„Rozhodl jsem se podpořit organizaci Národní laktační centrum, jelikož jsem přesvědčen, že kromě řešení již vzniklých zdravotních problémů se musíme soustředit také na prevenci, včetně té primární. A kojení zcela prokazatelně podporuje imunitu dítěte. Existuje předpoklad, že z kojeného dítěte vyroste zdravější dospělý, než pokud by kojené nebylo. Vedle toho laktace také prospívá zdraví matek. Úsilí Národního laktačního centra, Laktační ligy a dalších podobných organizací potřebuje zastání také v politických sférách, proto jsem předložil návrh na poskytnutí tomuto vzdělávacímu a poradenskému centru 200 tisíc korun na roční program,“ uvedl radní hl. m. Prahy Radek Lacko.

Prvních 1000 dní, konkrétně od početí do dvou let věku je jedinečnou příležitostí pro budování zdraví, pro vývoj mozku a pro budoucnost dítěte. Nové vědecké výzkumy potvrzují, že základy pro celoživotní zdraví – včetně predispozic k obezitě, cukrovce a jiným chronickým nemocem jsou z velké části nastaveny během těchto 1000 dnů.

WHO od roku 2002 doporučuje výlučné kojení, které začíná časnou iniciací kojení do jedné hodiny po porodu až do 6 měsíce věku a pokračovat v kojení spolu s příkrmem 2 roky i déle. Mnoho matek však postrádá podporu ke splnění těchto cílů. Odhaduje se, že celosvětově 78 milionů dětí – nebo tři z pěti – není kojeno v první hodině života, čímž jsou vystaveny vyššímu riziku úmrtí a nemocí a snižuje se pravděpodobnost, že budou pokračovat v kojení.

Podání umělé výživy negativně zasahuje do tvorby mateřského mléka a ovlivňuje negativně složení střevního mikrobiomu. Kojené děti mají zcela jinou a příznivou mikrobiotu proti dětem na umělé výživě. Časná suplementace formulí v porodnici vede ke střevní dysbióze a k dřívějšímu ukončení kojení. Kojenec ve věku 4 – 6 měsíců by měl dostávat pouze mléko – to platí jak pro kojené, tak nekojené děti. Mateřské mléko se tvoří podle poptávky: čím častěji a déle dítě saje, tím více se ho tvoří a naopak.

„Kojení je důležité pro zdravý růst a vývoj dítěte, pro zdraví žen a dětí, pro odstraňování nerovností v otázkách zdraví, včetně ekonomických úspor a ekologických výhod,“ dodává Anna Mydlilová z Národního laktačního centra.