Podle mého názoru uprchlíky nesmíme vůbec do Evropy pustit. Zároveň budeme jednat o shengenském prostoru, protože v situaci, kdy je země v ohrožení, máme právo své hranice chránit. A přesně to bychom měli udělat. Pokud nebudou hranice kontrolované, kdo bude monitorovat pohyb imigrantů po Evropě? Dostanou se prakticky do kterékoli země, a to bez omezení. Německo už tento model testuje v rámci G7 a své hranice kontroluje. Pokud se ukáže, že počty imigrantů na jeho území klesají, bude toto opatření využívat i nadále.
Evropská unie i USA dlouhodobě podceňovaly bezpečnostní hrozby a kriminalitu za hranicemi Evropy. Co se za tu dobu stalo? Kriminalita přerostla v terorismus! Islámský stát na hranicích Evropy atakuje desítky zemí. Proč to nikdo neřeší? Nabízí se v celku logická otázka. Jak aktivní by byly EU a USA, kdyby byly na území Islámského státu významné zdroje nerostných surovin? Každá válka je zkrátka velký byznys, otázkou je jen pro koho….
Řecko, Kypr, Itálie, Malta, to jsou státy, kde měla EU minimalizovat rizika. Tyto státy však byly naprosto opomenuty. Zajímavé je v této souvislosti i to, že právě tato místa navštívil ruský prezident Putin v minulých třech měsících. O těchto hrozbách se dlouhodobě vědělo a řešeno nebylo nic.
Azylová politika EU je totiž především o lidech, kteří chtějí azyl. Pokud by žadatelé o azyl nebyli, úředníci by byli bez práce a to určitě není jejich cílem. Snižování počtu azylantů je tak v přímém rozporu s jejich vlastním uvažováním.
I působení agentury Frontex mi poslední dobou spíš připomíná cestovní kancelář. Místo toho, aby uprchlíky vracela striktně zpět, odváží je do Evropy. Skutečně nechápu, do kdy budou evropští úředníci před riziky s možnými fatálními následky zavírat oči.
Důrazně tak nesouhlasím s přijetím jakýchkoliv kvót pro uprchlíky. Je to jasný diktát ze strany EU, který naprosto zásadně ovlivní situaci v jednotlivých zemích. Nikdo nám nemůže nařizovat, s kým máme ve své zemi žít! Příliv takové vlny uprchlíků by znamenal natolik zásadní zásah do fungování všech částí českého systému, že by byla na místě i žaloba k Evropskému soudu.
Proto jsem rád, že se mi na Výboru evropských záležitostí podařilo po bouřlivé debatě prosadit zásadní změnu stanoviska ke kvótám pro uprchlíky v následujícím znení:
Důrazně nesouhlasíme se zavedením povinných kvót na přemístění některých osob žádajících o azyl v Itálii a Řecku do ostatních členských států EU a tyto kvóty vnímáme jako nesystémový krok, který by v konečném důsledku mohl vést k narušení svobody pohybu v rámci shengenského prostoru.
