Na úterním jednání našeho poslaneckého klubu jsme se bavili o tom, že na pozice náměstků budeme preferovat odborníky před straníky. Že nebudeme přistupovat na to, aby nám ČSSD nenominovala do resortů své lidi, kteří tam budou mít vlastní či stranické (nebo vlastní stranické) zájmy.
Když jsem ale přišel na středeční jednání s panem Sobotkou a viděl jeho tlustý šanon se jmény, která potřebuje do resortů udat, bylo mi jasné, že z jeho strany bude všechno jinak.
V politických nominacích vidím dvojí nebezpečí. Náměstci z jiných stran mohou brzdit, ať už záměrně nebo kvůli svým zájmům, práci ministra, zároveň průšvih náměstka nominovaného z jiné strany bude i průšvihem šéfa resortu.
Dobrá, s tím by se měl dobrý ministr vyrovnat. Teď ale pracujeme na novele služebního zákona a reálně hrozí, že by tito političtí nominanti mohli být ve svých funkcích zabetonováni navždy.
V té souvislosti mi také došlo, proč Rusnokova vláda ještě na poslední chvíli předkládá vlastní návrh služebního zákona, kde generálního ředitele státní správy, tedy hlavního kádrováka všech úředníků, jmenuje prezident (v návrhu sociální demokracie to je vláda). Opět tedy půjde o střet prezidenta a předsedy ČSSD.
Je to především pan Sobotka, kdo potřebuje do resortů prosadit své lidi. Jeho strana totiž čekala, že bude skládat jednobarevnou vládu. Teď musí novopečený premiér nakrmit všechny frakce ve straně, všechny krajské organizace, zkrátka všechny tak, aby byli spokojeni a pevně stáli za svým předsedou.
Uvědomil jsem si, že o Babiše ve služebním zákonu nejde (o lustracích se v zákonu také nakonec nikde nehovoří a lustrační zákon bude platit dál). Termín prvního čtení sice vychází z požadavku prezidenta, aby mohl konečně jmenovat vládu vzešlou z voleb, ale v konečném důsledku půjde o něco jiného.
Jde především o to, kdo ovládne onen post "generálního ředitele" a kdo bude rozhodovat o obsazení všech vyšších úřednických funkcí. Na koalice je, aby tento zákon před druhým čtením dotáhla do podoby, aby mohl po 12 letech, kdy byl poprvé přijat, konečně začít platit.
S panem Sobotkou chci každopádně o obsazení náměstků ještě jednat. Nemáme nic proti náměstkovi z ČSSD, když to bude skutečný odborník, nechceme ale, aby hlavní náplní náměstků z jiných stran bylo sledování, co ministr z hnutí ANO dělá. Resorty hnutí ANO budou navíc maximálně transparentní, takže by taková kontrola ani neměla smysl.
Chápu, že si na "kontrolu" politické strany v České republice zvykly, zvlášť v době opoziční smlouvy ČSSD a ODS musela být taková křížová kontrola skutečně báječná a efektivní. Pokud nám ale ČSSD nevěří, nemusela s námi do koalice vůbec chodit.
Sami sociální demokraté přitom do svého resortu navrhují pochybné dominanty. Sobotkova náklonnost k panu Hulinskému, z něhož chce ČSSD udělat náměstka pro sport na ministerstvu školství, mne upřímně děsí. Pan Hulinský je mediálně známý zákulisní hráč pražské ČSSD. Spolu s kmotrem Tomášem Hrdličkou z ODS podle médií dohadoval koalici na magistrátu, kterou vedl proslulý primátor Pavel Bém, jemuž pak pan Hulinský za odměnu dělal finančního náměstka.
Do vedení ČSSD se vypracoval náborem černých duší a k volbám na poslaneckou kandidátku svážel autobusy zaměstnance své bezpečnostní agentury, kteří mu dopomohli až k volitelnému třetímu místu. Na posledním sjezdu podporoval kandidáta na předsedu Michala Haška, takže už je asi jasné, odkud vítr vane. I Haškovo křídlo musí být na vládní úrovni uspokojeno.
Pan Hulinský, který si podle veřejných informací za časů primátora Béma v různých statutárních orgánech pražských firem vydělal 19 milionů, je přesně prototypem politika, kvůli kterým jsme zakládali hnutí ANO.
Pan premiér bohužel musí nominacemi do funkcí řešit situaci uvnitř strany. To já zatím nemusím a také bych to nikdy nedělal, to bych raději z vedení hnutí odešel.
Co ale aktuálně řešit musím, je můj odchod z Agrofertu. V pondělí 20. ledna jsem si sám podepsal výpověď, což byl zvláštní pocit. Mé jméno musí zmizet ze všemožných rejstříků, zbavuji se podpisových práv, členství v představenstvech a dozorčích radách. Chci zůstat jen v dozorčí radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude.
Nakonec, KDU-ČSL a jejímu předsedovi Pavlu Bělobrádkovi, který si na schůzku s budoucím ministrem průmyslu Janem Mládkem z ČSSD vzal největšího sponzora své strany Luďka Sekyru, taky nikdo střet zájmů nevyčítá.
Informace ze schůzky se různí. Pan Mládek prozradil, že si pan předseda lidovců pana Sekyru přivedl a že se trojice bavila o nominacích náměstků za KDU-ČSL na jeho resort. Pan Bělobrádek tvrdí, že pan Sekyra byl u schůzky náhodou a že budoucí ministry přišel jen pozdravit.
Tak tedy: Dobrý den.
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO