Vážený pane premiére,

je pochopitelné, že s ohledem na bezprostřední kontakt s praxí vnímám problematiku v jistém odborném prostředí daleko citlivěji, než je možné očekávat u exekutivy. Od nového roku alespoň v mém regionu enormně stoupá zatížení lůžkových zdravotnických zařízení, a to jak v ambulantní, tak i v lůžkové části. Příčin je jistě více, ale ukazuje se, že předchozí halasná kritika nadbytku akutních lůžek od předchozí politické reprezentace země nebyla zcela objektivní.

Bohužel, lůžka zpět navýšit nejde. Naopak mám informace, že řada jiných zdravotnických lůžkových zařízení své kapacity dále omezuje. Vynuceně – pro nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu, a to již jak lékařů, tak hlavně sester.

Ukazuje se ve vší nahotě, že změny vzdělávání zdravotníků před více než 10 lety nebyly šťastným řešením, a to jak základního, tak postgraduálního studia. Marně jsem na tuto skutečnost byť po krátkou dobu, tehdy jako náměstek paní ministryně zdravotnictví poukazoval. To však není důležité. Podstatné je, že i nyní jsem již vyčerpal všechny možnosti řadovému koaličnímu poslanci dané. Ve sněmovně, na výboru pro zdravotnictví, uvnitř vlastní strany i ve SR VZP, a to jak popsáním problémů, tak návrhu možných řešení. Bohužel, s minimálním efektem. Je mi jasné, v jakém stavu pan ministr zdravotnictví rezort přebral. Navíc musí opakovaně čelit atakům ze strany našeho největšího koaličního partnera. Ale atakům toliko o ekonomice, nikoliv o systému jako takovém!

Jenže čas běží nemilosrdně dále. Proto se obracím na Vás s prosbou, aby se Vaše vláda opravdu neprodleně začala zabývat potřebnými změnami. Zvláště u zdravotních sester díky požadavku na jejich bezpodmínečné vysokoškolské vzdělání (z mého pohledu nesmyslnému) hrozí do několika málo let možný naprostý kolaps zvláště lůžkové péče.

Podrobnosti přesahují rozsah interpelace na svého premiéra. Ale opravdu mj. i z mých úst či pera opakovaně jinde zazněly. Je třeba konat velmi rychle. Každý ztracený školní rok se totiž rovná ztrátě několika tisíc mladých dam, ochotných vykonávat toto nelehké povolání.

Přitom již i odstranění enormní administrativní zátěže zdravotníků by jako první krok pomohlo. Jistě by realizace tohoto kroku byla snazší. Přitom pro dotčenou profesi a bezesporu poté i navenek vítaná a viditelná. Ale tím neříkám, že problematika sester snese odklad! Je mi líto, opak je pravdou.

S pozdravem