Prof. Antonín Friedl přišel učit dějepis a zeměpis na sušickou reálku v roce 1912 a záhy si získal studenty svým vlasteneckým a protihabsburským smýšlením.

Vždy velmi vyzdvihoval husitské hnutí, chyby proti našim dějinám nikdy nikomu neodpustil a zkoušet dovedl hrozně nepříjemně. Nepoužíval příliš učebnice a uměl svým výkladem tak upoutat, že studenti ji ani nepotřebovali. " Každá jeho hodina dějepisu byla hodinou velezrady a protirakouského odboje," napsal o jeho hodinách prof. F. Procházka.

Už v roce 1915 musel prof. Friedl opustit město bez možnosti návratu. Všichni studenti sušické reálky se s ním tehdy i přes přísný zákaz přišli rozloučit. Na rozloučenou jim řekl pouze jedinou větu: "Hoši, buďte pevní jako ti šumavští velikáni, mezi kterými jste vyrostli." V roce 1919 se vrátil do svého města pod Svatoborem, které už nikdy neměl spatřit, a nikdy nemluvil horoucněji a nadšeněji o Mistru Janu Husovi, než zase doma, v sušické sokolovně, 5.6.1919.

Kromě činnosti v sokolské jednotě působil současně i v sušickém odboru KČT a za pomoci své dcery a svých studentů v blízkém i dalekém okolí Sušice vyznačoval nové a obnovoval staré značky.

K jeho místům nejmilejším patřilo kouzelné Povydří. Na jednom místě se však zdržoval nejraději: Antýgl. Toto jméno si prof. Friedl zvolil i za svůj umělecký pseudonym – jako Antiegl Šumavský vystupoval při ochotnických představeních. V roce 1924, 500 let od smrti Jana Žižky, nastudoval s žáky gymnázia hru Žižkova smrt. Při té příležitosti také zorganizoval postavení velkého kalichu na Šibeničním vrchu. Od té doby už v Sušici nechodíme na Šibeničák, ale na Kalich.

Když Národní listy v roce 1939 vzpomínaly sedmdesátky tohoto oddaného chodce krásami Šumavy, stála v závěru článku povzbudivá slova : "Příroda nás učí víře a oddanosti. Budeme se z ní podle tvého vzoru, chodče, pilně učit. A zase bude svítit slunce, zase budou vonět louky..."

Prof. Friedlovi bylo ještě dopřáno tuto neopakovatelnou krásu a vůni zažít. Přivítal spolu se Sušičany 6. května 1945 americkou armádu, ale poznamenán následky dlouhodobé, vážné nemoci. Několik týdnů poté, 27.června, zemřel v sušické nemocnici ve věku 76 let. Jeho Sušice se s ním důstojně rozloučila.

Věřím, že pamětní deska bude trvalou připomínkou jednoho ze sušických velikánů, jakým prof. Antonín Friedl zajisté byl.