Prvním důvodem je demografický vývoj. Zatímco v roce 2007 bylo v kraji 31 000 obyvatel ve věku 15 – 18 let, podle prognózy Českého statistického úřadu má toto číslo již v roce 2016 poklesnout na 21 000 obyvatel v této věkové skupině. Tento demografický propad by měl postihnout zejména zdravotní školu, kterou by s ubývajícím počtem žáků musel kraj dotovat. Jiným možným řešením tohoto problému by byl úplný zánik zdravotnického oboru ve Vsetíně, což bych považoval za nejhorší řešení – sám jsem z Kroměříže, města stejné velikosti jako Vsetín, a pokud bych měl volit mezi sloučením škol nebo ztrátou některého oboru, tak by volba byla jasná. Každý obor prestiži města přidává.
Druhý důvod je ekonomický. Obě dvě školy mají dohromady tři budovy, jejichž provoz stojí pochopitelně peníze. Po sloučení bude moct být opuštěna okamžitě jedna z budov, další po cca třech letech. Dojde také k úspoře nepedagogických pracovníků a pokud budou dále žáci ubývat, může dojít i k propuštění nadbytečných pedagogických pracovníků. Ušetřené peníze pak budou moci být využity např. ke tvorbě pro občany kraje užitečnějších pracovních míst.
Část žáků, zejména gymnázia, i občanů, měla ze sloučení obavy (proto tedy také gymnazisté na jednání zastupitelstva přijeli). Lze říci, že u některých tyto obavy pramenily z neznalosti. Např. někteří lidé mi říkali, že přece není možné, aby se zdravotníci i gymnazisté učili to samé. Samozřejmě i nadále se na zdravotních oborech bude učit podle vzdělávacích programů pro zdravotní obory a na gymnáziu dle vzdělávacích programů pro gymnázium. Bude zachováno i to, aby příslušné předměty vyučovali učitelé s příslušnou odborností.
Žáky gymnázia vedly obavy i k tomu, že sepsali proti sloučení petici, napsali e-mail krajským zastupitelům a dále tedy přijeli přímo na jednání zastupitelstva demonstrovat. Drtivou většinu jejich argumentů však nešlo považovat za důvodné. Např. argument, že školy mají různé výsledky ve státních maturitách, nelze považovat za relevantní, protože pouhé sloučení přece výsledky nezhorší, a státní maturitu nelze považovat za nejlepší ukazatel kvality školy, tím by měla být u zdravotní školy schopnost absolventů ošetřit pacienta a u gymnázia schopnost absolventů vystudovat vysokou školu. Nebo poukazování na historii škol – sloučením škol přece historie škol nezanikne, naopak sloučená škola může na historii obou navázat. Koneckonců, nezáleží na tom, jestli mají dvě školy dvě ředitelství nebo jedno společné, kvalitu školy dělá kvalita ředitele, pedagogů a vybavení školy.
Domnívám se, že při vysvětlování procesu žákům selhal také ředitel gymnázia Sedláček, jeden z iniciátorů sloučení škol, mimo jiné předseda krajské ČSSD. Sice tvrdil, že se studenty v těchto věcech komunikoval, můj dojem (i dojem dalších zastupitelů) je ovšem jiný.
Zastupitelstvo tedy hlasy KSČM, ČSSD, SPOZ a ODS sloučení schválilo, proti byli STAN/TOP09 a lidovci. Lidovci ovšem na výboru hlasovali pro. Jsem přesvědčen, že hlasování dopadlo pro školství na Vsetínsku dobře. Závěrem bych chtěl také ocenit protest studentů, byť jsem se s nimi neshodl. Je dobré, když lidé vyjádří svůj názor, a navíc protest proběhl velmi kultivovaně, tak by měl slušný protest vypadat.
Jednání o tomto bodu trvalo téměř dvě hodiny. Dalším bodem byla kontrola plnění usnesení zastupitelstva. Když jsem viděl, že se do diskuze přihlásili zástupci sdružení Repelent 21, věděl jsem, že si mohu odskočit. Člověk musí sledovat, kdy bude neplodná nebo zdlouhavá diskuze, aby si odskočil, protože jednání zastupitelstva přestávky nemá. Tím pádem jsem většinu jejich řečí zmeškal a na otázky typu „Co repelenti? Kolik jich tam bylo?“ musím odpovídat slovy „Ani nevím, mezi těma študákama je nebylo vidět, a když študáci odešli, šel jsem na záchod a pak si repetenti odkecali svoje a odešli…“
Nicméně jsem se vrátil včas na to, abych si poslechl nějakého repelenta, jak cituje moje slova, přičemž o nich mluvil jako o slovech „nejmenovaného komunistického zastupitele“. Na prvním jednání totiž všichni zastupitelé dostali blok, který jsem věnoval repetentům s tím, že do něj mohou zapisovat všechny zločiny, které v krajském zastupitelstvu napácháme. Na tomto zastupitelstvu repelent povídá, že blok už od roku 1948 zaplnili a chtějí nový. Ten jim milerád věnuji, nicméně jim zopakuji, že do něj mají psát zločiny, které v krajském zastupitelstvu napácháme. Zdůrazním, že jsem tedy použil čas budoucí a že se jedná o toto volební období v Zastupitelstvu Zlínského kraje, ne o minulost, od které jsme se distancovali. Třeba to napodruhé pochopí. Samozřejmě také za tím, co dělám, si stojím a opravdu nepotřebuji být nazýván „nejmenovaným komunistickým zastupitelem“.
Dále repelent citoval další moje slova, že doufám, že komunisté v krajské vládě uškodí demokracii a hospodářskému rozvoji stejně, jako komunisté ve vládách Kypru, Moldávie, Západního Bengálska nebo Jihoafrické republiky. Nevím, proč tato slova citoval, když následně prohlásil, že o těchto zemích vlastně nic neví.
Nicméně rád případnému čtenáři ujasním, jak komunisté uškodili ve vládách těchto zemí. Tu část textu uvedu kurzívou, protože se zastupitelstvem přímo nesouvisí. Pokud to někoho nezajímá, ať kurzivou psanou část přeskočí.
Někdo mi snad také může vyčíst, že jsem se ke zmíněným slovům přímo na jednání zastupitelstva nepřihlásil a nereagoval. Ale zdržovat zrovna tento bod, určený na něco zcela jiného, jsem považoval za zbytečné.
Na Kypru byli komunisté od roku 2001 až do roku 2013 nejsilnější vládní stranou. Byli tak nedemokratickou stranou, že v roce 2013 prohráli volby a ve vládě skončili. Zemi hospodářsky uškodili natolik, že je Kypr považován za daňový ráj i přesto, že daně z příjmu fyzických osob jsou vyšší než v ČR (a DPH naopak nižší, obdobně to chce KSČM). Kypr byl také třetí nejčastější zemí (po USA a Nizozemí), kam se z ČR stěhují firmy. V současné době je však Kypr v médiích probírán jako země s dluhovými problémy, neprobírají se však příčiny. První příčinou je výbuch muničního skladu, se kterým vyletěla do povětří i elektrárna, která zásobovala elektřinou půlku ostrova. To je jistě smutná chyba některých lidí v armádě, nicméně rozhodně není politikou komunistické strany dělat něco tak pitomého, jako stavět muniční sklady vedle elektráren, šlo prostě o lidskou chybz. Druhou příčinou jsou hospodářské potíže Řecka – Kypr je stejně jako Řecko osídlen řeckým národem, což logicky vyústilo v silné hospodářské vazby, takže když se do problémů dostalo Řecko, stáhlo Kypr s sebou. Tedy pokud někdo tvrdí, že hospodářské problémy Kypru způsobila komunistická vláda, měl by taky říci, co udělala špatně.
V Moldávii se dostali komunisté do vlády také v roce 2001, a to tak, že získali přes 50 % hlasů, takže sestavili vládu zcela sami. To přesto, že předtím byli dlouhou dobu zakazováni. Od své první povolené účasti ve volbách v roce 1998 vlastně vyhráli všechny volby. Nicméně ani to jim vždy nestačilo k účasti ve vládě, v letech 1998 a 2009 je ostatní strany z vlády vyšachovaly – tak nedemokratičtí byli moldavští komunisté, že se nechali z vlády vystrnadit přes vítězství ve volbách. Co se týče hospodářství Moldávie, to se od rozpadu SSSR potácí v problémech a všechny nevyřešili ani komunisté. Dosáhli však dvou pozoruhodných výsledků – nezaměstnanost se na konci jejich vlády pohybovala kolem 2 – 3 %. Stát také převzali s děsivou inflací – 32 % v roce 2000, tu pak dokázali držet na maximálně polovině tohoto čísla, někdy i méně.
V Západním Bengálsku vyhrávali komunisté volby od roku 1977. V roce 2011 je pak poprvé prohráli a museli předat vládu sociálním demokratům. O hospodářství Západního Bengálska nemá smysl dlouze hovořit, je nejbohatším indickým státem. Jeho bohatství ostře kontrastuje s chudičkým Východním Bengálskem, které tvoří nezávislý stát Bangladéš.
Co se týče Jihoafrické republiky, tam vládne od zrušení apartheidu koalice sociálně demokratického Afrického národního kongresu a komunistů. Připomeňme, že hlavní iniciátor této koalice, Nelson Mandela, je nositelem Nobelovy ceny míru a uznávaným bojovníkem za demokracii. Srovnávat hospodářství Jihoafrické republiky a zbytku zemí subsaharské Afriky je asi jako srovnávat dnešní počítač s počítačem z 50. let.
Repelenti (mimochodem, vypínám automatické opravy, stále mi opravují „repelent“ na „repetent“, jaká náhoda) také rozdávali červenou pastelku a zvláštní omalovánky nazvané Vybarvi si se, s výroky různých osobností komunistického hnutí. Nutno říci, že šlo buď o osobnosti, od kterých se dnes komunistické hnutí distancuje, např. Stalin, nebo o výroky vytržené z kontextu, například výrok Che Guevary „Ano, popravovali jsme, popravujeme a budeme popravovat.“, což mohl stejně dobře v té době pronést i americký prezident a také by to byla naprostá pravda. Škoda, že neuvedli raději jeho jiný výrok „Život jakéhokoliv jediného člověka na světě je cennější než všechen majetek nejbohatšího muže planety.“, který ilustruje, jakou měl Guevara hlubokou úctu k lidskému životu, a se kterým nejen každý skutečný komunista, ale i každý humanisticky uvažující člověk, musí souhlasit. No, a největší škoda je, že repelenti raději neutratili peníze za nějaké pastelky a veselé omalovánky pro děti. To by bylo daleko užitečnější.
Ale dostaňme se k dalším bodům – bylo hladce schváleno navýšení dotací na 1 000 000 Kč pro Barum rallye, která je sama o sobě ve ztrátě, ale do regionu přináší spoustu peněz, a Arcibiskupství olomouckého na výroční cyrilometodějské oslavy, které rovněž přilákají spoustu lidí, kteří budou v kraji utrácet peníze. Jen škoda, že nepřijede papež. Zvláště v naší zemi potřebujeme kázat o chudé církvi víc než dost.
Mezi jednotky dobrovolných hasičů, které mají strategický význam pro požární bezpečnost kraje, byly rozděleny necelé čtyři miliony, aby tuto bezpečnost mohly zajišťovat. Sedmi školám byly poskytnuty dotace na modernizaci vybavení nebo zateplení. Byly také přiděleny finanční prostředky na hospodaření v lesích, tedy příspěvky na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů a příspěvky na ekologické a k přírodě šetrné technologie ve výši 2,7 milionu.
Řada obcí také dostala dotace v podprogramu rozvoje venkova. Na výstavbu kanalizace dostala dotaci obec Nedachlebice, na opravu kanalizace v havarijním stavu obec Sulimov. A když už jsme u těch kanalizací, byla schválena i změna Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací, na žádost obce Skaštice, která chce kanalizaci vybudovat jinak, než bylo v plánu. Stanoviska dotčených orgánů byla kladná, nebyl tedy důvod nevyhovět. Kraj také přidělil obcím peníze na dětská dopravní hřiště.
Byly také schváleny dotace na projekty Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Kroměříž žádanou destinací, Inovace turistického informačního portálu Východní Moravy a Marketingová podpora vybraných segmentů cestovního ruchu Zlínského kraje.
Ze školství byla zastupitelstvu předložena výroční zpráva o školství v kraji a rozpis dotací ze státního rozpočtu (obojí pouze jako informace). Kromě sloučení vsetínských škol se také slučovaly Střední odborná škola a Střední průmyslová škola v Otrokovicích, zde však nikdo neměl námitky a schválení zastupitelstvem stejně jako předtím výborem proběhlo jednomyslně a to přesto, že jde vlastně o odlišnější školy než ve Vsetíně – obě jsou sice technicky zaměřeny, ale jedna z nich je učňovská a druhá maturitní. Kraj také podpořil mezinárodní projekt ZUŠ ve Valašském Meziříčí, jejímž je zřizovatelem. Byly také schváleny dotace z Fondu mládeže a sportu pro několik organizací. Finance dostaly i neziskovky na prevenci rizikového chování.
Byla schválena také spoluúčast kraje na financování onkologického centra zlínské nemocnice a založení sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje, jehož cílem je spojit města a regiony k podpoře atraktivnosti regionů a obcí, které jsou s těmito světci spojeny. Byly schváleny také dotace z Fondu kultury na několik akcí.
Tím bych informace ze druhého dubnového zastupitelstva ukončil a tohle povídání bych zakončil ještě jedním restem, který mi trval dlouho, ale konečně jsem ho vyřešil.
Bylo pro mě otázkou, jak naložit s odměnou krajského zastupitele, která činí v mém případě 8 900 Kč hrubého měsíčně, tzn. cca 7 000 Kč čistého. Vždy jsem zdůrazňoval, že do zastupitelstva nechci v žádném případě kandidovat za peníze. Část odměny, která po vyčíslení činí 1 100 Kč, jsem se jako ostatní zastupitelé za KSČM již před volbami zavázal odvádět krajskému výboru KSČM tak také činím. Další část odměny, 4 500 Kč jsem se rozhodl zasílat charitativní organizaci Lékaři bez hranic a v tomto týdnu odeslal první platební příkazy. Je to jedna z mála organizací, která je pro mě přijatelná, protože není zpolitizovaná ani napojená na žádnou církev, které teď získají peněz víc než dost. Také dává minimálně 80 % darů na přímou pomoc a pouze 20% na administrativní náklady. U jiných organizací je podle mých informací administrativa daleko nákladnější. Ze zastupitelské odměny mi tak zbude cca 1 400 Kč, ze kterých ovšem také občas na nějakou příležitostnou dobrou věc upadne.
