platy
Proč jste si zvýšili plat, když většina lidí zdaleka nedosáhne ani na průměrnou mzdu? Navíc jste si jej přidali docela razantně. Proč nemohlo dojít k zvýšení jen o procento? Zajímalo by mě, kdy přidáte nám?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
-
dnem
31. prosince 2014 končí doba, po kterou je pro určení platu a některých náhrad
výdajů ústavních činitelů, s
výjimkou soudců obecných soudců,
relevantní speciální platová základna zmrazena.
- přechod na postup podle obecné úpravy (§ 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb.) by znamenal z výše uvedených důvodů skokový nárůst platů těchto osob, jakož i představitelů některých dalších státních orgánů jejichž odměňování je na zákon č. 236/1995 Sb. navázáno ve zvláštních zákonech
-
pokud by obecná výše platové základny zůstala i po 1. lednu 2015 stejná jako
v současnosti (tedy 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob
v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok), vzrostl by podle
nejnovějších propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí provedených na
základě již zveřejněných předběžných údajů Českého statistického úřadu o výši
uvedené průměrné mzdy za rok 2013 (23 674 Kč) například plat poslance bez funkce
o 14 500 Kč, plat ministra o 27 600 Kč a plat předsedy vlády a předsedů komor
Parlamentu o 38 800 Kč.
- současná vláda České republiky tuto současnou situaci (tj. nebezpečí skokového nárůstu) vyhodnotila jako neadekvátní a proto se v současné době hledá jiné řešení tak, aby se :
1) zamezilo dalšímu pokračování narušování obecných principů daných v původním dnes platném zákoně (neboli nechat fungovat automatický mechanismus – koeficient – ať je jakýkoliv)
2) zamezilo již několikrát zmiňovaném téměř každoroční tzv. rozhodování a dohadování se ve „vlastní věci“ , tj. o vlastních platech
3) zamezilo narušování principu rovnosti mezi představiteli třech státních mocí (soudní, exekutivní a zákonodárnou) tak jak o tom rozhodl Ústavní soud ve svém nálezu pod číslem 181/2012.
Návrhů řešení se objevuje mnoho a to co jste se dočetl někde v bulváru byl pravděpodobně pouze jeden z nich. Pro mne je důležité, aby se nakonec přijalo takové řešení, které bude v souladu s přípravou státního rozpočtu na rok 2015 a střednědobého výhledu na další roky, a také ve vztahu k rozhodnutí Ústavního soudu,
