V článku „Spoustu lidí naštvu! Ale myslím, že nálepkování není řešením sociálních problémů“[1] poukazuje zastupitel za OMMO pan Marian Dancso na jeden, a v koexistenci s kriminalitou na zvyšující se sociální napětí, vážný důsledek mající příčiny právě v nezaměstnanosti, chudobě, nízké vzdělanosti a velmi slabých sociálních a kulturních návycích - a to na příkladu litvínovského sídliště v Janově. Jde o rizikovost se všemi aspekty, které jsou devastační nejen pro zdejší, z různých míst sestěhované populaci, ale především nedávající výhledy na zlepšení bez zásadnějších změn sociálních poměrů.
Vzhledem k závažnosti situace se tato nevyřeší bez pozornosti a zásahů přímo z vládních míst, tedy odpovědných resortů. Bylo by dobré koordinovat také aktivity na unijní úrovni, např. s možnostmi, jež skýtá naše zastoupení na úrovni eurokomisařky Věry Jourové, která má v evropské komisi na starosti agendu spravedlnosti.
S řešením by však neměly být spojovány aktivity za rozdmýchávání emocí a nenávistných projevů proti Romům, neboť oni nejsou příčinou stavu nejen v Janově. Tou příčinou je extrémní stav, jenž panuje v podobně vyloučených lokalitách. A ukazuje se, že tzv. z bídy sociální, ekonomické a kulturní se pro jistou část „podnikavců“ stal docela výnosný obchod, vázaný na sociální systém, skýtající určitou jistotu pro část tamější populace, potažmo pro ty, kdo se rozhodli s byty a bytovým fondem rádoby podnikat. Za pozornost stojí i fakt, že nikoliv tzv. nepřizpůsobiví, ale absence sociálních a ekonomických aktivit nejen v této lokalitě vede k takto tragickým stavům.
I když je možné pochopit, a vcelku ne všechny, kdo podepsali zmíněnou petici http://www.denik.cz/ustecky-kraj/petici-krusnohoru-o-problemech-janova-dostane-ministr-dienstbier-20150314-w1nh.html, lze považovat za „rasisty nebo xenofoby“, tendence svalovat vinu na sociálně nejvíce vykořeněné, a podotýkám - nejsou to jen příslušníci romského etnika – faktem je „zájmová politika“ určitých jednotlivců nebo skupin, jejichž původním záměrem bylo profitovat na bytovém fondu, který po listopadu 1989 vykročil z lůna PBH (podniků bytového hospodářství). Bohužel, realita kapitalismu je neúprosná a myslet si, že bude přát skutečně družstevním aktivitám se samosprávným prvkem organizace a hospodařením je především úkolem pro ty, co nevidí v těchto aktivitách pouze vlastní zisk, ale akcentují kolektivní správu a rozhodování, včetně vlastnictví.
I v tomto stále vidí hnutí OMMO www.hnutiommo.cz smysl participace http://www.participativnirozpocet.cz/ na úrovni samosprávného fungování. Že nás sotva v tomto „překvapí“ např. lidé typu pana F. Ryby, bylo by nejen bláhové doufat, ale hlavně proti logice především soukromovlastnických zájmů, které „participují“ především na lidské nevědomosti, slabosti, lhostejnosti, strachu a snadné manipulaci s nevědomostí a nízkou informovaností.
Je však třeba se posunout i na vládní úrovni od jistě dobře míněných záměrů typu: „Vládní kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal usilovat o vysoký standard ochrany lidských práv a vytvářet podmínky pro důstojný a plnohodnotný život všech lidí v České republice. Zároveň se vláda zavázala k sociální pomoci a zajištění terénních prací, které povedou k účinnějšímu boji se sociálním vyloučením obyvatel,"…[2] Nejde totiž už o to, zda se zachrání pár zpustošených paneláků, ale zda vůbec lokality podobné té janovské obhájí smysl své další existence, což bez lidí a existenčních příležitostí sotva půjde.
[1] Více zde: http://www.hnutiommo.cz/news/spoustu-lidi-nastvu-ale-myslim-ze-nalepkovani-neni-resenim-socialnich-problemu/
[2] Petici Krušnohoru o problémech Janova dostane ministr Dienstbier. Deník.cz [online]. Dostupné: http://www.denik.cz/ustecky-kraj/petici-krusnohoru-o-problemech-janova-dostane-ministr-dienstbier-20150314-w1nh.html [cit. 17. 3. 2015]
