologií. Objekt Kavčích hor je předimenzovaný a technicky zastaralý. No, takže to je druhý projev.

A teďka tady mám další projev, a to je ta debata o tom, kde někteří reagují hystericky, ale to nevadí. Slučme Českou televizi a Český rozhlas do jedné instituce, se to jmenuje. Sloučení veřejnoprávní televize a rozhlasu do jedné instituce je krokem, který může přinést řadu výhod včetně významných úspor a dalších synergických efektů v oblasti kvality produkce a jejich dopadu. Televize a rozhlas pod jednou střechou fungují v řadě evropských zemí často velmi dobře a efektivně, jako například ve Finsku nebo ve Velké Británii, BBC. Proč to není naším vzorem? Teďka i Francouzi se na to chystají, je to v Rakousku, ORF. Je to dohromady. A jsou tam samozřejmě velké úspory a synergické efekty sloučení. Jedním z hlavních argumentů pro sloučení České televize a Českého rozhlasu je možnost snížení provozních nákladů. Spojením obou institucí by došlo k odstranění duplicitních pozic managementu, nebyli by dva ředitelé nebo jeden, (se smíchem) jeden nám teďka psal, jak je to všechno úžasné tam. Takže úspora managementu a kontrolních orgánech, což by vedlo k úsporám nejen na mzdových nákladech. No, samozřejmě. Namísto dvou generálních ředitelů a jeho týmu by stačilo jedno vedení, což by zároveň zjednodušilo rozhodovací procesy a zvýšilo efektivitu řízení.

Další významnou položkou jsou náklady na nemovitosti. Česká televize i Český rozhlas vlastní rozsáhlý nemovitý majetek, jehož údržba a provoz jsou finančně náročné. Prodejem některých budov, které by po sloučení nebyly potřebné, by bylo možné získat značné finanční prostředky, ano. Všechny ty budovy jsou na lukrativních místech v Praze, ano, kde chybí podle developerů 50 000 bytů aktuálně a tyto prostředky by mohly být investovány do modernizace technologií nebo tvorby kvalitního obsahu. Nabízí se dokonce výstavba zcela nové moderní mediální budovy někde na stanici metra na okraji Prahy. Mně to jenom připomíná (se smíchem), jo, to je to metro, které končí v poli, ale tam jsme chtěli udělat přece tu administrativní budovu, aby tady pan ministr kultury neseděl v Nostickém paláci, ne, ale abychom vás vystěhovali za Prahu, a Nostický palác by bylo muzeum, aby mohli mladí jít na návštěvu, ne?

Nebo MMR na Staromáku, co tam dělaj? Ten projekt měl pětiletou návratnost a kde jsem ho objevil? No, u Macrona 2015, jsem skončil, byl ministr hospodářství, říkám Emmanueli, a kde je Michel Sape, no, tady v šestém patře ministr financí, no, tak jsme to připravili, ale samozřejmě tahle vláda všechno, s čím přišel Babiš špatně.

Mimochodem tam, kde chtěl Bém stavět olympijský stadion na konci toho metra, které končí v tom poli v Letňanech, bychom klidně mohli i postavit novou nemocnici. Bulovka, Královské Vinohrady. Byli jste tam někdy? Katastrofa. Zbourat a postavit nové. To by ve vládě musel někdo vůbec chápat, co tady říkám. Samozřejmě by to bylo určitě efektivní. A nová budova. Tak teďka jeden velký mediální dům postavil novou budovu někde, nevím kde, na Karlíně nebo kde, tak podnikatelé tomu rozumí, no, ale tihle politici ve vládě bohužel. Takže Česká televize má lukrativní pozemky a i na Vinohradech, já vím, že tam rekonstruovali ty budovy, ale to všechno má obrovskou hodnotu, takže synergické efekty by se projevily i v oblasti tvorby distribuce obsahu, společná redakce by umožnila efektivnější sdílení zdrojů a informací, což by vedlo k vyšší kvalitě zpravodajství a publicistiky, například reportéři by mohli připravit materiály, které by byly využitelné jak pro televizní, tak pro rozhlasové vysílání, což by zvýšilo produktivitu a snížilo náklady na výrobu obsahu. Sloučení by navíc mohlo podpořit inovace v oblasti digitálního vysílání a multimediálního obsahu. Jedna centralizovaná instituce by měla více prostředků na vyvíjení moderních platforem a aplikací, které by umožnily širší přístup obsahu, a lepší zážitek pro uživatele.

V dnešní době, kdy mediální trh prochází rychlými změnami, by to mohlo být rozhodující konkurenční výhodou.

Sloučení jako nástroj po posílení dopadu novinářské produkce. Jedním z hlavních přínosů sloučení České televize a Českého rozhlasu je možnost výrazně posílit dopad jejich novinářské produkce ve veřejném prostoru. Spojení zdrojů a týmu obou institucí umožní, aby se novinářské výstupy dostaly k širšímu publiku prostřednictvím různých mediálních kanálů.

Například zprávy připravené pro televizní vysílání by mohly být rychleji adaptovány pro rozhlasové vysílání a naopak. To nejen zvýší dosah, ale také zajistí větší jednotnost a kvalitu informací, které veřejnoprávní média poskytují. Navíc integrace redakcí pod jednou střechou by vytvořila prostředí, kde mohou novináři sdílet své zkušenosti a spolupracovat na velkých investigativních projektech. Jasně. Tam nespolupracují, ne?

Reportéři Dozimetr nedávali. Kolik je tam mrtvých? Kampelička? Taky ne. Jo, pobavil. Takže tento přístup by posílil schopnost veřejnoprávních médií pokrývat klíčová témata a poskytovat kvalitní zpravodajství, které je nezávislé, objektivní a veřejností respektované. Například při krizových situacích, jako jsou přírodní katastrofy nebo mezinárodní konflikty, by jednotná redakce mohla rychleji reagovat a přinášet komplexnější zpravodajství, které by efektivně informovalo veřejnost. To by nejen zvýšilo prestiž veřejnoprávních médií, ale také posílilo důvěru veřejnosti v (jejich) schopnost plnit svou úlohu.

Zvýšení kvality díky společným týmům. Spojením zaměstnanců obou institucí do společných týmů lze dosáhnout významnějšího zlepšení kvality mediálních produktů. Sdílení odborných znalostí a dovedností mezi novináři, techniky a produkčními pracovníky povede k lepšímu využití talentů a zdrojů. Například týmy zabývající se audiovizuální produkcí by mohly využívat špičkové technologie a odborníci z obou institucí, což by vedlo k profesionálnějšímu zpracování obsahu. Kromě toho by sloučení umožnilo lepší plánování a organizaci práce. Namísto dvou samostatných redakcí by vznikla jedna redakce, která by umožnila efektivněji rozdělovat úkoly a lépe reagovat na aktuální události. Tento model by také mohl podpořit větší specializaci novinářů na konkrétní témata, což by zvýšilo hloubku a kvalitu jejich práce. Jednotné týmy by rovněž mohly lépe spolupracovat s externími partnery, jako jsou univerzity nebo mezinárodní novinářské asociace. To by otevřelo dveře novým projektům a inovacím, které by dále posílily pozici veřejnoprávních médií na trhu.

Úspory v oblasti licenčních nákladů. Jednou z konkrétních oblastí, kde by sloučení přineslo významné úspory, jsou náklady na nákup licencí od třetích stran. V současnosti obě instituce samostatně nakupují i licence na třeba stejné sportovní soutěže nebo si kupují obdobná práva k obsahu stejných zpravodajských agentur či databank, což vede k duplicitním výdajům. Sloučením by bylo možné sjednotit tyto nákupy a vyjednat lepší podmínky díky většímu objemu objednávek. To by mohlo výrazně snížit náklady a zároveň umožnit větší investice do původní tvorby a rozvoje nových formátů. Úspory v oblasti licencí by také mohly podpořit rozvoj místní produkce. Peníze ušetřené na licencích by mohly být reinvestovány do projektů, které by podpořily českou kulturu, jazyk a tvorbu. Tím by se zvýšila konkurenceschopnost domácího obsahu i na mezinárodní scéně.

Cesta k Digital first médiím. Jedním z klíčových přínosů sloučení by byla snadnější transformace veřejnoprávních médií směrem k modelu Digital first. V současnosti obě instituce provozují své vlastní digitální platformy, které často soupeří o stejnou cílovou skupinu. Spojením těchto platforem by bylo možné vytvořit jednotnou a robustní digitální infrastrukturu, která by lépe sloužila potřebám moderních uživatelů. Jaký má smysl, aby Česká televize a Český rozhlas investovaly odděleně do obdobných zpravodajských webů či sociálních sítí? Ne? jsou tam obrovské synergie. Společná instituce by měla více prostředků na investice do vývoje mobilních aplikací, on-line archivu a interaktivních služeb, které by oslovily mladší publikum. Digitalizace by navíc umožnila lepší personalizaci obsahu a rychlejší adaptaci na technologické inovace, jako jsou streamovací služby nebo podcasty. Tento krok by posílil konkurenceschopnost veřejnoprávních médií na digitálním trhu a zajistil, že budou i nadále relevantní v dynamicky se měnícím mediálním prostředí.

Kromě toho by jednotná digitální strategie umožnila efektivnější marketing a propagaci obsahu, například využití sociálních sítí a datové analytiky by mohlo pomoci lépe cílit na různé demografické skupiny, což by zvýšilo obsah a efektivitu kampaní. Úspěšné příklady jsou ve Velké Británii a Finsku. Příkladem zemí, kde sloučená veřejnoprávní média přinášejí (výjimečné) výsledky, jsou Velká Británie a Finsko. V Británii funguje BBC jako jednotná instituce, která zajišťuje televizní, rozhlasové a on-line vysílání. Tento model umožňuje efektivní centralizaci zdrojů, což vede k výrazným úsporám a vyšší kvalitě obsahu. BBC například provozuje integrovanou redakci, která pokrývá jak tradiční vysílací kanály, tak digitální platformy. Díky tomu je schopna rychle reagovat na aktuální události a poskytovat veřejnosti spolehlivé informace. Ve Finsku je pak Yle celoevropským příkladem efektivního spojení televizního a rozhlasového vysílání. Tato moderní mediální organizace klade důraz na kvalitu, dostupnost a inovace, ale třeba také na objektivitu, nestrannost a důvěryhodnost, a to v míře mnohem větší, než vidíme třeba u České televize a Českého rozhlasu.

Inspirace těmito příklady může být pro Českou republiku zásadní při plánování obdobného kroku, které (který?) rozhodně budeme prosazovat. Sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce představuje významnou příležitost k modernizaci a zefektivnění veřejnoprávního vysílání v České republice. Přestože tento krok přináší určité výzvy, jeho přínosy v podobě úspor, synergických efektů a lepšího využití zdrojů výrazně převažují. Inspirace ze zemí jako Finsko a Velká Británie. Ukazují, že dobře provedené sloučení může vést k vyšší kvalitě obsahu, lepší dostupnosti a silnějšímu postavení veřejnoprávních médií na národní i mezinárodní úrovni a zároveň i finančním úsporám.

Takže já myslím, že jsem to tady řekl jasně, že je to hlavně o nákladech - úspora nákladů, efektivnější řízení, zlepšení kvality obsahu, větší flexibilita v digitálním prostředí, zjednodušení legislativního rámce, lepší služba pro veřejnost, konzistentní kvalita služeb, širší pokrytí, zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti a hlavně transparentnost. No a tady mám celý výčet, jak to funguje, ano? Takže to není jenom Finsko a BBC, ano, ale mám tady analýzu, jak to funguje v Itálii, Rakousku, Španělsku, Slovensku, Velké Británii, Norsku, ve kterých veřejnoprávní médium je zodpovědné za televizní a rozhlasové vysílání. To znamená, to jsou korporace, které provozují i televizi i rozhlas. Ano, tady mám strukturu BBC, která vznikla v roce 1922, ano, samozřejmě mají tam i podstatně méně rád. Dále tady mám analýzu Österreichischer Rundfunk, Rakousko, struktura ORF, založena 1955, jo, takže taky je to dohromady. Radiotelevisione Italia, RAI, Itálie, ano, taky, založena 1942 jako rozhlasová stanice a postupně prorostla do televizního vysílání.

No, takže je to všude na světě, ve Španělsku, RTVE organizovaná jako korporace, Norsko tady mám, no a připravuje to i Francie, tam taky je o tom debata. Takže byl bych strašně rád, aby místo toho, že pan ministr tweetuje nějaké nesmysly o tom, že sloučení těch televizí není dobře, tak já jsem přesvědčen o tom, že je to dobře. Ale to samozřejmě je na okraj toho, že Českou televizi a Rozhlas nikdo nekontroluje, že tam dávají občané 10,5 miliardy. My nechceme navyšovat poplatky, je tady obrovský prostor ušetřit, ano, obrovské peníze a jeden ze způsobů je sloučení. Je to všude v Evropě, takže bylo by dobré, aby zase pětikoalice neječela, že někoho ohrožujeme. My jsme byli ve vládách, nikdy jsme nikoho neohrozili, nikdy. Ale to, že máme tady takovéhle instituce, u kterých nevíme, co se tam vlastně děje - a jsou ještě nenasytné a ještě chtějí víc peněz od lidí - je pro nás nepřijatelné, proto s tím nesouhlasíme.

Ale víme, že tahle pětikoalice se s námi nebaví o ničem a zase budou jen nějaké tweety, které samozřejmě budou zase politické. Na to jsme si zvykli, protože s vámi racionální debata nefunguje, že, pane ministře? (K ministru Baxovi.) Co nová scéna? Už jste něco udělal? Národní galerie? Nic. Co Muzeum Uherské Hradiště? Nic. Co jste udělal? Ne? To je ministr kultury, pokud to nevíte. Národní muzeum jsme my rekonstruovali, i Státní operu, i Císařské Lázně. To je všechno naše. Všechno jsme vám připravili. V Národní galerii byl Macron. Však jsem mu ukazoval tu sbírku. Nic jste neudělali! Ten Kupka aspoň zdědil po nás ty dálnice a obchvaty a ten Válek ty nemocnice. Všechno jsme připravili. Vy jste neudělali nic a už to ani nestihnete, protože Stanjura říká: nejsou peníze. Peníze jsou. Dostali jste stovky miliard navíc. Ale to jsem odbočil. Takže máte na to nějaký názor, potom nám řeknete, na to sloučení? Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)