začnu tím pozitivním. Budu se snažit být teď velmi věcný, nebudu ani dlouhý. Co se týká té vlastní novely zákona, tak k tomu fakticky nemáme žádné zásadní připomínky.
Naopak, hodnotíme pozitivně to, že dochází ke změnám, zejména u podnikatelů. Myslím tím ty změny v DPH, v posunutí hranice. Určitě je dobré, že se rovněž řeší nebo zvedá ten paušál. V každém případě pozitivně hodnotíme prodloužení těch zrychlených nebo mimořádných odpisů, což bylo ještě z naší dílny a určitě to udrží investice v nějaké rozumné míře. Takže k tomuto nic dalšího zásadního, asi by to byla velmi rychlá diskuse, možná bychom měli několik technických připomínek nebýt tedy toho pozměňovacího návrhu, u kterého se krátce zastavit musím. A budu se spíš věnovat těm věcným problémům a těm věcem, u kterých já tady osobně, a nejenom já, máme velký otazník.
My vám nevyčítáme, pane ministře, to, že se o tom jedná v krátkém časovém harmonogramu, že jste pod časovým tlakem si celkem uvědomujeme, a tam nesměřuje ta výtka. Ono se dá leccos zvládnout v řádu desítek hodin nebo jednotek dnů. My vám vyčítáme ten zmatek, který kolem toho je a ten přece musíme vidět. Dneska je to jak? Dneska je to tak, že na tom není shoda ani v rámci koalice. Co hodina, padá nějaký jiný návrh.
Jsme v situaci, kdy máme pozdní odpoledne, mají se předkládat pozměňovací návrhy a je v nich takový zmatek, že nevíme, co tam vlastně ještě vloží vaši koaliční partneři. Po chodbě lítá celá řada odborníků, lobbistů, všech těch, kteří k tomu chtějí něco říci. Já jim to vůbec nevyčítám, protože hájí zájmy různých profesních skupin. Ty jsou z toho totálně zmatené. Určitě máte zaplavené mailové schránky všemi možnými názory a nesmírně komplikovaně se nám všem v tom orientuje tím spíše, že tedy i my máme předložit v nějaké rychlosti nějaké pozměňovací návrhy tak, aby ty pozměňovací návrhy dávaly hlavu a patu.
To je moje výtka a kdybychom si tohleto ušetřili, tak možná ta diskuse byla rychlejší. Ale znovu říkám, chápu ten časový tlak. Méně už to, že se nedokážete v rámci pětikoalice domluvit na tom, aby to bylo aspoň z vaší strany jednotné. Jak potom to máme dávat dohromady my, když nemáme pochopitelně všechny relevantní informace. Nejedná se o malou částku, jedná se o 85 plus 15 miliard, to je 100 miliard korun, a musíme si uvědomit to, že i těch 100 miliard korun je dnes na vodě.
Nevíme, jestli se o to dá opřít nebo ne, a stejně tak musíme vnímat to, že je tam do značné míry nejistota všech těch, kterých se to bude týkat. No a ti pochopitelně se k tomu chtějí vyjádřit. Neměli nejmenší možnost se k tomu vyjádřit. Pokud byly nějaké neformální schůzky, budiž, ale nedělá to na mě dojem, že se to s nimi projednalo tak, aby se na tom alespoň částečně shodli. A to považuji za velkou chybu. I my jsme v covidu byli pod obrovským tlakem, ale nebylo dne, abychom s nimi nejednali a vždycky, i když to třeba nebylo v rámci běžného připomínkového řízení, jsme k nějakému kompromisu nakonec došli.
Kde máme ty největší otázky? Podle našeho názoru i názoru celé řady odborníků zde může být nesoulad s tím, co tvrdí Evropská unie nebo Evropská komise a s tím, jak to připravujeme my. Máme zde na jedné straně daň ze zisku, máme zde současně připravované tak zvané odebrání nadměrných příjmů. A není možné, abyste i vy neviděli řadu odborných názorů, které tvrdí, že to není v souladu s tím, co tvrdí Evropská komise, jinými slovy, že může dojít k dvojímu zatížení.
Druhá věc jsou časy nebo ty kroky, kterých se to bude týkat a nejenom roku 2023, jak doporučuje Evropská komise. Proč až do roku 2025? Proč se to vypočítává pouze z roku 2018 až do roku 2021 a ty další roky, pokud by to bylo, proč se to neposouvá? Přece všichni musíme vědět, jaké bylo v té době prostředí a jak se podnikalo a jaké v té době byly či nebyly zisky, o kolik se to tím pádem zvedá. Druhá věc.
Třetí věc. Není mi jasné, proč mohou být zahrnuty firmy - nebo dokonce mají tedy být zahrnuty firmy - které mají alespoň 25 % obratu z tak zvané rozhodné činnosti. My chápeme, že to někde být ohraničeno musí, ale co tím vlastně říkáme? Všichni ti, kteří podnikají v úplně jiné oblasti, a z 25 % se to dotýká té tak zvané rozhodné činnosti, tak do toho spadnou. Nezlobte se na mě, ale to už není daň válečná, to už je daň z úspěchu, který vůbec není spjat s tím, že se podniká v energetické nebo v branži, která je tak zvanou rozhodnou činností. Proč se to neposune výše? Pokud mám ale informace, tak snad zde začíná být určitá dohoda, že by se to skutečně zvedlo. Ale to jsou přesně ty detaily, které tady teď děláme a které tady tvoříme za pochodu v řádu desítek minut a potom je otázka, jestli i to ostatní, které tam je, nemůže být zatíženo nějakou podobnou nelogičností. Otázka je, jestli ta výše těch sazeb, které tam jsou odpovídá, to znamená jestli těch 60 % je v souladu s tím, co říká Evropská komise, když k tomu ještě připočtu těch 19 % stávajících.
Abychom si rozuměli, to není obrana těch, kteří mají něco platit. My víme, že se nějaký nástroj musí najít a chápeme i to, že státní kasa potřebuje peníze pro to, abychom zaplatili zastropování a veškerou ostatní podporu. Ale to, že se to činí vysoce nestandardním způsobem, že se to činí tak, že je v tom takovýhle chaos, že se v tom nezorientují ani ti z vládní koalice, kteří to tvoří a že se to s nikým neprojednává, výsledkem toho je to, že zde v tuto chvíli projednáváme něco, o čem ani nevíme, jak možná pořádně vypadá.
Principiálně se toto všechno dalo řešit možná i jinou a jednodušší cestou. Víme všichni, že ČEZ bude mít gigantický zisk. Já vím, že mi na to řeknete - ale my i tak počítáme s tím, že ten ČEZ zdaníme, respektive pardon - ne zdaníme, ale stáhneme dividendu. Ano, to je pravda, ale pojďme počítat. ČEZ má nerozdělený zisk 150 miliard korun za minulý rok a jenom v tomto roce bude mít provozní hospodářský výsledek před opisy na úrovni minimálně 150 miliard. Dopočtěme si to a zjistíme, že jenom ze společnosti ČEZ bychom možná dokázali získat minimálně stejnou částku, a to dokonce rychleji. Ostatní výrobci, ano, tam si dovedu představit, že může být otazník, ale ostatní energetické firmy zdaleka už takové zisky nemají.
Co se týká finančních institucí, proč šest? Ano, řeklo se nějaké číslo. Otázka je, proč nejdeme rovnou přes těch šest bank, které jsou a nevyužijeme toho, co konečně i oni nabízeli a to je to, že by vložili peníze například do Národního rozvojového fondu. Ty peníze by tam byly rychle, ty peníze by se multiplikačním efektem s dalším financováním mohly okamžitě použít na infrastrukturu, na vědecké projekty, na projekty spojené se zdravotnictvím a tak dále, na vše, co je mimo jiné samozřejmě i v rozpočtu roku 2023. Kdybychom možná použili tyto dva zdroje, které jsem teď zde zmínil, tak bychom ty peníze získali elegantněji, rychleji a nemuseli bychom jít tak komplikovaně a možná bychom se ani nevystavovali případným právním sporům, které zcela nepochybně budou hrozit ať už ze strany finančního sektoru nebo ze strany energetického sektoru, i s ohledem na to, co jsem říkal, na ten možný nesoulad nebo pravděpodobný nesoulad s tím, co tvrdí Evropská komise.
Já se v tuto chvíli už odmlčím, protože myslím, že všechno ostatní zde padlo, nechci to prodlužovat. Chtěl bych, aby to byla spíše diskuse věcná než diskuse politická. Svoje připomínky jsem řekl a určitě věřím, že odpoledne bude čas ještě na to o tom diskutovat.
Děkuji.
