Obavy z toho, že nekomunikace mezi rusofonním obyvatelstvem na východě země a vládou v Kyjevě povede k vyhrocení konfliktu, který dnes již akutně hrozí, že přeroste v regulérní občanskou válku.
Bohužel, ani jedna ze stran konfliktu není ochotna si sednout k jednacímu stolu a začít jednat o možných variantách soužití. Na základě tlaku a hrozeb z Kyjeva se obyvatelé východu Ukrajiny dnes snaží o emancipaci a autonomii a používají k tomu všech prostředků, včetně těch násilných. Naopak kyjevská vláda, která se dostala k moci za přispění nacionalistického Pravého sektoru a „banderovské“ Tahnibokovy Svobody, a která na počátku vyhrotila napětí na Východě zákazem ruštiny, se nyní snaží zlomit odpor pomocí ukrajinské branné moci, a to včetně obrněných vozidel a vojenských vrtulníků.
Reálně však konflikt mezi oběma částmi Ukrajiny probíhá po celou dobu faktické samostatnosti země, byť i v zastřenější formě, již od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský Svaz. Neboť vždy bylo snahou ukrajinských vládců, aby ovládali autoritativně celou zemi bez jakýchkoli kompromisů. Nejdříve se snažil prezident Kučma, coby představitel východních regionů Ukrajiny, vládnout pevnou rukou i v západní části země. Poté to byli naopak prezident Juščenko a premiérka Tymošenková, kteří chtěli, coby představitelé Západu, vnutit svoji vůli východním regionům.
Je nebezpečné ignorovat fakt, že dnešní Ukrajina se skládá ze dvou značně odlišných částí, které prošly v historii různými cestami, mají odlišné kořeny, zkušenost, jazyk, náboženství atd. Přesto všechno, a i přes poslední tragické události na Východě, zejména v Oděse, věřím, že je možné, aby zůstala Ukrajina celistvá a v budoucnosti prosperovala. Podmínkou však je, aby k sobě představitelé obou jejích částí našli cestu, a místo pokusů o násilné získání dominance nebo odtržení části země začali jednat o společné budoucnosti, nebo se po vzoru ČSR slušně rozešli.
I přesto zůstávám optimistou. Šanci, byť i momentálně nevelkou, vidím například v nastávajících prezidentských volbách, kterých se, mimochodem, hodlám, coby pozorovatel OBSE, zúčastnit. Pokud by se Ukrajincům podařilo zvolit „správného“ nejvyššího reprezentanta své země, mohl by se stát jejím znovusjednotitelem. V opačném případě se však obávám, že se Ukrajina propadne do chaosu, s důsledky, které si zatím nikdo z nás ani nedokážeme představit.
