Jako důležitý zájem služby však nelze v žádném případě vykládat řešení uměle vytvořeného nedostatku policistů v přímé službě, který se nyní běžně nahrazuje stálým zvyšováním nároků na stávající policisty. KSČM se tuto situaci, ať interpelacemi na ministra vnitra, poslaneckou novelou příslušného zákona nebo připojením se k ústavní stížnosti, opakovaně pokoušela řešit. Mnozí policisté, ale také hasiči, prokázali, že v případě důležitého zájmu služby jsou schopni plnit své úkoly obětavě a příkladně. Nelze však souhlasit se zneužíváním této jejich obětavosti ze strany vlády, ministerstva a vedení. Jejich nadměrné přetěžování se nakonec musí negativně projevit i na kvalitě jejich práce.

Ministr vnitra a policejní prezident představili také „novou“ organizační strukturu policie. Podle zveřejněných informací je však zřejmé, že jde o pouhý přesun počtu policistů na jednotlivých stupních organizační struktury, který není veřejnosti asi ani příliš srozumitelný.

KSČM není proti reorganizaci policejního prezidia. Od skutečné reorganizace však očekává, že nepůjde o pouhé žonglování s čísly (počty přesouvaných policistů). Základem reorganizace by měla být analýza současného stavu, z níž bude možné vyvodit, které činnosti policie vyžadují personální či finanční posílení nejnutněji, jaké legislativní změny by přispěly k vyšší efektivnosti její práce a co se doporučuje v dlouhodobějším výhledu. Není také zřejmé, na jaké pozice budou zařazení policisté z policejního prezidia, kterým bude zrušeno místo. Lze předpokládat, že někteří z nich odejdou ze služebního poměru a bude jim vyplaceno odstupné a výsluha, což bude mít také vliv na rozpočet policie.

V daném kontextu se celá takzvaně nová organizační struktura jeví pouze jako nepovedená reakce na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Zdeněk MARŠÍČEK, stínový ministr vnitra KSČM pro rezort vnitra