Poslední teroristické útoky islamistů ve Velké Británii a samozřejmě i ty předcházející všude jinde po západní Evropě nám nastavily to nejkrutější krvavé zrcadlo. Nemyslím si přitom, jakkoli to tak vypadá, že by islám byl nelítostnějším náboženstvím nežli kterékoli jiné. Žil jsem mezi muslimy patnáct let a měl jsem možnost jeho vyznavače i náboženství zevrubně poznat. Nemyslím si dokonce ani, jako mnozí jiní, že by na vině byla nedávná vlna imigrantů ze Středního východu nebo Afriky.
Jsou to především nejortodoxnější dogmatické formy sunnitského islámu, salafismus a wahábbismus, které vyznávají jak příslušníci ISIS na Středním východě a zabíjí v jejich jménu ostatní muslimy, tak teroristé vraždící po celé Evropě. Tyto formy islámu ale mají své kořeny paradoxně v zemi, kterou Západ považuje za svého spojence, v Saudské Arábii a v dalších ropných zemích okolo Perského zálivu. Tyto země se staly spojenci Západu proto, že byly donedávna zásadním zdrojem ropy pro Spojené státy a další západní země a dodnes jsou solventními odběrateli západní vojenské techniky. Za stamiliardy amerických dolarů. Co na tom, že mnohdy štědře nejen nakupují zbraně, ale také štědře podporují islámské teroristy? A dokonce co na tom, že část těchto zbraní končí v rukou bojovníků ISIS??
Dalším zdrojem současného terorismu je desítky let trvající fatální selhávání západoevropských vlád při integraci přistěhovalců z muslimských zemí. V dobách poválečného ekonomického růstu v Evropě pozvaly evropské vlády do svých zemí statisíce a miliony gastarbeiterů, aby jim pomohly vybudovat „evropský ekonomický zázrak“. Ve své postkoloniální domýšlivosti se však již vůbec nenamáhaly integrovat tyto přistěhovalce do svých většinových společností. Prostě jim nechaly nastavět dělnické čtvrti na okrajích průmyslových měst, ať si tam dělají, co chtějí. První generace přistěhovalců jim i za toto, plus mrzký plat, který však mnohonásobně převyšoval výdělky v jejich domovině, byla ještě vděčná, jejich potomci už nikoliv. Narodili se již jako Francouzi, Britové nebo Holanďané a chtěli mít stejné podmínky života jako jejich evropští vrstevníci. Nedostalo se jim však vzdělání, neznají dobře místní jazyk a nemají proto na místním trhu práce šanci. Zato vymývání mozků v mešitách vedených salafistickými duchovními, placenými saudsko-arabskými petrodolary se jim dostalo vrchovatě. Není to samozřejmě dogma. Při svých studiích v Paříži jsem chodil na přednášky profesora diplomacie, rodilého Alžířana. Byl ale pouze výjimkou, potvrzující pravidlo.
A konečně třetím, nikoli posledním, zdrojem krvavé lázně, kterou prochází dnešní Evropa je pak neustálé vměšování, přilévání oleje do ohně a podněcování konfliktů v arabském světě západními mocnostmi. Od začátku dvacátého století to byly Velká Británie s Francií, které si, bez ohledu na jakékoli rodové a náboženské souvislosti, rozparcelovaly poraženou Osmanskou říši (viz dohoda Sykes Picot z roku 1916) a po roce 1945 Spojené státy, které si chtěly zajistit svým vlivem na Středním východě zdroj “černého zlata“ za libovolnou cenu. Tou cenou jsou statisíce mrtvých v Afganistánu, Iráku, Libyi a konečně v dnešní Sýrii.
Mezi další zdroje současné vlny terorismu lze samozřejmě připočítat nesmyslně vynucovanou politiku evropského multikulturalismu nebo marnou německou snahu o odčinění hrůz druhé světové války tím, že sem do Evropy budou zvát takzvané oběti všech dalších válek, co jich na světě je. Lhostejno zda jsou skutečnými válečnými oběťmi nebo se za ně jen vydávají.
