Shodlo se na tom 44 poslanců, kteří podávají stížnost k Ústavnímu soudu kvůli zákonu známému pod názvem Lex Babiš.
Zákon zakazuje firmám, v nichž mají členové vlády nejméně 25procentní podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, dotace či investiční pobídky. Zákon obsahuje také ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
„Situace v parlamentu mi připomíná scény z legendárního filmu Kladivo na čarodějnice. Jenže tyto příběhy se udály v dávné historii. Neočekával jsem, že podobnou fanatickou diskriminaci zažijeme i ve 21. století. Nedokážu jako právník pochopit, že v rámci debaty ve sněmovně nikoho nezajímaly racionální argumenty a pokud mám jako odborník na právo ve sněmovně nadále a se ctí fungovat, není pro mě jiné řešení než podání ústavní stížnosti,“ vysvětlil místopředseda sněmovny Radek Vondráček, co ho k přípravě podnětu pro Ústavní soud vedlo.
To, že se zákon aktuálně dotkl především předsedy hnutí ANO 2011 Andreje Babiše, podle něj nehrálo žádnou roli. „Je to věc základní cti a morálky poslance. Všichni jsme po svém zvolení složili slib, že budeme ctít ústavu,“ dodal Vondráček.
Ústavní stížnost má několik částí. Kromě omezení práva vlastnit majetek a svobodně podnikat napadá také to, že zákon popírá právo účastnit se na správě věcí veřejných, stejně jako právo na rovný přístup k veřejným funkcím. Stěžovatelé také poukazují, že legislativní proces při přijímání zákona byl netransparentní a zmatečný.
Stížnost k Ústavnímu soudu podepsalo 44 poslanců z hnutí ANO 2011 a z opozičního Úsvitu.