Ztotožňoval jsem se s drtivou většinou vzkazů, které mi začaly chodit od různých zájmových sdružení, např. myslivců, ale i řadových občanů, jejichž koníčkem je třeba sportovní střelba. A protože je mým úkolem především hájit zájmy občanů a jejich názor je zásadním vodítkem při mé práci europoslance, chtěl bych i na tomto místě za všechny podněty poděkovat.

Byl jsem určen tzv. stínovým zpravodajem naší frakce ve Výboru pro ochranu spotřebitele a předloženým textem jsem se opravdu seriózně a do hloubky zabýval. Absolvoval jsem celou řadu setkání s našimi odborníky na danou problematiku, včetně zástupců z Ministerstva vnitra, sdružení Gun-lex a účastnil jsem se i veřejného slyšení na půdě Evropského parlamentu.

Došel jsem k závěru, že návrh Komise, tak jak nám byl předložen, je lidově řečeno „ušitý horkou jehlou“ a ve stávající podobě prostě nepřijatelný. Chápu snahu po útocích v Paříži a dalších teroristických hrozbách reagovat. Nemyslím si ale, že by to mělo být takto unáhleně a nepromyšleně.

Nemohu proto souhlasit s hlavní myšlenkou návrhu, kterou je striktní zákaz držení automatických i poloautomatických zbraní soukromými osobami a společnostmi.

Nemohu se ani přiklonit k myšlence úplné harmonizace. Troufám si totiž tvrdit, že Česká republika má v této oblasti velice schopné odborníky, silné „know how“, a především vysoce kvalitní a fungující legislativu. Ta například vyžaduje zbrojní průkaz de facto pro všechny kategorie zbraní, což v řadě členských států EU vůbec neplatí. Tudíž z mého pohledu přichází v úvahu pouze „minimální“ harmonizace, zaručující, že nedojde ke snížení našich českých standardů.

V předloženém návrhu vidím také několik sporných bodů, které jsou pro mě natolik zásadní, že si, bez jejichž odstranění neumím představit, že pro návrh zvednu ruku. Na druhou stranu je třeba říct, že v textu Komise je celá řada pozitivních prvků. Myslím kupříkladu širší výměnu informací napříč EU, povinné zdravotní prohlídky pro držitele zbraní, sjednocení značení palných zbraní a střeliva, stejně jako zavedení centrálního evropského registru palných zbraní. Tady může Česká republika sloužit jako vzor, protože v současnosti disponuje jen málo zemí takovým registrem zbraní, jaký máme zavedený v ČR. A určitě by se našlo více takových pozitivních opatření. Komise svou díl práce odvedla a nyní je na Parlamentu a Radě, aby dokument dokázaly upravit do přijatelné podoby.

Ve výboru Pro ochranu spotřebitele (IMCO) jsem podal 39 pozměňovacích návrhů, které se zaměřují mimo jiné na přijetí příslušných výjimek pro vystavování historických zbraní v muzeích a usilují také o to, aby nebyl nijak ohrožen výcvik ani výzkum v armádě či Policii. Podal jsem také několik otázek na Komisi, která má povinnost nám, europoslancům, odpovědět a vysvětlit například, jaké budou ekonomické dopady nové legislativy. A to včetně možného dopadu na maloobchodníky a zejména pracovní místa.

Lituji toho, že národní parlamenty nevyužily své možnosti vystavit návrhu Komise tzv. „žlutou kartu“, čímž by celý legislativní proces zabrzdily, takže teď je to na nás, europoslancích. Není bez zajímavosti, že již příští týden budeme v mém druhém výboru (pro Právní záležitosti) hlasovat o souladu návrhu s principem subsidiarity. Ten říká, že Unie může přijmout opatření pouze v případě, že řešení určité záležitosti nemůže být dostatečně zajištěno samotnými členskými státy. Já trvám na tom, že revize směrnice bude mít negativní dopady na držitele legálních zbraní – ať již sportovní střelce, myslivce, či sběratele historických zbraní přesvědčen, že některá navrhovaná opatření jdou nad rámec cíle vytýčeného Komisí, tedy boji proti nelegálnímu držení a obchodování se zbraněmi a výbušninami. Podle mého názoru lze uspokojivých výsledků dosáhnout stejně dobře, pokud bude členským státům ponechán větší prostor, aby samy rozhodly o tom, jaké kroky se mají podniknout. Při hlasování se proto postavím na stranu těch, kteří o souladu návrh s principem subsidiarity důvodně pochybují.

Myslím si, že pozornost by se měla zaměřit především na boj proti nelegálním zbraním. Tady spatřuji největší bezpečnostní rizika, protože většina trestných činů je spáchána právě nelegálně drženými zbraněmi.

Osobně se domnívám, že v civilizovaném světě je regulace zbraní potřebná. Nejsem pro co nejvolnější úpravu, ale pro normu, která bude co nejvyváženější, nesníží standardy platné v České republice, ale naopak přispěje ke zvýšení bezpečnosti našich občanů.

MUDr. Jiří Maštálka, poslanec Evropského parlamentu