Připravovaný státní rozpočet na rok 2012 i výdajové rámce na léta 2013 až 2014 představují prostředek k dosažení těchto cílů. Vláda již deklarovala snahu pokračovat ve snižování deficitů veřejných financí tak, aby nedošlo k překročení cíle stanoveného ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2013 deficit nepřesáhne 2,9 procenta, o rok později 1,9 procenta HDP.
Zprava i zleva
Chápu, že připravovaný rozpočet se opět dočká nesouhlasu ze všech možných stran. Zprava uslyšíme názor, že rozpočet se schodkem 105 miliard korun neobsahuje dostatečně razantní úspory. S tímto názorem lze souhlasit a osobně bych dokázal předložit mnohem úspornější variantu. Nicméně pohybujeme se v rámci určité politické konstelace a výraznější snížení deficitu není politicky průchodné. Svědčí o tom nedohoda o ambicióznějším rozpočtu se schodkem 95 miliard korun.
Finanční trhy i zahraniční investoři však plánu vlády věří, což se projevuje v relativně nízké rizikové prémii ze státních dluhopisů. Ten desetiletý nyní dosahuje slušného výnosu kolem čtyř procent.
Naopak, ze strany levicové opozice a odborů budou občané přesvědčováni o dramatických škrtech, které dopadají na »obyčejné lidi«. Budou se nám snažit vsugerovat, že hospodářský růst je třeba donekonečna uměle podporovat vytvářením deficitů a stimulací poptávky.
Toto tvrzení ignoruje skutečnost, že rozpočtová politika deficitů zahalených do podpory růstu již vehnala mnohé země do dluhové pasti. Těm pak nezbylo nic jiného než provádět mnohem drastičtější kroky. Kromě toho připomeňme, že při růstu ekonomiky o 2,5 procenta stále budeme mít relativně velký strukturální deficit (asi 2,8 procenta HDP), byť se nám ho daří postupně snižovat.
Zlý ministr financí
Vláda zamýšlí v příštích třech letech připravit a realizovat řadu opatření na podporu hospodářského růstu a zvyšování konkurenceschopnosti. Jedním z nich je prorůstová změna daňové kvóty, kdy budeme více zdaňovat spotřebu a naopak snižovat zdanění práce.
Složená daňová kvóta se mírně sníží do roku 2014 asi na 34 procent, přičemž vrcholu dosáhla v roce 2005 (38 procent). Plánujeme pokračovat ve snižování provozních nákladů státu, což vyvolá tlak na zvyšování efektivity státní správy a rušení zbytné agendy. Vláda bude také snižovat administrativní náklady občanů. Příkladem z mého resortu může být zavedení Jednoho inkasního místa.
Na závěr upozorněme, že v médiích se budou v průběhu léta pravidelně objevovat vyjádření správců rozpočtových kapitol, jak jim zlý ministr financí bere peníze, a oni proto nebudou moci uskutečnit ten či onen výdajový program. Zde musím podotknout, že o výdajových limitech rozhoduje vláda jako celek, nikoli ministr financí. Pak již zůstává na uvážení jednotlivých správců, které projekty budou v rámci své kapitoly realizovat.
Chápu, že připravovaný rozpočet se opět dočká nesouhlasu ze všech možných stran, zleva i zprava.
Miroslav Kalousek
ministr financí
Vyšlo v časopise Ekonom.