„Završujeme etapu restartu výstavby dálniční sítě, která začala v roce 2014. Období, které bylo silně poznamenáno škrty a úsporami z let 2010,“ říká odcházející ministr dopravy Karel Havlíček. Pod něj má Ministerstvo dopravy oproti jiným resortům určité specifikum, kterým je obrovská setrvačnost.
„Stavba jednoho úseku dálnice trvá zhruba tři stavební sezóny a příprava ještě déle, díky tomu sklízí ministr dopravy ještě dlouho po svém nástupu plody práce svých předchůdců. Druhý ba ani třetí rok ve funkci jednoduše nemůžete otevírat stavby, které nebyly zahájeny. Příští ministr dopravy se ničeho takového obávat nemusí. Nyní je ve výstavbě celkem 131,1 kilometrů nových dálnic, které budou v příštích letech sloužit řidičům,“ dodává Havlíček.
Řidiči v těchto dnech začínají využívat 38,5 kilometrů nových dálnic. Jedná se celkem o čtyři nové úseky na D7 u Panenského Týnce, D35 z Opatovic nad Labem a hned dva na sebe navazující úseky na D11 z Hradce Králové do Smiřic a Jaroměře. Spolu s již dříve zprovozněnými úseky na D6 a D55 se tak letos otevře celkem 46,5 kilometru nových dálnic. V letošním roce se rovněž podařilo dokončit modernizaci D1.
„Naše vláda měla stavebnictví jako svou prioritu. Zatímco v roce 2013 byl rozpočet SFDI okolo 80 miliard, letos už to bylo 127,5 miliardy a v příštím roce jsme nachystali rozpočet ve výši 130,6 miliard korun,“ vypočítává Havlíček.
Připraven k modernizaci je 290 kilometrů železničních tratí
Stejně jako na dálničních stavbách se výrazně staví také na železnici. Aktuálně stavební firmy pracují na modernizaci I. železničního koridoru z Prahy přes Pardubice, Českou Třebovou do Brna. Během následujících dvou let budou dokončeny dvě stavby na IV. železničním koridoru, čímž se zrychlí jízdní doba.
„V roce 2023 se zkrátí cestovní doba z Prahy do Českých Budějovic až na 1,5 hodiny. Zároveň bude v realizaci 5 úseků klíčového spojení na pražské letiště. Práce naplno běží na rekonstrukci železničního uzlu v Plzni, Pardubicích, začne modernizace uzlu Česká Třebová nebo budou dokončeny železniční stavby směřující na Beroun,“ říká ministr Havlíček.
Zároveň probíhá intenzivní příprava prvních staveb vysokorychlostních tratí. Konkrétně jede naplno projektování trati z Prahy do Drážďan nebo první úsek VRT Z Prahy do Brna a Břeclavi, tedy Praha-Běchovice – Poříčany, který se má začít stavět v roce 2025.
„Od roku 2025 do roku 2030 by měl stát každý rok dávat na vysokorychlostní tratě 30 miliard korun. Celá síť VRT má být postavena do roku 2050 za celkovou cenu cca 800 miliard. VRT výrazně zkrátí cestování mezi jednotlivými městy. Obce a města kolem tratí na projektu vydělají – novými pracovními místy, stěhováním lidí, cestovním ruchem,“ uzavírá stav resortu Karel Havlíček.