Novou verzi celé hymny jsem si poslechl, přibylo v ní více hlasů, zejména klasických tercií ale i dalších se záměrem laciné "modernosti" zdůrazněním disharmonických prvků.
Při poslechu máte nepotlačitelné přání, aby to celé co nejrychleji skončilo. Ti, co jsou emočněji labilnější a při při prvních tónech klasické verze hymny se jim leskne slza v oku tentokrát budou brečet nefalšovaným štěstím, že je konečně chvilku ticho. Jak jsem psal někde na jiném místě, demokracie a svobodný prostor k seberealizaci nám na jevišti, kterému říkáme naše vlast, v širším měřítku svět - dávají možnost sdělit druhým svůj názor, přičemž zdaleka to nemusí být realizováno "jen" slovem. "Celý svět je divadlo a my jsme jeho pouhými herci. Máme své vstupy a výstupy...." - cit. Shakespeare.
Výstup, který nám v současnosti předvádějí tvůrci nové verze hymny je okrajový. Je třeba, abychom ve změti hereckých výstupů a exhibic jiných "borců", kteří se tlačí pod světla ramp, dokázali rozlišit hlupáky, karieristy, vlezdoprdelky a pomatence, kteří naší zemi vysloveně škodí. A že jich není málo. V tomto kontextu mezi ně autoři nové verze hymny rozhodně nepatří, jejich dílko je jen trochu ulítlé. Hezké Velikonoce!
MUDR. JAN MARUŠIAK, ČLEN TOP 09 LIBEREC