Osobně jsem přesvědčen, že v naší zemi bují systémová korupce, opírající se o nízké kompetence a slabou nezávislost kontrolních orgánů, orgánů činných v trestním řízení a soudců. Jejich personální provázanost a klientelismus je zejména patrný na krajských úrovních. Tomu všemu napomohly nekoncepční škrty ve státní správě, stále odkládaná účinnost zákona o statní službě, špatně nastavené kontrolní mechanismy při čerpání evropských dotací, omezování kontrolní role Parlamentu ČR či málo funkční hlídací pes demokracie – česká média. K tomu všemu je nutno přičíst stále přetrvávající návyky společenské solidarity s malými zlodějinami, které má český národ zřejmě v krvi a umělé potlačování rozdílů mezi zákonným a nezákonným, chcete-li morálním jednáním. Když se podíváme do nedaleké minulosti, nebylo vlády, která by si potírání korupce nedala do svého programového prohlášení. Jenže skutek utek, jak je vidno z hodnocení CPI.
Podle mého názoru je nutno především změnit klima tak, aby se boj proti korupci stal celospolečenským fenoménem. K tomu je třeba uvést v život kvalitní, odpovědný a transparentní zákon o státní službě, je nutno zjednodušit systém odměňování ve státní i veřejné službě, zvýšit pravomoc NKÚ a dalších kontrolních institucí, přesunout Finančně analytický útvar z ministerstva financí mimo exekutivu, posílit kontrolní funkce parlamentu, založit soudní komoru a znovu obnovit institut účinné lítosti pro trestný čin úplatkářství.
Jsem také přesvědčen a poslední nález NKÚ to potvrzuje, že i činnost finančních úřadů si vyžádá změn. Zejména z pohledu nutnosti zavedení zákonných možností k prověřování nabytého majetku. K tomu mohou sloužit majetková přiznání, jako povinnost prokázat příjmy pro nabytí majetku v případě vyšetřování či neshody mezi přiznanými příjmy a majetkem. Dále rozšíření pravomocí všech kontrolních orgánů v zemi, stanovení transparentních pravidel pro poskytování dotací z evropských fondů a jejich kontrol. Musí platit, že s rostoucími pravomocemi musí růst i osobní odpovědnost úředníků, orgánů činných v trestním řízení i samotných soudců za svá rozhodnutí. Jedině tak dojde ke změně vnímání spravedlnosti občany České republiky. Bez této změny se celá naše společnost nepohne kupředu.
