Vzala tak vítr z plachet všem kritikům a bruselským byrokratům, kteří se domnívali, že Británie bude prosit o zachování stávajících podmínek, hodlali ji vydírat a nechat ji za setrvání v jednotném trhu draze zaplati . Nestane se tak. Velká Británie odchází z Evropské unie se vztyčenou hlavou, vědoma si své hospodářské síly a schopnosti vyjednat si výhodné obchodní podmínky se zbytkem světa sama. Potvrzením oprávněnosti její víry ve světlou budoucnost je skokový růst hodnoty britské libry, největší od hospodářské krize v roce 2008, ihned po skončení jejího včerejšího projevu.

Před šesti měsíci Britové hlasovali pro změnu, pro odchod z Evropské unie. Hlavním důvodem odchodu Británie z EU byl a je dosud diktát Bruselu, potažmo Německa a Francie, které se posledních 20 let snaží Evropskou unii přetvořit v jakousi federaci nesvéprávných regionů, řízenou nikým nezvolenou Evropskou komisí, jakousi „evropskou vládou“. Tato snaha se projevuje, mimo jiné vnucováním mnohdy nesmyslných evropských norem, imigrační politiky nebo dominací evropských soudů.

Zatímco malým evropským zemím, politicky či ekonomicky závislým na Německu, včetně naší republiky, de facto nic jiného, než se podřídit, nezbývá, Britové si nadále poroučet nenechají. Jsou hrdí na svoji zemi, jsou si vědomí její slavné historie a současné síly. Velká Británie prostě již nechce být jenom jednou z 27 evropských zemí pod „laskavou“ patronací" Německa. Chce napříště být, slovy premiérky Theresy Mayové „ globálním partnerem, zemí, která přesahuje hranice Evropy“. Pokud uspěje, a já věřím, že ano, pomůže tím nejen sobě ale i celé Evropské unii.