Toto řešení, které se připravuje, není jistě ideální. Není ideální zejména proto, že přichází pozdě, ale také proto, že toto řešení vlastně odděluje dosud spojené vedoucí pozice ve straně. Ideální by pochopitelně bylo, kdyby volební lídr byl jak předsedou strany, tak předsedou vlády. Současná pozice strany i jejího předsedy a volebního lídra je ovšem neudržitelná. Zdá se, že kdokoliv přijde do vedení ČSSD (neberme toto slovo tak úplně doslova) má šanci vyvést ČSSD z toho nejhoršího.

Pokud vedení ČSSD neudělá nic, skončí ČSSD na podzim v naprostém marasmu a na volebním výsledku kolem 8 %.Personální řešení je ovšem potřeba přijmout rychle. Ještě týden dohadů a ČSSD ztratí další 1 až 2 % volebních preferencí. Zítřejší volební grémium by tak mělo celou věc uzavřít. Jasně a zřetelně. Tak, aby volič dostal jasný vzkaz, že se něco stalo. Strana pak má šanci se ve volbách na podzim dostat k volebnímu výsledku 12 – 15 %.

Co však může podstatně narušit pokus o stabilizaci pozice ČSSD, to jsou partyzánské akce typu: vraťte Zimolu na kandidátku. Jihočeská ČSSD by se měla přestat zabývat touto svou utkvělou myšlenkou. Bylo to jedno z mála správných rozhodnutí z poslední doby, které Sobotka a jeho vedení udělali, když nedovolili kandidovat korupční kauzou zprofanovanému Zimolovi. Jeho kandidatura by nepoškodila jen ČSSD v jižních Čechách, ale s ohledem na známost bývalého populárního hejtmana by byla poškozena volební pozice strany jako celku.