Soběstačnost v základních potravinách
Jozef Banáš, bývalý diplomat, spisovatel, v souvislosti s dopady koronaviru: "První, co bych na místě pánů premiérů Babiše a Matoviče udělal, by bylo, že bych okamžitě nechal vypracovat vládní projekt na zajištění potravinové soběstačnosti." Kdysi tady soběstačnost v základních potravinách byla (obiloviny, brambory, cukrová řepa, mléko, maso, základní ovoce a zelenina). Proč jste se vy, politici, podíleli na její likvidaci. Z Vašeho pohledu, byla to chyba?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
21.04.2020 7:31:03 - Ing. Antonín Seďa
Musím přiznat, že to byla chyba, ale problém nebyl pouze u politiků, ale u samotných zemědělců a zpracovatelů potravin. Vzpomínám si, že naši zemědělci vyváželi a zřejmě stále vyvážejí živá zvířata ke zpracování do zahraničí. Důvodem jsou nízké výkupní ceny a dále národní dotace do zemědělství. česká republika se nemůže srovnávat s úrovní dotací s Francií, Německem, Holandskem či Belgií. Proto také v průběhu času docházelo k úbytku jatečních zvířat a byly omezovány chovy vepřů a drůbeže. Také česká dotační politika byla vázána na hektar využité půdy a byla macešská vůči chovu zvířat. A tady byla opět nejen chyba politiků, ale i zemědělců nebo spíše velkých zemědělských družstev, které tykové dotace chtěli. Za vlády Bohuslava Sobotky se tato dotační politika změnila ve prospěch chovu zvířat a mělo by se v tom pokračovat. Podle agrární komory je potřeba zvýšit dotace na brambory, zeleninu a ovoce, kde nejsme soběstační. Zároveň je třeba říci veřejnosti, že v případě našich potravin bychom si museli připlatit, protože by se zdražily. Je to o těch velkých dotacích do zemědělství. Cestou je i zvýšit podíl našich potravin v obchodech a zejména v potravinových řetězcích, například na 60%. Pozitivem soběstačnosti našeho zemědělství by bylo snížení zahraničního schodku, ale zejména zvýšení zaměstnanosti v zemědělských regionech. Ovšem je nutno nezapomínat na změny klimatu a na nutnost navýšit výdaje na udržení vody v krajině či na ekologizaci našeho zemědělství. To si opět vyžádá další finannčí prostředky, které se zajisté promítnout do konečně ceny potravin pro spotřebitele. 
