V oblasti lékové politiky je pro ministerstvo hned po lékovém záznamu prioritou řešení výpadku dodávek léků do lékáren, ke kterým v některých případech dochází. Ačkoliv se nejedná o systémový problém, ale o problém týkající se některých léků, které se dovážejí na český trh v nedostatečném množství, nebo se jedná o nedostatek lokálního charakteru, považujeme mechanismy k zajištění dostupnosti léčiv podle stávající legislativy za nevymahatelné a tedy nefunkční, a to je potřeba napravit. „V minulosti byl přijat pozměňovací návrh zákona o léčivech, který nebyl z dílny ministerstva a nebyl ani připomínkován a který je nejasný a nevymahatelný. Ověřili jsme si navíc u legislativních expertů Úřadu vlády i Poslanecké sněmovny, že s vadnými definicemi v zákoně nelze nic dělat a ani je upřesnit prováděcími vyhláškami. Proto nyní připravujeme novelu zákona, která tuto problematiku komplexně vyřeší a zajistí, že lékárny budou mít přístup k lékům pro své pacienty. Inspirovali jsme se slovenským modelem emergentního zásobování, kdy je povinnost nikoli na distributorech, ale přímo na výrobcích, kteří musí zajistit, že bude pacientovi s platným receptem lék dodán, ať již si ho bude chtít vyzvednout v jakékoliv lékárně v ČR,“ vysvětlil ministr Adam Vojtěch.
Nedostatek léků v českých lékárnách však mohou způsobovat také reexporty. I ty se ministerstvo snaží aktivně omezit. Minulé vedení ministerstva bohužel zcela nepochopitelně zaspalo, a přestože zákon, který popsal nový mechanismus vyhodnocování dodávek na český trh a možnosti zákazu reexportu je platný již od jara loňského roku, nutné prováděcí vyhlášky nebyly od věcně příslušných útvarů ministerstva finálně připraveny a poslány do legislativního procesu. To se stalo až krátce po nástupu ministra Vojtěcha na ministerstvo. Jakmile vyhlášky dokončí svou cestu předepsaným legislativním procesem, ihned začnou práce na tom, aby se příslušné procesy uvedly v život, začaly sledovat objem a ceny léčiv, které vstupují na český trh, jejich prostup distribučním řetězcem a jejich objem při výdeji v lékárnách. „Nicméně již nyní intenzivně legislativně pracujeme na ještě preciznějším omezování reexportu, který ohrožuje dostupnost potřebných léčiv. Předpokládáme, že nejpozději do konce tohoto roku bude příslušná novela zákona připravena v paragrafovém znění. Je to jedna z priorit v oblasti lékové politiky, protože je pro nás nepřijatelné, aby docházelo k vývozu léků za účelem zisku na úkor českých pacientů, kterým pak tyto léky chybí,“ zdůraznil ministr.
Dalším důležitým úkolem ministerstva je otázka zabezpečení dostupnosti lékárenské sítě v odlehlých regionech. Pokud se podíváme na data Státního ústavu pro kontrolu léčiv, je zjevné, že situace lékáren je z celorepublikového hlediska v posledních letech stabilní. Za poslední dva roky nezanikla ani jedna lékárna v místě, kde by vůbec nebyla jiná lékárna, a v roce 2015 zanikly takové nanejvýš tři. Tyto údaje rozhodně neodpovídají dramatickým scénářům, o kterých hovoří zástupci lékárníků. Pro Ministerstvo zdravotnictví není relevantní vlastnická struktura a to, zda se jedná o řetězcovou lékárnu nebo nezávislou lékárnu – relevantní je dostupnost lékárenské péče pro pacienty. Pacienti neřeší, kdo vlastní lékárnu v jejich bydlišti, ale zda ji tam vůbec mají. Ministerstvo si je však vědomo, že současná legislativa neposkytuje dostatečnou záruku toho, že skutečně nedojde k zániku lékáren v odlehlejších lokalitách, které by způsobily úplnou nedostupnost lékárenské péče. Ačkoliv ministerstvo zatím nezaznamenalo, že by k tomu docházelo, je na tuto situaci připraveno. „Dostupnost a kvalita zdravotní péče pro všechny občany je pro mě klíčové téma. Proto jsem požádal zdravotní pojišťovny, aby v letošním dohodovacím řízení část dodatečných finančních prostředků určených k přerozdělení mezi jednotlivé segmenty byly určeny na projekty zajištění či rozšíření dostupnosti zdravotní péče, včetně té lékárnické. Jsem moc rád, že výstupem dohodovacího řízení s lékárenským segmentem je tedy i zřízení speciálního fondu, do kterého bylo vloženo 48 mil. Kč, který bude určen k podpoře vzniku a udržení provozu venkovských lékáren. Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami budeme nyní pracovat na metodice poskytování finanční podpory tak, aby mířila do lokalit, kde je skutečně potřeba,“ uvedl ministr zdravotnictví.
V neposlední řadě se ministerstvo věnuje i otázce odměňování lékáren. V návaznosti na výsledek dohodovacího řízení aktuálně připravuje cenový předpis, v rámci kterého dojde k podstatnému navýšení sazeb taxy laborum. To pomůže těm lékárnám, kde lékárníci sami připravují individuálně připravované léky. Tímto však problematika odměňování lékáren neskončí. Ministerstvo bude pokračovat v dialogu s Českou lékárnickou komorou na jiných modelech odměňování lékárenské péče. Lékárníci dlouhodobě volají po zavedení pevných doplatků. Ministerstvo zdravotnictví několikrát deklarovalo, že je na toto téma otevřeno diskusi a požádalo lékárníky, aby předložili detailnější analýzu a konkrétní návrhy realizace. Zatím však žádné nedostalo. „Otázkou je, jak bychom vysvětlili pacientům, že na lék, který mají dnes plně hrazený tam, kde lékárna nakupuje efektivněji, najednou budou muset všude stejně doplácet. Nejsme přesvědčeni o tom, že lidé jsou ochotni hledání lékárny, kde dostanou lék bez doplatku či s nižším doplatkem, vyměnit za jistotu, že všude dostanou lék za stejný doplatek, který ale může být i podstatně vyšší než ho mívali před tím. Proto je pro takovou změnu potřebný celospolečenský a politický konsensus,“ dodal ministr zdravotnictví.
