V barvách STAČILO! pro Jihomoravský kraj jste byl zvolen do tamního zastupitelstva. Získali jste 4 mandáty stejně jako koalice SPD, Trikolora a PRO a jako Starostové pro jižní Moravu. Jasným vítězem se s 31 mandáty stala koalice Spolu, druhé ANO jich získalo 22. Čím si jako místní vysvětlujete to, že pouze ve vašem kraji je koalice Spolu tak oblíbená? Může to být i zásluhou Petra Fialy a několika členů jeho vlády, kteří odtud pocházejí?
Byli jsme v posledních letech vypuštěni do nové doby koaliční. Vůči všelidovému hnutí ANO (angl. catch-all-party) si už nikdo nevěří jen tak sám a jsou tedy ze zbytků, ohryzů a drobnějších segmentů tvořeny rozmanité agregáty čili koalice, aby měly pro voliče větší gravitační sílu čili přitažlivost. Tak nějak se prý tvořily z vesmírných drobků a úlomků také planety i hvězdy. Je to více o fyzice chaosu světa a chaotická politika to jenom následuje.
Nevinil bych Brňana pana premiéra Petra Fialu, že napomáhá oblibě koalice Spolu v Jihomoravském kraji, byť by i chtěl. U některých působí i naopak. Oblibě přispěje snad u těch, kteří trpí mindrákem vůči Praze, že Brno nemá tolik etablovanou základnu svých vlastních lepšolidí, kteří jsou vývojově dále a jsou vyvoleni kultivovat davy k pokroku v morálce, názorové jednotě a dluhové prosperitě.
Myslím, že více přitáhl voliče už ze zvyku náš lidovecký hejtman pan Jan Grolich svým mladistvým nasazením pro blaho lidu a vystoupil z letitého kruhu poněkud chřadnoucí KDU-ČSL ku světlejším zítřkům svým, celé naší blahobytné jihomoravské komunity i strany lidové. Také se možná mnozí bojí ukročit stranou a zadat si buď směrem k oligarchům, nebo naopak riskovat na straně druhé posílání do gulagů či znárodňování nemajetných, jak si o tom čtou v učebnicích, zapomínajíce už na křížové války, inkviziční pálení knih a oponentů i civilizační plenění domorodců v ještě dávnější minulosti křesťanského humanismu.
Je tedy volební výsledek dán nejen osobností hejtmana Jana Grolicha, ale i blahobytné jihomoravské komunity, která se má lépe než lidé v jiných krajích?
Dělí-li se naše hybridní česko-moravsko-slezsko-ukrajinsko-vietnamsko a spol. občanská společnost na tři velké skupiny, tedy ty, co jim to ještě nestačilo, ty, co už jim to stačilo, a většinu, které je to jedno, je zřejmé, že v různých krajích jsou tyto namíchány různě. V metropolích jinak než na venkově, severněji jinak než na jihu. Leckde jako by už mnohým stačilo. V přebohatém Jihomoravském kraji a v Brně ještě zjevně nestačilo. A proč by také mělo, když hůře už bývalo a v současném protektorátu to vcelku jde.
A také se jistě volí podle vzhledu a čerstvosti kandidátů. Pak se nedivím, že třeba já patřím až kamsi na zcela okrajovou část spektra. Je to tak logické, patřičné a chválím to. Ačkoli volen za STAČILO!, vypadá to, jako by mi to schůzování a angažování za léta ještě nestačilo, což může mnohé mást. Zvolenci mají být většinově hlavně lidé milí, neironičtí, pohlední a perspektivní. A také ti, co chtějí být spolu, třeba ve Spolu. Důvody pro možné preference našich moudrých jihomoravských voličů jsem tímto asi snesl skoro všechny.
Psali jsme:
Čtyři hlasy STAČILO! v 65hlavém zastupitelstvu by zajisté nestačilo k přehlasování čehokoli, a to ani při náhodném koalování vůkol. Ale lze jimi chod věcí pozorovat, komentovat, spolu se Spolu třeba i vylepšovat, případně i produktivně zlobit. Produktivní zlobení jsem zažil už dávno na školních bramborových brigádách, kde nám bylo přísně zakázáno po sobě bramborami házet, což jsme však porušovali. Ale moudrý pan učitel, který nemohl všechny uhlídat, tehdy vcelku realisticky pravil: „Když už po sobě přes zákaz bramborami házíte, tak aspoň směrem k vlečce a stejně to pak budete muset posbírat.“ Tak to vidím i s tím zastupitelským opozičním zlobením.
Co lze v těch následujících čtyřech letech od jihomoravského krajského vedení, které je kopií vládní sestavy, očekávat, ať už v dobrém, či ve zlém? Je něco, z čeho máte obavy?
My na jižní Moravě netápeme. Očekávat v příštích čtyřech letech můžeme zhruba totéž, co v uplynulých čtyřech letech při podobné sestavě, byť zbavené nyní Pirátů. Pro některé v tom bude méně romantiky, pro jiné více klidu. Hovořím o všech těch, kterým nestačilo, tedy v pozici, nikoli opozičnících. Mezi opozičníky jsou však také ti, kterým už brzy půjde nikoli o opozici, ale o pozici, a pak ti ostatní, pro opozici dlouhodobě předurčení, přinejmenším v této generaci. Vzájemně se všichni sebe trochu štítí, ale když to bude možné či prospěšné, tak se nebudou štítit ani vzájemně se zaštítit, ať už regionálně nebo celostátně. Až jsem se té úvahy zalekl, zda nedorůstám v prognostika.
Myslím, že poněkud více se u nás bude jednat o krajském zdravotnictví, které vcelku funguje, ale pohříchu ve staré formě příspěvkových organizací, což pana hejtmana trápí a bere si tedy zdravotnictví statečně do svého portfolia pro jeho přeměny, třeba v obchodní organizace. Chci věřit, že vše provozované za veřejné zdroje zůstane nadále ve veřejné gesci, byť populární je privatizovat zisky a socializovat dluhy. Jsem však vždy primárně laděn pozitivně, než jsem případně přesvědčen o opaku. Co nového lze očekávat však nejlépe sdělí koaliční vedení kraje, já sám bych to možná zkresloval a nedej bože třeba i prosakoval „zlými slovíčky“.
Na jihu Moravy triumfující koalice Spolu ovšem celorepublikově neuspěla. Někdo to zdůvodňoval tím, že její voliči zůstali doma. Jiní brali krajské volby jako referendum o nepopulární vládě. Ale Petr Fiala míní, že pro ODS nešlo o fatální neúspěch. O čem krajské volby vypovídají podle vás?
Krajské volby možná předpovídají výsledky voleb do sněmovny v příštím roce, ač prý s nimi vůbec, ale vůbec a ani trošku nesouvisejí. Opakuji jen to, co nasávám z nezávislých veřejnoprávních médií, a tam by jistě nelhali. Pan prezident také říkal, že to nijak nesouvisí, ale prý bacha na signály. Důvodně jsou rádi představitelé ANO, rády jsou polodůvodně ovšem i vládní strany v různých koalujících i svébytných sestavách. Rád je poněkud rosolovitě i pan premiér řka, že volby nebyly ani úspěšné, ani neúspěšné. Rády jsou i menší strany, které nevypadly, že nevypadly. Velmi neradi jsou jen Piráti, které voliči hrubě eliminovali a pan premiér je poté dorazil, aniž vyrazil. I když možná, co je nezničí úplně, to je posílí, protože pirát, který sídlí v budově admirality není pravý pirát. Snad jen Sir Francis Drake byl pirát státem uznaný, že ničil španělské lodě a královna ho pak za to povýšila do šlechtického stavu a byl také členem parlamentu. Někde na této trajektorii lze hledat expiráta pana Jana Lipavského (Termínem expirát je zde míněn pirát opustivší Piráty, nikoli produkt po expiraci). Obecně však mají být Piráti obávanou a nebezpečnou opozicí vůči establishmentu, bohatým brát, chudým rozdávat, ač i to se ne vždy v dějinách dařilo, když se kluci více zamysleli.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Poslanec za STAN Martin Exner označil krajské volby za tragickou zprávu o zmanipulovanosti českého voliče. Podle něj lidé vlivem Ruska na politiky a politiku jako takovou hledí skrze ruský „narativ“ toho, že politici lžou, kradou a všichni jsou šmejdi. „Vítězství Ruska v dezinfo válce. Lidé přijali narativ, že politici jsou všichni šmejdi, kradou a lžou, a proto nemá cenu volit,“ vyrovnal se s nízkou účastí a neúspěchem vládních stran. Také si myslíte, že voliči už nejsou schopni kvůli dezinformacím rozlišit pravdu a lež, dobro a zlo, a proto krajské volby dopadly tak, jak dopadly?
Nezbývá tedy, než aby naše statečné pluky s velením v hlavním STANu zahnaly Rusy hluboko na Sibiř a donutili je tam k pláči, abychom si své voliče mohli znarativnět podle svého a manipulovat sami rovněž z hlavního STANu. Také se nabízí myšlenka vyměnit ve vlasti voliče za nějaké nové, odjinud a Rusy neovlivněné.
Člověk má ku stáru poslance stále raději, že mu nezištně poskytují i zábavu. Více bych to nerozebíral, vědom si kompetencí vládně jmenovaného dohlížitele nad dezinformacemi. Nechci trávit podzim života v káznici, aspoň do příštího podzimu, než to snad přejde.
Končící předseda Pirátů Ivan Bartoš si po debaklu své strany v krajských volbách posteskl: „Myslel jsem si, že když odvádíte dobrou práci, kterou jste navíc lidem slíbili, tak je to ten nejlepší možný marketing. A že to lidé uvidí a bude to stačit. Ale evidentně to nestačí.“ Jeho dobrou práci ovšem nedokázal ocenit ani Petr Fiala a rozhodl se ho odvolat z vlády s odkazem na zpackanou digitalizaci stavebního řízení. Co si myslíte o následném Bartošově tvrzení, že musel skončit, protože ohrozil peníze „velkých kluků“ kolem ODS?
Možná že bychom měli politiku nahlížet jinak, než tradičně činí naši politici, politologové a politicky uvědomělí občané. Politika je nejen správou věcí veřejných, ale také zprávami o věcech veřejných v kooperujících médiích, zkráceně komediích. Co v nich zazní, je, co v nich nezazní, není. Ale co tak politika jako chování lidského druhu pojímaná sociobiologicky? Přinejmenším Konrad Lorenz, nositel Nobelovy ceny za etologii čili nauku o chování živočichů, by měl radost. Pojednáno bylo již mnohé o chování slepic, dobytka, šelem, ryb, žab i hlodavců, zvířat stádních, smečkových i samotářských, ale politikové, politologové a politika jako by nevnímali možné aplikace etologie čili všudepřítomné apky. A co teprve aplikace úvah z nedávné skvělé knihy, bohužel předčasně zesnulé, profesorky Jany Šmardové z Masarykovy univerzity s názvem Co nás učí nádory? Paralely v chování buněk a lidí. Kdyby si knihu své univerzitní kolegyně pročetl profesor Fiala, neusne. A co teprve Piráti, čtou-li to.
Tedy problém mladší populace, starší populace, mladočechů a staročechů. Revolta versus konzervace dosaženého. Neopotřebovaní a opotřebovaní. Zatím nezávislí a již závislí. Zářící teorie versus potemnělá praxe. Naivní versus vlivní. Opravovaní popravující versus opravující popravovaní. Dobronoši sobě či jiným, byť i nedobrem a v nedobrém. To by se to pak psalo a rozebíralo!
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
O čem z toho by si lidé nejspíš nejraději početli?
Třeba o podnětech, zrodech, osudech a koncích mládežnických oddílů, jako už byly Rekonstrukce státu, Věci veřejné, Milion chvilek pro demokracii a nyní Piráti. A také ti, co ještě přijdou, zpravidla i se sympatiemi, že bude změna z již dobrého k lepšímu. Avšak vyšlechťují se, stárnou, přibývá jizev v kožichu a zkracují se i jim telomery buněčných chromozomů opakovanou replikací. Neobvyklé buňky organismus spíše odvrhne, nestravitelné obsahy vyvrhne. Tak to by teprve byla zábavná politika, kdyby se takto vysílalo, analyzovalo a predikovalo!
Inu, kluci a holky pirátští volebně nyní hrubě neuspěli, modla digitalizace se jim stala soškou jakoby osudnou, dříve reklamou a nyní záhubou, když už se teď hubit hodilo. Jistě jako vždy v zájmu lidu, aby netrpěl a užil si nápravy zpackané digitalizace stavebního řízení po předpokládaných 18 měsících, tedy ovšem až po volbách a už v gesci nově vyvolených a kupenými problémy zavalených.
Na většině ve sněmovně se vyhazovem strany o čtyřech poslancích prakticky nic nemění, ale nemůže i tak konec Pirátů v koalici nějak rozkolísat vládu čtyř zbylých stran? Nebo si naopak Petr Fiala a spol. pomůže tím, že se jich zbavil? Kdo z toho může profitovat?
Nikoli, vyhoštění či odliv Pirátů nerozkolísá naše protektorátní vládnutí. Má to dokonce koaliční čtyřkolce pomoci od už nepohodlné technické nevyváženosti pětikolky. Navíc když to páté kolo u vozu byla vlastně jen rezervou v kufru vozidla, aby se nestalo kolem někde jinde jiným. Zda odchod Pirátů čtyřkoalici nebo jednotlivým státostranám pomůže, je ovšem velmi nejisté. Ostatně Piráti si už užili. Napřed je v PirStanu sice zredukovali křížkováním STANistů sami voliči, pak ovšem coby náplast na ránu obdrželi na čtyři poslance tři příruční ministry s jedním místopředsedou vlády a místopředsedkyní Sněmovny. Mohli sice razit marihuanu i manželství pro všechny, ale museli se také adaptovat na dříve kritizované poměry. Tedy i měkli, až nyní ze zvůle lidu vyměkli a finálně zase ztuhli v údivu nad nevděkem světa. Avšak jak říkal Lucius Annaeus Seneca: „Vážený příteli, vykonali jsi pro stát i lid mnoho dobrého, prospěšného a záslužného, tak proč, proboha, čekáš vděčnost?“
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Vykutáleně si počínal ministr zahraničí Jan Lipavský. Nejdříve vykládal, že podá demisi, pokud se Piráti jako strana k odchodu z vlády rozhodnou, ale on že zároveň ze strany vystoupí. Shodou okolností byl zrovna v tom čase v Americe s prezidentem Petrem Pavlem, a ten po jejich schůzce veřejnosti za Lipavského oznámí, že je připraven jako ministr zahraničí pokračovat, pokud na tom bude shoda ve vládní koalici. A ta také podle očekávání nastala. Co takové kličkované od ministra říkáte?
No, to je právě ten model, jako když byl pirát Francis Drake uznán v Anglii v 16. století vládnoucími za nepiráta či prospěšného bývalého piráta a přijat mezi anglickou šlechtu za to, že ničil nepřítele a zrovna se hodně vládnoucím hodil. Ostatně mezi šlechtou je pobyt vždy příjemnější a voňavější než mezi neopečovanými piráty. Také Sir Francis Drake objížděl svět, jako se správným směrem daří i panu Lipavskému. Kdo by si nevšímal historie, bude nezřídka událostmi překvapen, neboť neví, že je to furt dokola.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala se během dvou dnů dvakrát rozlítil. V sobotu na povolební tiskovce ho rozzuřil dotaz, proč nemohl Ivanu Bartošovi říct na společné schůzce, že ve vládě končí, ale poněkud zbaběle mu to o tři hodiny později pouze zavolal. Nervy neudržel ani v diskusním pořadu Partie na TV Prima, když se ho moderátorka Terezie Tománková zeptala na okolnosti odvolání šéfa Pirátů. Když se člověk ve veřejném prostoru několik let bravurně ovládá a pak se dvakrát krátce po sobě přestává kontrolovat, co vás, ačkoli léčíte lidské fyzično, a nikoli duševno, napadne? Poradil byste mu, aby se vrátil do role uvážlivého kliďase, kterou až dosud před veřejností hrál?
Nemyslím, že se pan premiér Fiala jakkoli nepřiměřeně rozlítil. Jako gentleman jen v pravý čas před dámou moderátorkou předstíral vzrušení. Mnozí přece říkají, že premiér je noblesní člověk a jistý občasný ruměnec spíše přidá na půvabu. Pan premiér je nesporně humanista a jako takový má rád člověka. Ten člověk se jmenuje Petr Fiala. A pokud ho má upřímně rád a váží si ho, nemůže zajisté právem pochopit, jak by takovýto člověk mohl jednat nesprávně, podle či špatně. Vše v jeho konání je správné a lze premiérovi věřit, že i on v to sám věří. Snad jsem ho takto dostatečně obhájil a nepoškodil, protože řádný občan má své představitele ctít a hájit, byť by to bylo i těžké.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Pomůže čtyřem koaličním stranám u voličů to, že se zbavily pátého kola u vozu?
autor: Jiří Hroník
