Jedná se tak o další ze série opatření, které mají jasný cíl – omezit naši svobodu rozhodování.
Nakupování beru jako nutnost
Nakupování vnímám hlavně jako nutnost; ve volném čase mnohem raději vyrazím za sportem nebo do přírody.
Nikdy by mě ale nenapadlo nutit ostatní, aby svůj čas trávili stejně. Jiní lidé raději o svátcích nakupují, protože to mají jako koníček, mnozí ale prostě nemají jindy čas si porovnat nabídky a nakoupit. To senátory, kteří návrh vymysleli a schválili, zjevně nezajímá. Sami asi mají dostatek času na nákupy ve všední dny.
Senátní návrh je nebezpečný, protože nerozlišuje mezi veřejným a soukromým životem. Levice bohužel ráda reguluje osobní život lidí a stále častěji nám prostřednictvím státu chce nařizovat, jak se chovat v soukromém životě.
Do toho ani politici, ani jiné veřejné instituce nemají strkat nos, jedná se totiž o prostor každého člověka, na který stát nemá nárok.
Právě zásahy do osobního prostoru se mění svoboda v autoritářství, otevřené režimy v totality. Zatím jde o zákonnou regulaci, co ve volném čase nemáme dělat. Od toho je jen krůček k tomu, kdy nám budou chtít přikazovat, co ve volném čase dělat. Nerad bych se přitom vracel do doby vynucených účastí na takzvaně "spontánních oslavách", nebo k povinnému vyvěšování vlajek, ať už barvy rudé či modré.
Stát by měl omezovat a postihovat takové jednání, které je škodlivé nebo nebezpečné. Co je ale nebezpečného na nakupování o státním svátku? Občané nakupující o svátcích rozhodně ničemu škodí.
Zaměstnanci obchodů si obvykle berou směny o svátcích dobrovolně, protože jsou spojeny s lepším finančním ohodnocením. Stejně tak větší spotřeba pomáhá ekonomice.
Návrh vede k rušení pracovních míst
Návrh senátorů ČSSD naopak škodí zaměstnancům a povede k rušení pracovních míst. Na menší počet prodejních hodin bude logicky zapotřebí méně stálých zaměstnanců a brigádníků. Poškodí tak v první řadě ty, které by měla levice nejvíce chránit.
Návrh zákona o otevírací době vůbec neměl dojít před poslance. Hledání řešení pro neexistující problémy pouze ubírá čas, který bychom měli věnovat důležitějším otázkám a výzvám.
Tím mám na mysli například uprchlickou krizi, nebo nesmyslně roustoucí státní výdaje.
K tomu jsme totiž na rozdíl od zasahování do soukromého života občanů byli zvoleni.
prof. Ing. Simeon Karamazov, Dr.
poslanec PČR