Zmíním jenom ty základní, jako je "Koncepce boje proti organizovanému zločinu“, některé vývody byly obsaženy i ve "Zprávách státního zastupitelství" a za zmínku stojí i velmi vypovídající závěrečná zpráva institutu pro kriminologii a sociální prevenci pod názvem "Obrana proti ohrožení společnosti závažnými formami trestné činnosti". Bohužel práce s těmito dokumenty, jejich využívání a samotná realizace přijatých opatření je značně nepřehledná, neefektivní, podle mne i nedůsledná. Jeví se to tak, že není vůle ani faktická schopnost vládních struktur docílit potřebného zintenzivnění boje s organizovaným zločinem a korupcí v ČR.
Za jednu z nejnebezpečnějších oblastí, vedle korupce, propojení politiky a byznysu a naprosto neprůhledného prostředí lobbingu, lze považovat snahu organizovaného zločinu pronikat do policie a justice, a tak narušovat nebo zcela paralyzovat jejich fungování. V programovém prohlášení vlády a ve vystoupeních ministra vnitra Radka Johna je často zmiňováno, že v boji s organizovaným zločinem a korupcí se chce v příštích letech zaměřit na lepší práci specializovaných policejních útvarů, ochranu lidí, kteří s touto formou kriminality bojují, a na efektivnější realizaci výnosů z trestné činnosti. Nakolik jsou tyto cíle naplňovány, ukazují současné problémy právě na ministerstvu vnitra, obrany, životního prostředí, ale i v samotné policii, která se potýká s vysokou fluktuací. S tím souvisí i kvalita a profesionalita pracovníků na příslušných úsecích. Nechci zacházet do podrobností v hodnocení stavu policie, justice nebo státního zastupitelství, protože to zaznělo mnohokrát. Spíše bych chtěl naznačit, jaká vidím do budoucnosti východiska z tohoto stavu.
Podle mého názoru je nutná především lepší koordinace jednotlivých útvarů, které se zabývají danou problematikou. To znamená Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu /ÚOOZ/, Národní protidrogové centrály /NPC/ a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality /ÚOKFK/. V této souvislosti by bylo žádoucí vytvořit Národní kriminální úřad s celorepublikovou působností. Velmi doporučuji, aby se tento záměr realizoval. Nelze jít pouze cestou nárůstu počtu různých koordinačních center, různých zastřešujících „nadútvarů“ a manažerských funkcí, ale naopak cestou zabezpečení počtu výkonných policistů, kteří budou „konat“. Dále je nutné zabránit úniku informací směrem k organizovanému zločinu. Přijmout komplexní a systémová opatření na základě důkladného vyhodnocení současné praxe.
V rámci takzvaných nelegislativních nástrojů boje s organizovaným zločinem jsem názoru, že je třeba zkonkretizovat systém prevence a dalšího vzdělávání zástupců orgánů ČR zabývajících se prosazováním práva. I tato potřeba je v řadě dokumentů uváděna, ale opět bohužel pouze v obecné rovině.
To je, podle mého názoru, několik základních námětů, které by mohly účinně pomoci vyšší efektivnosti boje proti organizovaném zločinu a korupci.
Zdeněk Maršíček, stínový ministr pro resort vnitra (KSČM)
