Jedním ze základních problémů resortu je personální stav zaměstnanců, zejména vojáků z povolání. Pokud byl v rámci reformy AČR stanoven celkový počet personálu na 35 000, z toho 26 200 vojáků, 8 800 občanských zaměstnanců a 1 200 studentů, pak v roce 2014 má být celkový počet s příspěvkovými organizacemi 30 158 osob, z toho 21 994 VZP a 7 296 OZ. Oproti tomuto roku jde o pokles o 2 444 osob. Je otázkou, jakou armádu vlastně chceme mít a zda tyto plánované a nikoliv tabulkové počty mohou ještě zabezpečit základní úkoly Bezpečnostní strategie ČR.

Z pohledu hodnostní struktury je situace ještě horší, protože stále máme nadbytek důstojníků a nedostatek praporčíků, rotmistrů i mužstva. Chybou by bylo, pokud by novela zákona o vojácích z povolání zrušila hodnost vojína, a to právě s ohledem na větší zapojení aktivních záloh v AČR. Ale snad ještě větším problémem je věková struktura naší armády, kdy vlivem v minulosti odložených náborů došlo ke stárnutí vojáků v činné službě. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná.

Z pohledu výdajových bloků situace také není optimální, jelikož dochází k nárůstu výdajů na výkon státní správy v podřízenosti jak civilně správní části Mo, tak v podřízenosti Generálního štábu AČR. Dále dochází k nárůstu výdajů na zajištění podpory velení AČR a naopak k poklesu výdajů na činnost a rozvoj bojových sil a sil bojové podpory. Tento trend je patrný i z rozpočtových výhledů na roky 2015 a 2016, kdy má dojít k dalšímu poklesu podílu výdajů kapitoly 307 na HDP na hodnotu 1,07%, což opět nepovede ke stabilizaci resortu a k potřebné modernizaci armády.