Uvažuji v tomto smyslu proto, že čtu některé další a další reakce, třeba např. na Britských listech[1], a zejména pak texty pánů Čulíka[2] a Cveka[3]. Osobně mi více tzv. mluví z duše článek páně Cvekův, a to ani ne tak proto, že nepatřím do tábora fandů pana stávajícího prezidenta Zemana, ale spíše proto, že se jeho text snaží podchytit scénu až scenérii první přímé volby českého prezidenta v mnohem větší šíři a barvitěji.

Dovolím si vyzdvihnout některé aspekty zmíněné volby, které možná již tak nebo jinak řečeny byly, ale které bychom si časem mohli či měli připomenout. Tedy vycházím nejdříve z volby nepřímé, z období let 2003 – 2008 a 2008 - 2013:

na Zemana nevsadila levice – tzn. KSČM a ČSSD ani v roce 2003. KSČM raději volila ve svém poslaneckém klubu napříč V. Klause (už tehdy byla „zlatá devadesátá léta“ touto stranou označována za údajně největší privatizační tunel, proč z něj ale také aspoň personálně nevytěžit, že?) ČSSD se zřejmě „lámala“ kolem V. Klause, a např. tehdy také kandidujícího filozofa J. Sokola. Zeman to ČSSD, potažmo V. Špidlovi, v té době předsedovi ČSSD, nezapomněl dodnes, místy to dokonce vypadalo, že Zeman vlastně ani nechtěl kandidovat… Tento zřejmě až dětinsky laděný přístup může být politicky ne příliš vyspělý, psychologicky může ledacos vypovědět nejen o straně ČSSD a její mašinérii, ale i o kandidátovi samotném. Zvítězil V. Klaus a z celé volby významně profitovala právě KSČM, jenže především její někteří představitelé v té době, kteří sice záhy občanstvu sdělili, že to nebyli oni, resp. v hojném počtu poslanci za KSČM, kdo umožnil Klausovo zvolení (dohady panovaly kolem cca 17 hlasů ze strany levicových lavic PS PČR).

A léta běžela… Vrcholilo ekonomické souputnictví z let devadesátých na vlivné úrovni struktur bývalých, polistopadových a těch, jimž se zkušenosti z ekonomicko-politické vzájemnosti vazeb předávaly, s dveřmi otevřenými k řadě politiků z různých parlamentních stran. Dnes je regionální a komunální úroveň permanentně „živnou laboratoří“ těchto vazeb. Zeman přesídlil na Vysočinu, ČSSD se zbavovala svého předsedy Špidly (za podpory „pokořené hlavy“ právě z Vysočiny…), a nevěděla posléze, co s ním. ODS se přibližovala svému propadání a Klaus se chystal k dalšímu zvolení. Snad už krátce před volbou v r. 2008 muselo být jasné, že bude opět zvolen právě V. Klaus. V. Filip, v té době již předseda KSČM, v r. 2006 vypustil do světa z třídenního zasedání rozšířeného byra frakce GUE/NGL v EP, že „komunisté … v příštích prezidentských volbách již nepodpoří V. Klause, který porušil svůj mandát a chová se jako čestný předseda ODS.“[4] Skoro by se řeklo „Bingo!“ Ale… Mezi veřejností, dokonce ani tou hlásící se co nejvíce doleva, tedy ke KSČM, byla jakoby zapomenuta Klausova privatizační devadesátá, ty fronty na kupónovky, z nichž možná vytěžil tak Kožený, ale už ne tolik občan český. Převládl boj např. s a proti EU, proti „stále plíživé germanizaci“ českého pohraničí, rostla nám homofobie, xenofobie střídaná tu více, tu méně až rasistickými projevy některých politiků, kteří z regionální úrovně vpluli do vod sněmovních a senátních. Z Ústecka k nim lze přiřadit min. dva – pana bývalého člena KSČ, KSČM J. Doubravu, dnes pro jistotu senátora za Severočeši.cz za obvod Ústí nad Labem, proslulého svými snad až stupidními a opakovanými vtipy o Romech, nyní bojujícímu nikoliv ani proti teroristům jako proti islámu, v duchu „Chystám se na mítink, abych hovořil o tom nebezpečí, které v sobě skrývá vývoz islámu do Evropy. Toto náboženství, pro nás tak těžko pochopitelné, omezuje význam žen, nutí všechny, aby se přísně řídili jeho kánony. Muslimové se nechtějí v naší společnosti asimilovat, chtěli by ale, abychom se my, Evropané, přizpůsobovali k jejich zvykům a tradicím. Proč v muslimských zemích pronásledují katolíky, tam nenajdete naše kostely, zatímco v Evropě stojí mešity! Ne, musíme zamezit přílivu muslimů do EU![5] Oh, ano! Svoboda shromažďování, slova atd., namítnou mi jedni. Ano, je mi známo. Již méně je mi jasný smysl a cíl těchto a podobných akcí (viz typu hnutí Pegida, jež vede názorově se profilující údajně dříve k neonacismu se přichylující L. Bachmann) z pohledu řešení skutečně zásadních problémů, které trápí tuto zemi. Trochu mě udivuje argumentace bývalého člena KSČ, KSČM senátora Doubravy, že v muslimských zemích nenajdete naše kostely. Proč taky…? Kdyby tento pán byl skutečně, kdy pochopil něco z teorie marxismu, k níž se stále ještě hlásí KSČM, a jak vím, údajně i stále doleva se orientující dotyčný pan senátor, musel by vědět, že v muslimských zemích ty kostely hledat nemusí – tam je totiž namísto nich kapitál ztělesněný nadnárodními korporacemi, do nebe se tyčícími obchodními centry napříč zeměmi, jako jsou např. Katar nebo Saudská Arábie aj. Ona je to pořád ta rádoby a účelově opomíjená logika trhu a zájmů na něm. On to prostě není islám a náboženství jako takové, ale ideologie zájmů tříd, elit, chcete-li, které na ní, desítky let participují i v zemích muslimských. Osobně jsem proti tomu stavět islám na roveň nacismu.

No, a druhým „povedeným“ je pan B. Schwarz, toho času poslanec za ANO, jinak předseda již zmíněných Severočeši.cz, jenž je více než proslulý svými postoji a projevy, zejména ve městě Lom, a skoro nekonečnou řadou trestních oznámení a soudních sporů kolem jeho chování.

A tak to byly v nemalé míře kroky právě levice, tu z KSČM nevyjímaje, kdo v roce 2008 opětovně dopomohl V. Klausovi ke zvolení prezidentem. A že to byla volba velmi, velmi zajímavá… A údajně pro některé i drahá…?!

No, a nám pro přímou volbu prezidenta zbyl v roce 2013 druhý z „otců“ opoziční smlouvy – Miloš Zeman. Člověk, který více než nominálně odráží význam toho, že současná česká občanská společnost má problémy a prostě většinově zvolila „svůj obraz v zrcadle“.

Přímá volba je institutem v našich končinách relativně novým, a tak jsme si ho jako voliči zkusili. Zvolili jsme. A nyní si dovolím citovat B. Cveka: „Mohli jsme tu dávno mít prezidenta, jako je Jiří Dienstbier, který se zasazuje o práva menšin, podporuje vyloučené a hendikepované a představuje i svým návrhem zákona o státní službě, který podpořily odbory a protikorupční organizace, než byl vykastrován národní frontou ODS-ČSSD-KDU-ČSL-ANO-TOP09, standardního evropského politika proti xenofobní zasmrádlosti vůdců opoziční smlouvy.“[6] Ano, mohli jsme mít třeba právě J. Dienstbiera. Ale volbu M. Zemana je třeba vnímat a hodnotit v kontextu nás samých, reality, v níž žijeme a na kterou tak často láteříme. Že jsme mohli volit jinak? Ano. Ale např. v logice tzv. teorii racionální volby se hovoří mj. o konzistenci jednání jednotlivců. Po Klausovi prostě přišel v logice nabídky – poptávky Zeman, protože ona „zlatá devadesátá“ v nás stále tak jako tak dřímají. Nezbývá než zlepšit nabídku volby příští? Snad… Její riziko se mi i nadále v logice dění stávajícího a dalšího jeví jako nemalé.

[1] http://blisty.cz/

[2] Miloš Zeman, pluralismus a odpovědnost. Britské listy. [online]. Dostupné: http://blisty.cz/art/76175.html. [cit. 19. 1. 2015]

[3] K tragedii došlo v prvním kole prezidentských voleb. Britské listy. [online]. Dostupné: http://blisty.cz/art/76177.html#sthash.dEzAHsU6.dpuf . [cit. 19. 1. 2015]

[4] V Praze skončilo byro GUE/NGL. Haló noviny. [online]. Dostupné: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=75824 [cit. 19. 1. 2015]

. [cit. 19. 1. 2015]

[6] K tragedii došlo v prvním kole prezidentských voleb. Britské listy. [online]. Dostupné: http://blisty.cz/art/76177.html#sthash.dEzAHsU6.dpuf . [cit. 19. 1. 2015]