I když od akce už uběhlo několik týdnů, jedná se stále o velmi aktuální záležitost s ohledem na to, že v blízké době se má hlasovat o přijetý syrských uprchlíků nad rámec zákona o pobytu cizinců na území ČR.
Jako nadšeného, byť amatérského historika, mne hned padlo do očí jméno sira Nicholase Wintona. Jeho příběh je obrovským gestem skromného hrdinství obyčejného člověka, který s minimem prostředků dokázal zachránit 669 židovských dětí před téměř jistou smrtí v koncentračních táborech nacistického režimu. Historie zná jen málo podobných hrdinů a ne náhodou sir Winton získal mnohá státní vyznamenání. Zatím poslední vyznamenání obdržel z rukou presidenta Miloše Zemana, který mu v den výročí vzniku naší republiky předal Řád Bílého lva.
Marně jsem se snažil najít jakoukoliv podobnost záchrany židovských dětí sirem Wintonem a vybranými syrskými uprchlíky, které se z nepochopitelných důvodů snaží velké množství neziskových organizací dostat do České republiky i přes odpor většiny obyvatelstva.
Tehdy v roce 1938 získaly židovské děti v Anglii opatrovnické rodiny, které se o ně musely starat až do jejich osmnáctých narozenin. Financování záleželo převážně na dobrotě opatrovníků přispěvatelů, kteří museli zaplatit poplatek ve výši 50 liber. Pouze část prostředků na transporty byly hrazeny z prostředků která darem poskytla vláda Francie České republice, zřejmě jako náplast za Mnichovskou zradu. Děti získaly novou rodinu, byly vychovány k lásce ke své nové vlasti a mnoho z nich dosáhlo úžasných úspěchů ve svých oborech.
V případě Syrských uprchlíků je situace zcela rozdílná. Jak vyplývá z tisku má jít o skupinu sedmdesáti uprchlíků islámského vyznání, z nichž patnáct jsou děti. Nikde jsem nevyčetl proč zrovna tento počet, proč to není třeba dvacet dětí a třicet dospělých nebo sto osiřelých dětí bez dospělých, ani proč na každé dítě jsou skoro čtyři rodinní příslušníci.
Jako obdivovatel historie, cítím že konsorcium zneužilo hrou na city jméno velkého hrdiny. Jeho jméno je známé, nedávno navštívil naši zemi a dokument Síla lidskosti, o záchraně židovských dětí, viděl snad každý kdo má srdce. Abych pochopil proč konsorcium vyvíjí tak kontroverzní činnost snažil jsem se nalézt co nejvíce informací jak o pořadateli, tak o členech konsorcia. Překvapilo mne, kolik známých organizací je členem, či pozorovatelem konsorcia.
Jako realista vím, že když je něco divného, jsou za tím buď peníze, nebo velké peníze a proto jsem se snažil získat maximum informací o způsobu hospodaření jednotlivých neziskových organizací. S praxe vím, že vše musí být dokladováno, hospodaření podléhá přísné kontrole, jsou zhotovovány závěrečné zprávy a pravidelné audity. Jaké bylo mé překvapení, když jsem o na stránkách oněch organizací nezjistil téměř nic. Nic neříkající zprávy v kterých sami sebe hodnotí jako úspěšné, bez doprovodných čísel a srovnání. A to jen výjimečně. Na většině stránek chybí i přesný název, IČO, adresa, jméno odpovědné osoby. Proč taková anonymita, když někteří z členů se zasazují v jiných ze svých aktivit o co největší zprůhlednění hospodaření státních složek i soukromých firem?
Dosud stále ještě by se to dalo vysvětlit, že v organizacích působí nadšení amatéři a stránky nejsou úřední deskou, ale jen pouhou nástěnkou, vždyť to dělají dobrovolně a zdarma …… Nebo snad je to jinak? Vždyť i ty stránky často jsou velmi propracované, takové stojí i statisíce.
Náhoda tomu chtěla, že jsem nalezl na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj Seznamy příjemců finanční podpory a začalo být jasno. Evropská unie poskytuje prostřednictvím dotací skutečně bohatou podporu na aktivity a neziskové či spíše takzvaně neziskové organizace mají více než dost na svůj chod. Mohou si dovolit nejen propracované internetové stránky a reklamní kampaně, ale v rámci jednotlivých projektů i zaměstnance na různé formy pracovních úvazků. O skvělé symbióze mezi organizacemi v konsorciu svědčí i vzájemné zaměstnávání pracovníků a společná propagace. Když se k tomu přidá působení v poradních orgánech ministerstev, které mimo jiné rozhodují i o výši udělených dotací, máme tu podivnou organizovanou skupinu.
Až by se mohlo zdát, že dobročinnost je jen záminka pro podnikatelský záměr. Do jaké míry je možno považovat takzvané neziskovky jako seriózní a nezaujaté, když většina jejich příjmu je závislá na prostředcích EU, která se snaží vyřešit krizovou situaci s emigranty v Evropě jejich násilným přerozdělením bez ohledu na přání obyvatel členských zemí. Takzvané neziskovky se tak stávají nástrojem politiky EU a jejího destruktivního vlivu na národní charakter jednotlivých členských zemí. Obrovskými finančními prostředky je za pomoci médií ovlivňováno myšlení občanů a už jen těžko je poznat, co je pravda a co fikce.
Díky prorůstání vazeb takzvaných neziskovek do struktur státu v podobě předávání některých pravomocí vládním či nevládním organizacím, mohlo by se zdát, že tuhle naši zemi ovládají dnes už jen podnikatelské zájmy a nikým nevolení zaměstnanci neziskovek či poradenských společností.
Abych příliš dlouze nepsal, níže uvádím celkové výše prostředků, které čerpaly členové Konsorcia nevládních organizací v uplynulém období:- Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) 46 786 527,56 Kč
- Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) 30 079 876,64 Kč
- Poradna pro integraci (PPI) 22 973 418,46 Kč
- InBáze 10 565 144,46 Kč
- Multikulturní centrum Praha (MKC Praha) 23 611 803,41 Kč
- Člověk v tísni, o. p. s. 249 628 650,43 Kč
- Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) 7 016 246,80 Kč
- META, o.p.s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů 21 042 731,16 Kč
- Centrum pro integraci cizinců, z.s. (CIC) 25 969 612,26 Kč
- Evropská kontaktní skupina o.s. (EKS) 31 227 714,76 Kč
- MOST PRO, o.p.s. 6 004 237,30 Kč
- Charita Česká republika (pozorovatel) (nepřehledné, v řádech desítek až stovek milionů)
- Lačhe Čhave (LČ) (pozorovatel) nedohledáno
- NESEHNUTÍ 3 779 695,17 Kč Kč
- Slovo 21, z.s. 25 148 073,65 Kč
- AMIGA, z.s. (pozorovatel) nedohledáno
- La Strada CR, o.p.s. (pozorovatel) 1 169 596,29 Kč
- Poradna pro občanství, občanská a lidská práva 50 547 441,22 Kč
Neměl bych však zapomenout ani na Vládní Agentura pro sociální začleňování, i ta se velmi aktivně zapojuje do prosazení přílivu imigrantů a i když by se mohlo zdát, že je financována naší vládou, tak skutečnost je jiná. Z dohledatelných příjmů je možné uvést například částku 91 754 762,15 Kč z prostředků EU a 32 913 000 Kč z Norských fondů. Kdy částka z Norských fondů má být použita například na kampaň Hatefree, pomocí které mají občané pochopit, že projev hrdosti na vlastní zemi, její historii a tradice, může být považován za špatný.Celkové výčty financování jistě nejsou konečné, vzhledem k neprůhlednosti a nemožnosti veřejné kontroly.S vědomím faktů pak je už snáze pochopitelné, proč o imigraci tak bojují neziskovky na rozdíl od občanů a paradoxně i většiny imigrantů zde dlouhodobě bezproblémově žijících.
Nezbývá mi než konstatovat, že po letech kdy takzvané neziskové organizace z prostředků zemí EU se snažily působit ve vyloučených lokalitách, stalo se nyní populární podporovat imigraci a to zvláště z důvodu větších dotací z EU.
Přesto, že výsledky v oblasti začleňování Romů nepovažuji za přesvědčivé, byla to aktivita pro občany této země, jimiž Romové bezpochyby jsou. Snaha o zvýšení počtu imigrantů z řad mimoevropských států je zcela v rozporu s potřebami země a zvláště přísun nevzdělaných osob z islámských zemí ohrozí v první řadě zvláště již tak strádající sociálně slabé a vyloučené v Romských lokalitách. Někteří Romové se takovým chováním oprávněně cítí podvedeni.
Dotace či sociální dávky mohou působit pouze jako řešení některých následků vyloučení a nezaměstnanosti, nikoliv pro účinné předcházení vyloučení a chudoby obyvatel. Je nutná dlouhodobá strategie a vytváření pracovních míst spolu s podporou společností, které působí na našem území a zaměstnávají primárně občany ČR. Většina nezaměstnaných a vyloučených chce důstojnou práci a nikoliv jen almužnu na přežití. Dlouhodobá strategie by jistě ovlivnila pozitivně i kriminalitu. Stát alibisticky svou úlohu pomáhat slabým přenechává nestátním organizacím s nepřehlednými vazbami. Bohužel díky tomu není motivace problémy vyřešit, neboť při vyřešení situace, by mnohé nestátní i státní organizace ztratily jedinný důvod své existence.
Snad nic není tak důležité jako míra solidarity prostřednictvím dobročinnosti. Obdivuji každého jednotlivce i organizaci, kteří ve svém volném čase pomáhají potřebným. Všichni působí jako tmelící prvek společnosti a příklad mládeži. Nemohu si však vážit profesionálních tvůrců nepotřebných projektů.
Je strašné sledovat osudy dětí, jejichž rodiče v zoufalství pořádají sbírky víček od lahví, jen aby získali aspoň pár korun pro záchranu života. Ten nepoměr prostředků, které jsou věnovány podpoře imigrace, kterou většina občanů neschvaluje proti potřebným dětem občanů této země je urážkou. Stát zde naprosto selhává ve svých základních povinnostech pro které existuje.
Cílem tohoto článku je vyvolat veřejnou diskusi na téma vhodnosti imigrace a způsobech jejího prosazování. Z výše uvedeného, je patrné, že je nutné velmi pečlivě vážit názory prosazované těmi, kdo jsou za prosazení imigrace placeni. Tak jako je dnes normální otevřená kontrola hospodaření obcí i většiny organizací státu, měla by být možnost kontroly příjemců veřejné podpory. To by občanům i orgánům činným v trestním řízení pomohlo odkrývat možné korupční aktivity.
