Zástupci Pardubického kraje v čele s hejtmanem a předsedou krajské bezpečnostní rady Martinem Netolickým jednali s ředitelem věznice Tomem Eberhardtem o nastavení a fungování tohoto typu vězeňského zařízení.

„Musíme si položit otázku, zda má být vězení izolací odsouzených od normální společnosti nebo naopak opravdovým nápravným zařízením, které se odsouzené snaží zapojit do běžného života a připravit je na návrat do společnosti. Otázka je to velmi složitá, protože odpověď na ni vyžaduje změnu myšlení celé společnosti. Nikdo z nás by však neměl chtít, aby vězni po návratu na svobodu opět páchali trestnou činnost,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Tento formát věznic je v Norsku využíván dlouhá desetiletí a přibližně 50 procent věznic je otevřeného typu. Trest spočívá především v omezení osobní svobody, kontaktu s rodinou a blízkými. Cílem projektu je, aby se vězni do nápravného zařízení již nevrátili a stali se spořádanými občany se zaměstnáním a běžnými návyky. Recidiva se v Norsku pohybuje na hranici 30 procent a na samotném ostrově pouhých 16 procent, což dokazuje, že tento systém má úspěchy. Vězni se učí mimo jiné zodpovědnosti, protože se podílejí na běžném chodu věznice včetně kuchyně, prádelny, zajišťování dopravy na ostrov. Díky tomu jsou provozní náklady věznice nejnižší v celém Norsku. Navíc vězně nepustí na svobodu, pokud nemá zajištěné ubytování a zprostředkovanou práci,“ doplnil hejtman Netolický.

Nápravné zařízení na ostrově Bastoy má historii od roku 1900, kdy zde vzniklo nápravné zařízení pro chlapce. Následně zde byla několik let protialkoholní léčebna a samostatné vězení od roku 1988. Na prostoru 23 tisíc čtverečných kilometrů je umístěno 115 vězňů, kteří zde průměrně tráví jeden a půl roku s tím, že se převážně jedná o odsouzené za násilné trestné činy nebo užívání drog.