Již byly učiněny pokusy o zatraktivnění senátních voleb. V listopadu 2000 se volilo jen v jeden den, v neděli. Výsledkem byla účast pouhých 34% voličů v prvním kole a 22% ve druhém. V roce 2002 prezident Václav Havel po domluvě s premiérem Milošem Zemanem spojil obecní volby až s druhým kolem senátních voleb. Posílila se účast ve druhém kole, kdy volilo v senátních volbách spojených s volbami do obcí 33% voličů. Nic moc, ale na druhé kolo senátních voleb rekordní číslo. Ovšem nezájem voličů se promítl do kola prvního, které se konalo samostatně, týden před obecními volbami. Přišlo jen 24%, takže se tento experiment neosvědčil. Potvrdil však, že voliči přijdou jen k tomu kolu senátních voleb, kdy se zároveň konají volby krajské nebo obecní.

Některé návrhy na změnu neprošly, jako například australský systém přenosného hlasování, který chtěli zavést lidovci již v roce 1995. Zde volič označí nejen svou jedničku, ale i kandidáta na druhém místě pro případ, že jeho favorit neuspěje. Je více možností, co se Senátem, ale nějaká změna by přijít měla. Nezájem voličů o Senát je totiž trvalý.

Demokratický stát naší velikosti může žít se Senátem i bez něj. Jednokomorový i dvoukomorový parlament má spoustu zastánců s rozumnými důvody. Co však nemůže dlouhodobě přežít žádný volený orgán, je nezájem voličů. Pokud bude Senát volit jen 16% lidí a ostatní nebude zajímat, je to výpověď samotných voličů, co si o této instituci myslí. Parlament bez voličů je z demokratického hlediska nesmyslný a nemá legitimitu.