Jeho pohled se však zcela odlišuje od pohledu představitelů KSČM i jiných politických stran, ale především od reality, kterou dnes a denně prožívají řidiči na dálnici D1. Prý by raději jezdil po tankodromu a tím zachoval ve funkci ministra Ťoka. Tak aby bylo jasno, KSČM opravdu trvá na odvolání ministra dopravy, a to vzhledem k evidentnímu nezvládnutí organizace, opravy tolik diskutované dálnice D1. Možná by Fendrychovi prospělo, kdyby si vyzkoušel, jaké to je strávit v autě na neprůjezdné dálnici sedm i více hodin. Ať už se jedná o řidiče profesionální nebo ty, kteří se před Vánoci vydali za rodinou a v autě měli i malé děti. Nejde o ideologii KSČM, ale o zcela normální plnění závazků v rámci smluv, a to přece svobodné podnikání i v rámci tzv. kapitalismu vyžaduje. Z pohodlného křesla se lehce mentoruje i to, čemu Fendrych buď vůbec nerozumí, nebo rozumět nechce. Soukromí dopravci na této dálnici, která se mění v parkoviště, ztrácejí peníze, čas a mnozí řidiči i poslední zbytek nervů. Pokud si tedy někdo opravdu myslí, že požadavek KSČM je neoprávněný, nechť si pečlivě poslechne veřejné mínění i názory jednotlivců, ať už z podnikatelské či politické sféry a musí konstatovat, že požadavek na urychlené řešení této situace je více než oprávněný. Pokud takto pracoval pan Fendrych i na ministerstvu vnitra, není divu, že poměrně brzy skončil. Nejen s realitou dálnice D1, ale i neprofesionalitou upravování skutečností a lží je třeba bojovat. Pokud tento komentátor tolik prosazuje kapitalismus, jistě ví, že právě v byznysu čas jsou peníze. A ty nám na dálnici D1 doslova protékají mezi prsty. A na závěr, několik dopravců by rádo posadilo tohoto komentátora do kabiny auta, aby si užil stejně jako oni, jak vypadá průjezdnost dálnice při opravách pod taktovkou ministra Ťoka.