Jmenování profesorů
Ne pravomoci prezidenta. Podle mě by se měl změnit systém a požadavky na udělení profesorského titulu. Krom akademické činnosti žadatele by měl být zohledňováno i to, jak žil a zda v minulosti jednal v souladu s dobrou morálkou. Souhlasíte?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
09.05.2015 10:15:22 - Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.
Vážená paní Nino,
v postupu prezidenta Zemana stran jmenování profesorů neleží žádný problém ve věcné rovině jmenovacích řízení či požadavků na ně. Jediným problémem je skutečnost, že prezident porušuje slib, který při převzetí úřadu složil, a fakticky také atakuje vládu.
Jmenování profesorů je aktem, který vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády. Určující slovo ve vztahu prezidenta republiky a vlády patří vládě všude tam, kde Ústava vyžaduje pro platnost aktu hlavy státu kontrasignaci předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády (tedy pro realizaci pravomocí dle čl. 63 Ústavy stejně jako pravomoci založené zákonem). Z principu odpovědnosti vlády za tyto akty prezidenta republiky (čl. 63 odst. 4 Ústavy) vyplývá, že určující slovo při realizaci těchto pravomocí má vláda, nikoliv prezident republiky (běžná právní doktrína, ale najdete to takto i v judikatuře Nejvyššího správního soudu). Vláda návrhy schválila pod č.j. 360/15 dne 8. dubna 2015, odmítnutí ze strany prezidenta tedy lze charakterizovat i jako podraz vůči vládě (prezident program i s podklady dostává), v každém případě by však všichni účastníci museli obdržet nejen rozhodnutí, ale také zdůvodnění, což by dále musela vláda s ohledem na ten uvedený výsledek z 8. 4. 2015 také dál nějak projednat a vypořádat se s tím, protože odpovědnost za z ústavy ne odpovědného prezidenta nese v kontrasignovaných věcech vláda.
Zbytek, včetně prezidentova zaujímání diktátorského postoje k vysokým školám, což je mimo jiné v souvislosti se 70. výročím dost smutné, když už si nevšímá vlastní komunistické minulosti, je podružnost.
U poukazů na morálku se mi primárně vybavil verš Karla Kryla toto slovo a roh ulice obsahující v písni "Veličenstvo kat".
Jiří Zlatuška
