Dovolte mi uvést, jak již bylo řečeno, senátní tisk č. 84, což je novela zákona o nemocenském pojištění, která se týká problematiky elektronizace ve vztahu k dočasné pracovní neschopnosti, tedy projektu tzv. eNeschopenky.
Jen ve stručnosti uvádím, že platnost tzv. eNeschopenky byla schválena v minulém roce v jiné předlože a její účinnost bude od 1. ledna roku 2020. Tato novela zavádí, zjednodušeně řečeno, povinnost elektronického hlášení lékaře o vzniku a zániku dočasné pracovní neschopnosti okresním správám sociálního zabezpečení, a pak také různé věci, které byly v průběhu naší komunikace ministerstva práce a sociálních věcí upřesněny jak se zástupci lékařů, tak i se zástupci zaměstnavatelů. Jednalo se tedy o dodatečné požadavky.
V diskusích ohledně eNeschopenky zaměstnavatelé požadovali zavést plně funkční eNeschopenku, a to v návaznosti na zrušení karenční doby optimálně již od 1. července 2019.
Na druhé straně zástupci lékařů požadovali, aby zavedení eNeschopenky bylo co nejjednodušší v jedné etapě a s potřebným časem na přípravu.
V průběhu legislativního procesu se tedy vyjasnilo, že nejvhodnějším způsobem je zavedení eNeschopnky v jednom kroku s účinností od 1. ledna 2020, a já jsem tuto verzi od počátku prosazovala a podporovala. A jsem tomu ráda.
Sněmovní tisk č. 204 byl proto upraven tak, aby co nejvíce odpovídal požadavkům zaměstnavatelů a lékařů, předloženým návrhem zákona se zavádí komplexně eNeschopenka s účinností od 1. ledna příštího roku. Důležité je, že v navrhované úpravě byly věcně akceptovány nejdůležitější požadavky zaměstnavatelů. Zejména byl zohledněn jejich požadavek na zakotvení tzv. proaktivních notifikací, to znamená, že pokud zaměstnavatel požádá o zasílání notifikací a víz, o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců, dojde po přijetí hlášení ošetřujícího lékaře Českou správou sociálního zabezpečení k zaslání elektronické notifikace zaměstnavateli. Dále byla upravena lhůta, v níž orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelů informace o pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Tyto informace budou sdělovány neprodleně. Co se týká ošetřujících lékařů, ti budou mít na výběr dva plnohodnotné způsoby, jak eNeschopenku vystavit. A to buď ve svém lékařském software, nebo v bezplatné internetové aplikaci na e-portálu České správy sociálního zabezpečení. Technické řešení v rámci lékařského software nebude vyžadovat po lékařích využití elektronického podpisu ani žádného nového identifikátoru, neboť bude využit systémový certifikát vydaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který již lékaři používají pro potřeby eReceptu. Použití druhého způsobu, to znamená té internetové aplikace e-portálu České správy sociálního zabezpečení, znamená, že se do této aplikace lékař přihlásí jakýmkoliv uznávaným identifikátorem, např. datovou schránkou. V současné době Česká správa sociálního zabezpečení intenzivně pracuje na zabezpečení technického řešení eNeschopenky, od začátku června již probíhá testovací prostředí, takže lze prohlásit, že projekt eNeschopenky bude od 1. ledna 2020 plně funkční.
Jen pro vaši informaci, ráda uvedu přehled těch nejdůležitějších kroků, které jsme v minulých měsících podnikli za účelem zajištění fungování eNeschopenky, důležité je, že všechny smlouvy s dodavateli jsou vysoutěženy a uzavřeny. To znamená, všechny rámcové a dílčí smlouvy jsou podepsané a účinné, tak jak byl nastaven harmonogram, na pravidelné téměř týdenní bázi se konají různé workshopy a školení, je průběžně komunikováno se zástupci lékařů od České lékařské komory, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, Sdružení praktických lékařů, ale i se zástupci zaměstnavatelů, naposledy jsme měli pro lékaře 17. května workshop o nastavení těch lékařských software, 14. 6. budeme mít zase workshop se zástupci zaměstnavatelů.
Principy fungování eNeschopenky jsou plně zafixované, důležité je, že právě jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně lékařů na nich panuje shoda, na konci měsíce dubna byl v souladu s harmonogramem, který si ministerstvo práce a sociálních věcí nastavilo, tak zveřejněn popis rozhraní datové věty, od tohoto okamžiku již mohou poskytovatelé lékařských software programovat. 3. června byla pro vývojáře lékařských software spuštěna testovací verze, která umožní testování externí komunikace, 20. června se bude konat školení nebo workshop pro zaměstnavatele a poskytovatele mzdových a personálních software, do 31. července budou zveřejněny úpravy datových vět pro právě tyto poskytovatele. Průběžně také probíhá komunikace se SÚKL, dochází k finalizaci dohody, ta bude podepsána, jakmile bude tato novela schválena, průběžně také komunikujeme velmi intenzivně s ÚZIS, probíhá zde technické jednání kvůli registru lékařů, 12. června, to je dnes, probíhá technické jednání k řešení eNeschopenky pro služební orgány, zejména pro Vojenské zpravodajství nebo Bezpečnostní informační službu, 17. června proběhne v sídle dodavatele kontrolní den, kde nám bude ukázána implementace části změn do aplikace Nemocenská.
Důležité je, že pilotní testování a ověřování eNeschopenky se předpokládá ve všech třech typových nemocnicích nebo zdravotnických zařízeních, spolupracujeme s centrem IKEM, pak s Klinikou doktora Pírka v Mladé Boleslavi a také v krajské nemocnici v Kraji Vysočina, konkrétně v Pelhřimově. Toto pilotní testování už probíhá. Testování celého řešení eNeschopenky bude možné nejpozději od 1. října tohoto roku. Od 1. listopadu tohoto roku bude možné postupně lékaře připojovat do celého systému. V příštím týdnu také zahájíme komplexní informační kampaň.
Pro úplnost ještě k novele dodávám, že tímto návrhem také dochází k odložení účinnosti začlenění informačních systémů České správy sociálního zabezpečení do jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Je to ale věc, která s technickým řešením eNeschopenky nesouvisí. Účinnost těchto ustanovení se odkládá na 1. ledna 2022. Navržený postup a posun snižuje rizika, která by s sebou mohla nést souběžná realizace projektu eNeschopenka a převedení registru České správy sociálního zabezpečení ke stejnému datu. A také to umožňuje za stávající organizační a odpovědnostní struktury zaměřit se plně na odpovědné zavedení projektu eNeschopenky a také na odpovědnou realizaci přechodu všech IT systémů MPSV k 31. 12. 2020 na nové systémy informační.
Navíc, jak už jsem zmiňovala, toto začlenění nemá přímou návaznost na projekt eNeschopenky, tento jednotný informační systém bude třeba celkově posoudit v rámci koncepce IT celého resortu.
Závěrem si vás, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolím požádat o podporu projektu elektronizace v oblasti nemocenského pojištění, který ve svých důsledcích ulehčí práci ošetřujícím lékařům a zlepší informovanost zaměstnavatelů ve vztahu k dočasným pracovním neschopnostem jejich zaměstnanců, což je účelné zejména s přihlédnutím ke zrušení tzv. karenční doby, k níž dochází k 1. červenci tohoto roku. Pro mě je zásadní, že dojde také k odlehčení a ulehčení pacientů. Návrh zákona již podpořil VZSP, který ve svém usnesení doporučuje schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.
Velmi děkuji za pozornost.
