„Vedení města se ke smluvním závazkům a našim potřebám postavilo férově. Podporu jsem našel i u spolkového ministra dopravy Alexandera Dobrindta. Pokud obyvatelé Hamburku potvrdí kandidaturu, je město připraveno nabídnout nám náhradu za tu část přístavu, které by se budování olympijského areálu dotklo. Výměna za nové území by zajistila přístup k námořní dopravě, a nahradila tak adekvátně současný český přístav ,“ řekl Ťok.
Vláda v dubnu potvrdila svůj zájem přístavní území v Hamburku dále využívat pro logistické účely firem podnikajících v dopravě. Ministerstvo dopravy předložilo plán obnovy stávajících stavebních objektů i skladových ploch, kterou stát v posledních dvaceti letech zcela zanedbal.
Nyní ovšem ČR čelí nové situaci vyvolané kandidaturou Hamburku na olympijské hry v roce 2024. Výstavba sportovních areálů by měla přímý dopad na území takzvaného Sálského přístavu (Saalehafen) a Vltavského přístavu (Moldauhafen). Tato přístavní území nebudou přímou součástí areálu LOH, ale díky bezprostřední blízkosti by nemohla být užívána pro přístavní a logistickou činnost. Plány související s olympiádou se netýkají Peutského přístavu (Peutehafen), který je ve vlastnictví ČR.
Sálský a Vltavský přístav byly v roce 1929 propůjčeny na 99 let
Ministr dopravy Ťok včera o aktuální situaci a plánech města jednal s primátorem Svobodného a hanzovního města Hamburk Olafem Scholzem a zemským ministrem hospodářství, dopravy a inovací Frankem Horchem. Nabídka na výměnu území by se detailně připravila v případě, že letos na podzim Hamburk potvrdí svou kandidaturu na LOH. Pokud se tak stane, budou jednání o náhradním přístavním území pokračovat a ministerstvo tomu přizpůsobí plán rozvoje přístavu. Zároveň by pokračovaly investice do Peutského přístavu, který ve vlastnictví ČR zůstává v každém případě.
Sálský a Vltavský přístav byly v roce 1929 na základě Versailleské smlouvy propůjčeny Československu na 99 let, tedy do roku 2028. Hamburk zůstává nejbližším námořním přístavem dostupným z ČR po vodní cestě. Zároveň je i cílem většiny zboží, které z ČR putuje na moře. V případě kontejnerové dopravy jde přes Hamburk zhruba 70 procent všech přeprav navazujících na námořní dopravu.
Hamburk dnes již nemá stejné využití jako za první republiky, ale pořád jde o velmi důležitý bod pro české dopravce. Chceme, aby jim české přístavní území sloužilo jako zázemí pro obchodní jednání, krátkodobé skladování a ideálně nabídlo i přímý překlad na námořní lodě,“ uzavřel Ťok.