Členské státy diskutovaly o technologiích, které mají potenciál se v příštím desetiletí stát nositeli inovací. Česká republika si klade za cíl překonat podíl investic ve výši 20 % do digitální transformace v rámci plánu obnovy, jelikož investice do klíčových technologií a jejich rozvoj jsou národní prioritou. „Podporujeme investice do umělé inteligence, nízkouhlíkových vodíkových technologií a baterií,“ uvedl ministr Havlíček a zdůraznil i důležitost otevřeného světového elektronického obchodu a volného toku dat.

V souvislosti s ekonomickou obnovou po pandemii koronaviru ČR zdůraznila význam vnitřního trhu. „Během koronakrize se ukázalo, že zachování plně funkčního vnitřního trhu je nezbytné pro ekonomické přežití EU a členských států,“ zdůraznil ministr Havlíček. V tomto ohledu ministr Havlíček uvítal avizovanou revizi unijní průmyslové strategie, která by se měla zaměřit zejména na dopady pandemie na unijní průmysl. ČR dále na jednání zdůraznila potřebu v rámci unijní energetické tranzice nastavit vhodné podmínky pro energeticky náročná odvětví a žádala zachování systému bezplatných povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi do roku 2030.

V závěru svého vystoupení ministr Havlíček kladl důraz na podporu malých a středních podniků, které jsou pandemií obzvláště zasaženy. „Musíme se zaměřit na problémy malých a středních podniků a zajistit, že dostanou adekvátní podporu nutnou k tomu, aby přežily současnou krizi. Věnuje se tomu rovněž naše připravovaná strategie podpory malých a středních podniků na roky 2021 až 2027,“ uvedl ministr Havlíček.