Státy nově dostanou volnost v tom, zda chtějí povolené GMO omezit, zpřísnit režim jejich pěstování, nebo je zcela zakázat. Po několikaletém jednání s Radou a Komisí o tom dnes rozhodl Evropský parlament. Mění se tak stávající situace, jež se řídila směrnicí z roku 2001, podle které byly GMO v zásadě povolovány centrálně pro celou EU a u národních úřadů existovala pouze ohlašovací povinnost.
„Význam dnešního rozhodnutí je zřejmý i ze skutečnosti, že se kompromisu podařilo dosáhnout po neuvěřitelných pěti letech od zahájení legislativního procesu,“ podotýká poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která projednávání návrhu sledovala. Podle Šojdrové směrnice navíc dává právní rámec dosavadnímu nepřehlednému stavu kolem GMO v EU, kdy nebylo jasné, kdo, co a na jakém základě může povolit, či zakázat.
„Dosažený kompromis umožní, aby v otázce pěstování geneticky modifikovaných organismů měly větší slovo jednotlivé členské státy. Prakticky bude záležet na každé jednotlivé zemi, zda pěstování GMO umožní, či nikoli,“ říká poslanec a člen zemědělského výboru Stanislav Polčák (TOP 09 a STAN). Neprosadily se tak názory, podle kterých mělo být pěstování GMO v Evropské unii buď zcela povoleno, nebo zcela zakázáno.
Na schválené podobě směrnice panuje shoda s Evropskou komisí i Radou a kladně se k ní vyjádřil i poslanecký klub Evropské lidové strany (EPP), do kterého náleží Šojdrová i Polčák. „Jsem přesvědčena, že v této citlivé oblasti vzbuzující mnohé kontroverze, se podařilo najít vyvážený kompromis, který i v rámci regulace na úrovni EU umožňuje autonomní rozhodování jednotlivých členských států. Proto dnešní schválení vítám,“ dodává europoslankyně Šojdrová.
Omezování nebo zakazování pěstování geneticky modifikovaných organismů bude záležitostí členských států, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) bude nadále posuzovat pouze rizika pěstování GMO. „Dnešní rozhodnutí tak lze chápat i jako naplnění principu subsidiarity, o kterém se na evropské úrovni sice často mluví, ale ne vždy bývá respektován,“ uzavírá Polčák. Podle statistik bylo v roce 2013 užito k pěstování geneticky modifikovaných plodin 149 tisíc hektarů půdy, největšími producenty v EU jsou Španělsko a Portugalsko. V ČR se GMO pěstují v omezené a regulované formě (jako krmiva) hlavně z důvodu odolnosti proti škůdcům. Polsko patří od ledna 2013 k tzv. GMO-free zemím v oblasti pěstování určitého druhu brambor a kukuřice. Podle dnes nového právního předpisu je velmi pravděpodobné, že další sousedé ČR - Rakousko a Německo - GMO zcela zakáží.
