Na rozdíl od svých předchůdců v prezidentském úřadu, současný prezident ČR Miloš Zeman se rozhodnul opustit tradici prezidentských vystoupení na Nový rok a před občany země vystoupil 26. prosince 2013 s tzv. „Vánočním poselstvím“.

1. Je pravda, že prezidenti Masaryk i Beneš se obraceli ke svému národu o Vánocích. Činili tak obvykle před Vánocemi, ne na konci těchto svátků (což ale nečiním jako zásadní kritickou výhradu).
2. Na rozdíl od prezidentů, na které se Miloš Zeman odkazoval, ale také na rozdíl od prezidentů Havla a Klause, se současný prezident ve svém „Štěpánském poselství“ nepokusil o nic – kromě obhajoby svého výkonu ve funkci prezidenta.
3. Zemanovo „poselství“ nebylo ničím jiným, než pokusem o inventuru svého pobytu na Pražském hradě a, ano, vládnutí.
4. Miloš Zeman tak i nadále využívá příležitosti, kterou mu dala přímá volba hlavy státu k tomu, aby i nadále přeformátovával parlamentní demokracii v ČR na „kvaziprezidentský“ politický systém.
5. Prezident se pokusil bilancovat výsledky svých volebních slibů, nevyužil čas k popisu stavu české společnosti, nenabídnul vlastní výklad toho, proč a jak se česká společnost k dnešnímu stavu dopracovala, co z toho (podle něho) plyne a jaké jsou jeho výhledy do roku, jenž nás čeká.
6. Namísto toho jsme se dozvěděli, že se několikrát neúspěšně pokusil zbavit závislosti na cigaretách, že nad Pražským hradem vlaje „konečně“ vlajka EU, že se pan prezident snažil zlepšit čerpání tzv. evropských fondů či jeho rozhodnutí neudělit žádnou amnestii a zbavit se rozhodování o tzv. prezidentských milostech (já tvrdím z vlastní pohodlnosti).
7. V kontextu vážných hospodářských a politických problémů země, v souvislostech s nepřehlednou a nestabilní situací ekonomickou a sociální v nejbližším okolí České republiky, považuji „Vánoční poselství“ Miloše Zemana za sebestředné, prázdné, bezobsažné a povrchní.
8. Vzhledem k tomu, že se Miloš Zeman odklonem od tradice novoročních vystoupení prezidentů „přihlásil“ k poselstvím prvorepublikových prezidentů, namátkou jsem ve své knihovně vyhledal Vánoční poselství prezidenta Edvarda Beneše z roku 1944 (projev ze 23. 12. 1944, in „Šest let exilu a druhé světové války“, str. 237,  1. vydání, 1946). Kromě pečlivého popisu aktuální válečné situace, kromě optimistického poselství československému lidu, nabízí v tomto projevu Beneš rámcový pohled na to, jaké bude poválečné uspořádání poměrů ve svobodném Československu.
9. Dvě „vánoční poselství“ dvou prezidentů této země. Jistě, v rozdílných podmínkách. Přesto - jaký to rozdíl mezí státníkem Edvardem Benešem a výhradně o sobě mluvícím a do sebe zahleděným Milošem Zemanem!