puč
Vůbec nechápu, co se uvnitř vaší strany děje, ale připomíná mi to puč v ČSSD, který se odehrál po předčasných volbách. Vám ne? A co bude dál? Bude úsvit existovat i nadále? A poslední dotaz, na který mě zajímá odpověď asi nejvíc, proč jste si vy rozhodl přejít ,,na druhou stranu" ?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Děkuji za tuto aktuální otázku, na kterou vám velmi rád odpovím, byť má naprosto nesprávný název.
Nejde o žádný puč, jde určitě o pozvolný vývoj a postupně narůstající nespokojenost s naprostou absencí demokracie, a to nejen té přímé, kterou se Tomio Okamura tak rád oháněl a přitom tolik se jí sám vyhýbal a tolik bránil. To je skutečná realita. Jak si Tomio Okamura představuje demokracii ( v Úsvitu ) v praxi, demonstroval například nejenom tím, že o nominaci Kláry Samkové na lídra eurovoleb jsem se nejen já, ale i řada mých kolegů, dozvěděli až z obrazovek ČT. Dále pak dnešní jeho tiskovou konferencí - pokud v hlasování zvítězí většina deseti z dvanácti, je to podle něj podraz ... o takovou demokracii (spíše autokracii) podle Okamurových představ tedy opravdu nestojím. Pokud je Tomio Okamura překvapen, tak příčinou jeho překvapení je to, že absolutně nechtěl vnímat a ignoroval naše dlouhodobé připomínky a výhrady k činnosti hnutí a klubu a naší prezentaci. Jeho autoritářství překročilo únosnou mez. Puč v ČSSD mi to určitě nepřipomíná, jednak to puč nebyl a jednak se rozhodovalo za jeho přítomnosti. K další existenci Úsvitu se vyjadřovat nebudu - nejsem jeho členem. Na druhou stranu jsem vůbec nepřešel, stejně jako devět mých kolegů. My právě naopak chceme pokračovat ( a vrátit se ) k našemu původnímu volebnímu programu, jeho stěžejnímu bodu - přímé demokracii, o které Okamura tolik mluvil, jen aplikovat ve vlastním hnutí nechtěl, bránil se jí a odmítal ji. K tomuto kroku jsem se rozhodl právě proto, abych naopak mohl pokračovat v tom, proč nás lidé zvolili. Přímá demokracie je ukázkovým příkladem rozporu mezi rétorikou a skutečností Tomia Okamury.