Průzkumy veřejného mínění trvale přeceňují pozici ANO
V
úvodu 1. části analýzy jsem se zmínil o průzkumu veřejného mínění
agentury TNS AISA. Podle ní má hnutí ANO volební preference již na 31 %,
tedy na dvojnásobné úrovni ve srovnání se sociální demokracií (16 %).
Myslím,
že zveřejnit takový „průzkum“, je troufalost. Vždyť zhruba šest týdnů
před sběrem dat pro průzkum proběhly volby do EP a hnutí ANO v nich
získalo s obrovskými výdaji na marketing, které A. Babiš vynaložil v
posledním roce, upocených 16 % hlasů. Chápu, že volby do EP jsou poněkud
jiná disciplína, nežli volby do sněmovny. Zase na druhé straně platí,
že nejlepším průzkumem veřejného mínění jsou právě volby…
A za
šest týdnů od voleb neproběhlo nic, co by diametrálním způsobem
vychýlilo politický barometr ve prospěch A. Babiše. Vzpomínám, že již
před volbami do EP zaznamenávalo ANO preference v intervalu od 22 % do
37 %. Jak se ukázalo, i ten nejslabší odhad volebního výsledku hnutí ANO
byl téměř o 40 % vyšší než ve volbách dosažená skutečnost.
Prostě
hnutí ANO se naučilo používat agenturní průzkumy jako velmi účinný
marketingový nástroj, v míře rozvinutější, nežli je tomu u tradičních
stran (jen KSČM, jako jediná z nich, se tímto druhem marketingu vůbec
nezabývá).
Úlohou takového pojetí průzkumů je vytvářet tak trochu
virtuální realitu: přesvědčit veřejnost, že věci jdou v případě hnutí
ANO ještě lépe, nežli tomu je ve skutečnosti.
Stále a opakovaně
zveřejňované „optimistické“ výsledky průzkumů mají upevnit tvrdé
voličské jádro hnutí ANO a drtit psychicky politické soupeře.
Jestliže
současné reálné preference ČSSD odhaduji na 12 – 15 %, u hnutí ANO
podle mého názoru reálně nepřevyšují úroveň 18 – 20 %.
Významná
část voličů vyčkává, odklání se od stran (včetně ANO) a je připravena v
nejbližších volbách hlasovat nohama. A o to tu zveřejňováním tendenčních
průzkumů nejspíše jde také, tento trend posílit a nechat k volbám jít
jen tvrdá voličská jádra.
Berlusconizace českých médií
Příznačné
pro současnou situaci v českých médiích je to, že o něčem takovém, jako
je berlusconizace, vůbec nepíší. Jako by vůbec neexistovala. Tedy, až
na server Vaše věc, z něhož to sem tam nějaký server vděčně převezme. A
to je vrchol kuráže, kterou můžeme v tomto směru v českém prostředí
očekávat. V tištěných médiích o tomto smutném faktu nepíše nikdo. To by v
sousedním Německu a jeho opravdu svobodném tisku bylo zcela
nemyslitelné.
Ze tří velkých serverů patří A. Babišovi jeden,
iDnes, na který denně přicházejí statisíce čtenářů. Server Aktuálně je
Bakalův. O tom ještě pojednám. No a Porybného Novinky si nikdy
neznepřátelí aktuálně nejsilnějšího nositele moci… Jejich kritické psaní
vůči hnutí ANO neexistuje, jen sem tam nějaká impotentní či žertovně
pojatá kritika.
Do vějíře mediálního impéria A. Babiše patří také
svým dosahem významné rádio Impuls. Význam tohoto média nelze vůbec
podceňovat, ono určuje, kdo z politiků je in a kdo nikoliv. Teď to
určují lidé od A. Babiše…
MFD jako Babišův věstník
Když
se dívám na headliny na první straně nejčtenějšího „seriozního“ českého
deníku z posledních několika týdnů, líčí velmi často Babišův lítý zápas
za vykonávání spravedlnosti a jeho grandiózní úsilí o nápravu poměrů v
zemi:
Rovnost ve stáří – penze si manželé rozdělí napůl (copak z toho nápadu asi nakonec zbude)
Mladý člověk bez práce dostane svého patrona (úžasný recept na řešení nezaměstnanosti aspoň do vydání novin příští den)
Nový
obchvat Prahy – delší a víc na sever (babišovský ministr dopravy vyřeší
konečně to, co hloupí politici deset let nedokázali)
ČEZ se opevnil,
Babišovi vlčáci čísla nezískají lehce (Inu, hydra ČEZu má mnoho hlav,
jedna se setne a dvě narostou, ale Babišovi chrabří bojovníci nezahálí a
bojují proti vedení ČEZu dál.)
Nebýt A. Babiše, kam by asi republika došla, chce se dodat. Opravdu, bez ironie se nemůžu v této souvislosti obejít.
Konečné řešení ODS
MFD
přitom jde důsledně po všech nepravostech bývalé největší pravicové
strany. Tradičně největší pozornost věnuje soudním procesům, ve kterých
přímo či nepřímo figurují bývalí premiéři ODS Topolánek a Nečas. Procesy
s Bartákem (probíhá odvolání), Dalíkem, Nagyovou-Nečasovou jsou pro MFD
lahůdkou. Prostě důsledná devastace pozic této strany ve veřejném
mínění. Sem tam do toho nějaký ten Rittig, Janoušek či jiný odpudivý
kmotr. Pro pravicové voliče je to „vybídnutí“ proč zůstávat u
zprofanované pravice, když tu máme pravici novou, čistou a moderní, pod
vedením úspěšného miliardáře A. Babiše. Dokonce už i ten malý, maličký
problémeček pokud jde o STB „se“ vyřešil…
Jaké jsou šance ODS
Vlády ODS v letech 2007-2013 se i zdrcující většině voličů pravice musí zpětně zdát jako neúspěšné.
Strana
ztratila dynamiku, nemá ve svých řadách zajímavé osobnosti a vlastně
ani vůli a možnost vrátit se tam, kde byla a v síle, kterou měla. Je bez
podpory médií, tedy v situaci, kterou v minulosti nikdy nepoznala. Její
síla bude ještě nějakou dobu kolísat mezi 5 až 7 % volebních
preferencí. Pokud dramaticky prohraje ve volbách na podzim anebo udělá
postupem času ještě další velké chyby (postačí, když některé z
probíhajících „velkých“ procesů přinesou další nepříjemná odhalení),
propadne se roštem pětiprocentní hranice a zvolna vyhasne. A. Babiš
udělá všechno proto, aby definitivně převzal její volební elektorát. Je
to chytré.
Pozice TOP 09 je o něco nadějnější
K.
Schwarzenberg ve svých veřejných vystoupeních v současné době jen
obtížně formuluje věty, v nichž je současně podmět i přísudek. Jeho
politické angažmá zvolna končí… I díky tomu – a v důsledku naprosté
nevýraznosti šéfa ODS prof. Fialy – se nejvýznamnější figurou pravice ve
sněmovně stal M. Kalousek. A to pro budoucnost tradiční pravice není
zrovna povzbuzující.
TOP 09 provádí většinou velmi šikovnou
akviziční činnost. Akvizice J. Pospíšila či L. Niedermayera pro
eurokandidátku byly velmi chytré. U novopečeného kandidáta TOP 09 do
senátu M. Bursíka je zřejmé, že se možnosti „nákupů“ posil prováděné
obdobně jako na hráčském fotbalovém trhu již vyčerpaly.
Klíčové
pro TOP 09 bude, jak a kdy o své budoucnosti rozhodne hnutí Starostů.
Pokud se Starostové za rok či dva anebo těsně před mimořádnými
sněmovními volbami, třeba za půl roku, rozhodnou jít s hnutím ANO,
dostane se TOP 09 okamžitě do situace podobné ODS. Zejména skončí-li – a
to je vlastně již jisté – K. Schwarzenberg. Hnutí Starostů by A.
Babišovi dodalo desítky významných osobností k využití na nejrůznějších
úrovních veřejné správy a třeba i na kandidátkách do Senátu. V podstatě
je to jak pro TOP 09, tak pro hnutí ANO klíčová otázka budoucnosti. Pro
TOP 09 je to záležitost existenční. Pokud z řad TOP 09 odejdou
Starostové a zmizí Schwarzenberg, zůstane jen Kalousek a jeho
starolidovci. To už na parlamentní existenci nevypadá.
Nová Bakalova koalice
Z.
Bakala, resp. ohledy na něj, již několik let vlastně spoluurčují
politickou linii TOP 09. Jak se ukazuje, jeho média změnila v poslední
době pozici vůči A. Babišovi. To, že existuje nějaký stupeň dorozumění
mezi Babišem a Bakalou a jejich lidmi, ukazuje nedávno zveřejněný článek
v HN týkající se momentálního skandálu ČSSD v kauze Dědic – hejtman
Novák. Celou pro soc. dem velmi nepříjemnou kauzu nepřinesla Babišova
média, ale HN Z. Bakaly. Přitom vazba B. Sobotky prostřednictvím jeho
alter ega, velekmotra R. Pokorného, na Z. Bakalu, je dlouhodobá a
zřejmá.
Čtyřicet čtyři tisíc nájemníků bytů OKD se za premiéra
Sobotky a ministra financí Babiše spravedlnosti – dovolím si s jistotou
tvrdit – nedovolá.
Před sněmovními volbami 2012 Z. Bakala věnoval
budoucím vládním stranám ODS, TOP 09 a straně Věci veřejné téměř tři
desítky milionů korun na volební výdaje (informoval o tom veřejnost až
po volbách). A ukul tak tuto děsivou vládní koalici. I nyní si chce
udržet vliv na vládu.
Čtyřicet čtyři tisíc bytů má podle
odborníků z realitního byznysu na Ostravsku hodnotu cca 35 mld. Kč. Jak
se zdá, může to být – s ohledem na velmi pravděpodobný debakl Bakalovy
těžební společnosti – jediné hodnotné aktivum, které mu ještě zbyde. O
to drsněji je bude bránit. Po volbách v roce 2010 nedopustila jím
vysponzorovaná vládní koalice, aby Bakala byl nucen splnit své závazky
vůči nájemníkům bytů OKD. Nová koalice bude v tomto trendu nepochybně
pokračovat.
Velcí a malí kluci českého byznysu
Zdá
se, že A. Babišovi se v zásadě podařilo v posledních dvou letech
neutralizovat všechny významné české kapitálové skupiny a zapojit je tak
nebo onak do své hry. Každá z nich tak nebo onak potřebuje stát.
Potřebuje tu nějaké razítko, tu nějaké rozhodnutí obecně pozitivní pro
velký byznys nebo pro sebe a žádné zvyšování přímých daní. Všechny tyto
mocné skupiny mají pocit, že jejich zájmy jsou kompatibilní. Mají pocit
solidarity, toho, že A. Babiš je jedním z nich.
Bylo až
překvapivé, kolik jsem potkal v posledním roce těch menších velkých
kluků českého byznysu, kteří A. Babiše jednoznačně (a zřejmě po všech
stránkách) podporují. Je to od A. Babiše v mnoha směrech chytré. Nejde
jen o přímou Babišovu podporu, ale o to, že podporu, např. finanční,
neposkytnou jiným. Je až zarážející, kolik z nich si myslí, že řízení
státu nebo veřejných korporací je vlastně velká brnkačka. Vysvětlovat
jim, že řízení státní správy je profese a že vysoká kvalifikace v ní se
získává léta, je zbytečné. Nad tím mávají rukou. Ostatně po výkonu
Topolánkovy a Nečasovy administrativy mají v ruce pádný argument. A také
to, že oni to přece v byznysu přece dokázali. Podle toho také Babišovo
angažmá v politice dopadne. To mě ovšem tak nemrzí, spíše je mně líto
republiky a občanů. Ale vlastně ne všech. Těch, kteří volí Babiše či
Okamuru, mi líto není.
Shrnutí
Hnutí A.
Babiše má šanci – poměrně krátce po volbách letos na podzim – stát se s
velkým odstupem před druhým – nejsilnější stranou v zemi. Pokud dohodne v
pravý čas úzkou spolupráci se Starosty, může jej tato spolupráce při
příštích volbách vynést – po fatálním oslabení soc. dem. a tradiční
pravice – do pozice daleko nejsilnější strany v zemi. Strany, která ve
sněmovně může po příštích volbách získat dokonce absolutní většinu
mandátů. To ovšem zdaleka nemusí platit již o senátních volbách na
podzim. Je otázka, v kolika městech hnutí ANO bude schopno postavit
kandidátky a jak budou naplněny zajímavými osobnostmi. A jací se objeví
lídři kandidátek a kandidátů do Senátu. Osobně si nemyslím, že pro
úspěch ANO v příštích volbách do Sněmovny bude slabší výsledek ve
volbách na podzim hrát nějakou roli. Spíše naopak. Mohou pořád tvrdit:
nejsme jako oni.
Obávám se, že berlusconizace republiky bude
pokračovat. Čím je vlastně berlusconizace příznačná? Tím, že ve
vyspělých demokraciích dochází k nevídanému propojení ekonomické moci s
mocí politickou a tyto jsou kryty nejmocnějšími médii v zemi. Upřímně,
tak tomu nebylo ani v Itálii v časech největší Berlusconiho slávy. Vždy
si podstatná část médií udržovala odstup a hodnotila vývoj kriticky.
Vývoj u nás připomíná spíše Ukrajinu z nedávné doby a obávám se, že to
podobně jako tam může dopadnout i u nás (samozřejmě bez občanské války).
Pokud velcí žraloci ovládnou českou politiku a společenský produkt země
se bude dělit především v jejich zájmu (tlak na výstavbu kanálu D-O-L a
zbytečných bloků JE, bude prubířským kamenem), půjde vývoj u nás jinak a
jinam nežli v dalších zemích EU. Tam je velký kapitál kontrolován a
nezasahuje do politiky přímo, ale prostřednictvím lobbistů. I v Rusku
mají oligarchové svého pána a musí pracovat v zájmu země… Staneme se
špinavým dvorkem Evropy
Jak z toho? Chce to přemýšlet. Za pár
týdnů přijdu se třetím pokračováním této analýzy. Tentokrát, jak z toho a
také o roli středových a malých stran.
Osobně se mi zamlouvala
myšlenka lidové levice, lidového socialismu, zmíněná nedávno v článku
dr. Z. Fialy. Tu se pokusím rozvinout.
Jiří Paroubek, expremiér a předseda strany LEV 21
