Zaprvé slibuje, že nedojde k žádné změně daní v roce 2014. Já přitom již leta osobně bojuji za to, aby se konečně snížila nesmyslně vysoká spotřební daň na pohonné hmoty, která nepřináší nic ani občanům, ani státu. Když je k ničemu, proč by nemohla být nižší už letos? Druhou nejasností je pak závazek, že koalice bude uvažovat o sektorových daních v regulovaných odvětvích.
Regulovaná jsou mnohá odvětví národního hospodářství, ale obecně tím bývá myšleno bankovnictví, telekomunikace a energetika. Za sebe ale říkám, že pro zvláštní energetickou daň bych ruku zvedal velmi nerad a cítil bych černé svědomí. Vysvětlím – náklady českých podniků na energie jsou zhruba dvojnásobné oproti firmám ve Spojených státech a jsou asi o dvacet až třicet procent vyšší než u podniků například v Číně. Jsme industriální země (i když se to mnoha lidem nelíbí, ale fakta jsou fakta). Další zdanění energií znamená podřezávání si vlastní větve. Koalice by spíše měla pracovat na podpoře konkurenceschopnosti českého průmyslu, nikoliv na tom mu ještě zhoršit postavení. Operátoři telekomunikací zas významným způsobem snížili v poslední době svoje ceny (zčásti v rámci konkurence, zčásti pod tlakem regulace) a je třeba počkat, jak se nově nastaví celý trh. Ani zde necítím velký prostor pro nové zdanění.
Něco jiného je bankovnictví. Sektorová daň v této podnikatelské oblasti má svoji logiku – již jenom proto, že mnoho zemí zdaňuje bankovnictví (a potažmo finanční sektor obecně) jiným způsobem než ostatní ekonomiku, a to drtivou většinou více. Donutit v dnešní době globálních transakcí banky k tomu, aby platily alespoň nějaké daně, je ale složité. Bohužel, prostor pro úhybné manévry v oblasti bankovnictví a finančních služeb je nepoměrně větší, než třeba v kovovýrobě. Takže zavedení sektorové daně z příjmu (například ve výši 25 až 28 procent) bude nutné doprovodit řadou pojistek a připravit ji opravdu velmi pečlivě.
Od kdy by takové opatření mělo platit? Vhodné by bylo už zdaňovací období 2015. Pokud by však měla být celá práce zvládnuta způsobem, který bychom mohli nazvat vysoce odborným a kvalitním (a který nenapáchá více škody než užitku), pak je nutné v podstatě obratem začít pracovat. A je otázka, zda jak k takovému úkolu bude ochotné ministerstvo financí v podobě, jakou mu vtiskne hnutí ANO.
Podstatné je, k čemu by měly být nové peníze získané pro stát využity (protože zvýšit daně a neříci proč, určitě není správné). Podle mne k podpoře zaměstnanosti, konkurenceschopnosti našich firem a vyrovnávání sociálních dopadů nepovedené reformy veřejných financí. Tedy k tomu, aby se ti co nejvíce pocítili krizi, měli lépe. Nedávno se objevila zpráva, že 85 nejbohatších lidí světa má stejný majetek jako chudší polovina obyvatel Země, což znamená 85 jedinců kontra 3,5 miliardy. To již není přirozený stav, ale poněkud“ zvrácená“ situace. Českým příspěvkem v boji proti tomuto stavu, by měl být růst životní úrovně odzdola. A připadá mi férové, aby právě na to přispěly - mimo jiné – bankovní domy.
