Změnil se právní řád ?

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

„Jaromír Štětina - causa "šíření poplašné zprávy" o tom, že Česká republika je ve válce s Ruskem...

Přišlo mi vyrozumění od Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 ohledně trestního oznámení na Jaromíra Štětinu za to, že opakovaně šíří poplašnou a nepravdivou zprávu o tom, že naše země je ve válce s Ruskem…“

Z Vyrozumění OSZ pro Prahu 3 mj. vyplývá, že „… z podávaných skutečností nevyplývá podezření ze spáchání trestného činu dle § 357 trestního zákoníku, ale ani jakéhokoli trestného činu obsaženého ve zvláštní části zákona 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nástroje trestního práva lze užít pouze tehdy, kdy jednání pachatele naplňuje znaky konkrétní skutkové podstaty trestného činu a svojí intenzitou dosahuje předpokládaného stupně společenské škodlivosti.

„… U uváděného trestného činu je nutné, aby pachatel poplašnou zprávu konkretizoval natolik, že tato zpráva je skutečně schopna vážné znepokojení vyvolat a to tak, že alespoň část obyvatelstva se strachuje o své životy, zdraví, či majetek a proto činí opatření směřující k tomu, aby takto pociťované nebezpečí zmírnili, či mu zamezili - např. se stěhují z takto údajně ohroženého území, odesílají své majetky, odmítají vycházet z obydlí apod.“.

OSZ uzavírá, že žádné takovéto vážné znepokojení obyvatel našeho státu zaznamenáno nebylo a není…“.

S tímto právním názorem paní státní zástupkyně lze souhlasit, když nejde ani formálně, ani z pohledu tzv. materiálního korektivu, tedy míry škodlivosti (dle § 12 odst. 2 trestního zákoníku), o podezření z označeného přečinu. Jeho skutková podstata totiž zní:

§ 357

Šíření poplašné zprávy

(1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Zejména v případě pana europoslance J. Štětiny a jím dlouhodobě prezentovaných (mnohdy nenávistných) názorů ve vztahu k Ruské federaci obstojí i další úvaha paní SZ, že „… je to jeho názor, který svobodně prezentuje a je na čitatelích těchto postojů, jak si výroky jmenovaného v souvislosti se základní znalostí mezinárodní situace vyhodnotí.“.

U jiných trestných činů by však byla diskutabilní další úvaha o tom, že nestačí uvedení takových informací na Fcb či na stránkách deníku Parlamentní listy. Například přečin pomluvy dle § 184 trestního zákoníku je přísněji trestný, je-li spáchán „… tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem…“. U šíření poplašné zprávy (a ani například u morálního podvodu, resp. poškození cizích práv dle § 181 TrZ) však taková podmínka uvedena není.

Jak Vás paní doktorka z OSZ pro Prahu 3 správně poučila, „… můžete požádat o přezkoumání vyřízení podání nejbližší vyšší státní zastupitelství, jehož rozhodnutí v téže věci je konečné. Ve vztahu k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 3 je nejblíže vyšším státním zastupitelstvím Městské státní zastupitelství v Praze…“.

Osobně jsem přesvědčen, že by Městské státní zastupitelství v Praze v případě přezkoumání rozhodnutí OSZ pro Prahu 3 nijak změnilo…

Závěrem mohu uvést, že se sice s účinností od začátku roku změnil trestní kodex, předmětné trestné činy však v tomto novém trestním zákoníku zůstaly bez zásadních změn. A stejně tak i míra škodlivosti má obdobné „parametry“ jako dřívější stupeň společenské nebezpečnosti dle § 3 odst. 4 předchozího trestního zákona.

Zdravím Vás!

Miroslav Antl