Dovolte mi, abych vás obeznámil s návrhem zákona, který mění zákon o branné povinnosti a zákon o vojácích v záloze. Zastupuji zde skupinu poslanců jako předkladatele. A mezi touto skupinou je jak pan ministr obrany, tak i celý výbor pro obranu. A shoda a příprava této novely byla prováděna nad tímto tématem bez ohledu na stranickou příslušnost apod. Vznikala také tzv. odspodu, to znamená, že vznikala z popudu a z informací přímo od vojáků, ze spolupráce s jejich veliteli na ministerstvu obrany.

Navrhovaná změna opravuje, doplňuje a dělá více motivačním oba tyto zákony, pro vojáka sloužícího jak v profesionální armádě, tak dobrovolně v aktivních zálohách.

Schválili jsme a do života uvedli 1. července 2016 rozsáhlou úpravu, tedy loni, a rozsáhlou úpravu branného zákona i nový zákon o službách vojáků v záloze. A tyto právní předpisy zásadním způsobem změnily podmínky výkonu služby vojáka.

Cílem předkládaného návrhu zákona je snaha odstranit negativní dopady, které se projevily ve skutečné praxi. Byť nejde o zásadní problémy, jsou některé z předchozích nastavených parametrů vnímány vojáky zařazenými do aktivní zálohy i vojáků profesionálních negativně a ve svém důsledku mohou odradit nové zájemce o službu v aktivní zálohy, což by bylo zcela proti duchu posilování obranyschopnosti naší země, jak si přejeme.

Dovolte mi, abych vás teď velice stručně seznámil se čtyřmi body základních změn u branného zákona a s pěti body základních změn u zákona o vojácích v aktivní záloze.

První bod u braného zákona. Velice jednoduché rozlišení pravidelných vojenských cvičení na tři kategorie – klasická, vzdělávací a ceremoniální. Je to s důrazem především na ceremoniální, ale i s vymezením vzdělávací kategorie, v dalších bodech se tato úprava promítne, protože se výrazně racionalizuje použití hodin ke cvičení, uznání účasti, zjednodušená lékařská prohlídka atd.

Za druhé prodloužit délku v druhém a dalším roce pravidelného cvičení ze 4 týdnů na 6 týdnů v roce a sjednotit délku cvičení pro tzv. vojáky z ulice a bývalé vojáky z povolání. Obecně sjednocování od vybavení, cesty výcviku až po pravidla, jako náhrada cest, což je také v dalším bodě obsaženo a další, je úplně běžný trend v moderních zahraničních armádách u partnerů. A při potenciálním nasazení opravdu nelze dělat rozdíly mezi aktivní zálohou a standardním profesionálním vojákem, je třeba je mít stejně vyzbrojené a stejně vycvičené.

Co se týká maximální délky ve druhém bodě, tady to zkrátím. Jde o pravidelné vojenské cvičení v délce 6 týdnů, které bude opravdu výjimkou, nikoliv pravidlem, protože těchto 6 týdnů je horní hranice. Jeden z důvodů je již zmíněná ceremoniální kategorie cvičení, kdy, pro vaši představu, kladení věnců a různé další podobné akce se v podstatě započítávaly v hodinách do samotného cvičení. A u vojáků, kteří pravidelně absolvují takovéto obřadní akce, chyběly formálně hodiny pro standardní fyzický výcvik. Je to tedy nejvyšší hranice, která může, ale nemusí být využita.

Za třetí. U ceremoniálních cvičení, které nejsou delší než dva dny, se zavádí místo lékařské prohlídky na začátku a na konci cvičení pouze čestné prohlášení vojáka o jeho aktuálním zdravotním stavu.

Doteď musel pro každé takové kladení věnců voják jít nejdřív k lékaři, vyřídit si dokumenty o svém zdraví a pak absolvovat tuto akci. Pokud se opakovala, musel to stejně tak opakovat. Tuto byrokracii jsme taky racionalizovali.

Začtvrté, pro případ nástupu nemocného vojáka na vojenské cvičení se zavádí fikce nenastoupení, toto je snad jediný bod, který není čistě motivační. Zjistili jsme, že nám vojáci jsou schopni přijít nemocní a v podstatě zahájit nemocenskou na úkor armády. Je to velice jednoduché pravidlo, díky kterému nemocný voják není považován za nastoupeného a řeší si svou nemoc. Soukromě, nebo u zaměstnavatele.

Nyní těch pár bodů v zákonu o službě vojáků v záloze.

1) Doplnit do § 7, 46, chybějící úpravu pro zvláštní postavení ředitele Vojenského zpravodajství vůči aktivní záloze v jeho podřízenosti. Tady byla nedokonalost předtím ve schváleném zákoně, velitel Vojenského zpravodajství by měl mít, aby mohl normálně pracovat a fungovat v jejich režimu, úplně stejná pravidla jako třeba krajský vojenský velitel, pod které spadají teritoriálně jednotlivé jednotky aktivních záloh.

2) Vypustit zvláštní úpravu pro cestovní náležitosti vojáků v záloze ve službě, čímž se plně převezme úprava platná pro vojáky z povolání a dojde ke sjednocení podmínek, kdy v současné době vojákům v záloze ve službě nevzniká nárok na kapesné při zahraniční služební cestě. Detail, o kterém jsem také hovořil předtím.

3) Zvýšit odměnu pro vojáka v aktivní záloze až o 14 400 korun za rok. Ale po 12 letech zařazení do aktivní zálohy. Zde nebudu číst přímo celý ten odstavec, ale řeknu, že tento bod třetí, i bod čtvrtý, je velice silným signálem, jak vůči vojákům samotným, tak i veřejnosti, protože se zde rozděluje na časové období jistá odměna, v celkové sumě se zvyšuje, ale je postupně odstupňována, promiňte tu češtinu, je odstupňována podle délky cvičení. A to od 2 až do 13 let, kdy se po desítkách procent zvedá až téměř k té plné částce. Tento systém, kam nejde tak možná ve finále úplně o tu koncovou částku, často aktivní zálohy mají ve svém soukromém životě úplně jiné příjmy, dělají toto ze svého přesvědčení, a to je být připraveni bránit stát. Ale já to vnímám jako velký signál, že nám záleží na každém takovémto záložákovi, lidově řečeno, a tím říkáme, že čím déle cvičí, čím více je spjatý s armádou, tak jsme ochotni ho postupně více odměňovat. Nemělo by se tolik stávat, že nespokojení vojáci opouští armády, kde mají třeba pocit, že armádě na nich tolik nezáleží.

4) Tento bod jsem již zmiňoval. Svazuje se nárok na základní částku odměny 18 000, s vykonáním alespoň 7 dnů cvičení v roce. Tento limit je taky stanoven, potřebovali jsme spodní hranici. Stávalo se, že nevyužitý, nepřizvaný voják necvičil třeba vůbec a měl by podle legislativy právo na odměnu, je to určitě demotivující směrem ke kolegům, kteří poctivě odcvičili a byli přizváni. Takže nějaký minimální čas cvičení je třeba absolvovat.

A poslední bod. Odstraňuje se chyba, která vznikla změnou v branném zákoně v poslední fázi schvalování a jasně se tak stanoví, že jednodušší režim zařazování bývalého vojáka z povolání do aktivní zálohy lze použít pouze do dvou let po ukončení služebního poměru. Zde to nebylo nějakým způsobem omezeno, vedly se různé diskuse, v rámci personalistiky se používaly různé postupy. Shoda profesionálů je na tom, že takto to ukotvit do 2 let je ideální.

Co říci závěrem? Návrh zákona obsahuje relativně jednoduché, avšak velmi důležité změny, které je nezbytné uvést do praxe co nejdříve. S ohledem na toto, ale i s přihlédnutím k bezpečnostní situaci vám proto za předkladatele navrhuji, a tímto vás i žádám o schválení této novely. Rád bych zdůraznil, že Poslanecká sněmovna téměř jednohlasně schválila tento materiál, návrh zákona, v prvním čtení, v urychleném řízení, v § 90 odst. 2 zákona 90/1995, což je taky jistý signál. O tom, jak se rozhodl váš VZVOB, zde ještě uslyšíte. Ale i toto bylo jednohlasně pozitivní.

Vláda samozřejmě přijala souhlasné stanovisko. Tímto vám děkuji za pozornost.