Jsem přesvědčen, že by se koncipientská praxe v advokacii neměla prodlužovat

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

 Již nyní mohu vyjádřit svůj osobní názor. Osobně jsem přesvědčen, že by se koncipientská praxe v advokacii neměla prodlužovat, když souhlasím s argumentací, že tím by celková doba přípravy na advokátskou praxi, resp. pro výkon funkce advokáta, s absolvovanou právnickou fakultou dosáhla deseti let, což považuji za nesmyslně přehnané – a krom úpravy ve Slovenské republice – zřejmě i za ojedinělé. 

Je navíc logické, že by doba přípravy pro výkon funkce v rámci „specifických“ právnických profesí měla být shodná, kdy justiční zkouška pro (budoucí) soudce následuje po třech letech jejich odborné přípravy, odborná zkouška u státního zástupce je možná rovněž až/už po třech letech a příprava k exekutorské zkouška je také tříletá. Exekutory bych však z této argumentace vynechal, ale pokud jde o potřebnou odbornou přípravu k závěrečné zkoušce, po níž následuje výkon funkce advokáta, státního zástupce či soudce, tato by měla být stejná, zvláště když v praxi lze tyto zkoušky vzájemně započítat.

A pokud by se měly požadavky lišit, pak největší nároky by měl stát mít na "své" státní zaměstnance, resp. "ústavní činitele". Pak bychom mohli uvažovat o tom, že v takové hierarchii mají (i z hlediska Ústavy ČR) „nejvyšší postavení“ soudci, kteří nesou, resp. by měli nést, odpovědnost za („nezávislé“) rozhodování, ať již rozhodují v občanskoprávním či obchodněprávním řízení – a podle mého názoru v nejzávažnějším řízení - trestním, kdy rozhodují o omezení svobody občana, o jeho vině či nevině, o příp. trestu atd. Náročnější požadavky by pak měly být i na státní zástupce, kteří musí být i odpovědnými garanty přípravného řízení trestního, kdy mj. řídí a usměrňují činnost policejních orgánů (mnohdy právnicky vzdělaných), a samozřejmě se od nich očekává, že v dalším řízení budou i úspěšnými a odpovědnými veřejnými žalobci…

V případě, že by se advokátní koncipienti museli odborně připravovat pro výkon další funkce pět let, očekával bych od přípravy státních zástupců dobu ještě delší – a nejdelší pak u justičních (soudních) čekatelů.

Ale to jsou naštěstí jen úvahy, když obecně prodlužování další odborné přípravy pro výkon uváděných funkcí by diskriminovalo mladé ženy, které pomýšlejí na mateřství (což je v tomto věku přirozené), nahrávalo by to „rodinným klanům“, kde se advokátní „řemeslo“ dědí z pokolení na pokolení (obdobně jak je tomu u notářů), což by nesvědčilo pro rovné postavení a rovnou příležitost…

A ještě přičiním jednu poznámku:

O kvalitě přípravy nerozhoduje tolik „školící“ období a mnohdy rozdílná úroveň praxe, ale prověřit by ji vždy měla (z více stran) důkladná a důsledná závěrečná zkouška. A ty jsou, pokud vím, v advokacii dosti náročné…

 Málokdy sděluji (jako předseda Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR) své názory a stanoviska k zákonům, které do horní komory českého Parlamentu dosud nedorazily, ani neříkám předem, jak budu konkrétně hlasovat. V tomto případě mám jasno již nyní - a pokud takový návrh projde Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, budeme se jím důsledně zabývat. Ostatně jako vždy, když upozorňujeme na nedostatky a chyby v návrzích zákonů – a snažíme se odstraňovat a napravovat pozměňovacími návrhy či doporučením plénu Senátu PČR na zamítnutí.

JUDr. Miroslav Antl (senátor)