Dobrý den, paní předsedající, dobrý den, senátorky, senátoři, já už jsem dopsal první stránku A4, tak jsem si říkal, že už jsme se od Inkubátoru HERA trochu už posunuli dál, tak bych postupně začal odpovídat na ty dotazy, abych úplně nezapomněl, o co jde.
Rád bych okomentoval, že budeme nadále podporovat rovná kritéria pro práci na Inkubátoru HERA mezi všemi evropskými zeměmi. A je to principiálně skutečně důležité, protože ten Inkubátor je nutný k tomu, abychom byli schopni pandemii mít v evropském regionu nějakým způsobem zmapovanou. Čili nejde konkrétně o tom, abychom věděli něco o konkrétním pacientovi, ale o vývoji pandemie, o změnách viru apod.
Proto také podporuji to, že sekvenování je klíčové. A proto jsme – jak už jsem vlastně na výboru informoval – požádali o těch 160 mil. Kč. Tyto prostředky a celý ten projekt má na starosti paní náměstkyně Vašáková. Certifikované laboratoře bude primárně vybírat skupina, která je řízena paní doktorkou Mackovou, čili ředitelkou Státního zdravotního ústavu. A spolu s docentem Hajduchem a profesorem Konvalinkou, kteří tento projekt nadesignovali.
Ten výběr, tak, jak jsem byl touto skupinou informován aktuálně, tak zatím se zdá, že by se jednalo o 18 pracovišť, která zatím byla oslovena. Aspoň podle mých informací. A budou placena tak, jak je to teď nadesignováno za odpracovanou práci. Předpokládá se, že by se měsíčně mělo sekvenovat asi 8400 vzorků. A tyto vzorky budou z toho projektu zaplaceny. Možná dobrá zpráva je, že se spekulovalo, že ty peníze by měly jít z výzkumu, ale od včerejška byl nalezen jiný zdroj, takže budou na to uvolněny přímé prostředky.
Co se týče podpory výzkumných programů v České republice, a to jak evropských, tak našich, co se týče studií s covidem, podle mých informací zatím probíhá především klinický výzkum. To znamená ověřování metod nebo ověřování nějakých léčebných postupů v rámci zadavatelů, kteří v České republice dělají klinický výzkum.
Trochu nám tenhle boom klinických projektů nabourává servisní činnost třeba některých laboratoří pro jiné typy výzkumů, ale vnímáme to tak, že covid je potřeba zkoumat důkladně. Jinak z hlediska statistik pan profesor Dušek má skutečně asi největší přehled, co se týče jednotlivých dat. A to jak incidence apod. Dokonce mi i říkal, že už zaslal některé poznatky do mezinárodních časopisů k publikaci.
Jak je to se školami a vůbec s incidencí jako takovou. My jsme se rozhodli, že školy jsou pro nás hlavní prioritou a chceme je, pokud to aspoň trošku je bezpečné, otevírat. Uvědomme si, že v současné době máme incidenci mezi 155 – 160 na 100 000 obyvatel v klouzavém 7denním průměru, což je číslo, které třeba v Německu vede k tomu, že u této hranice by se školy zavíraly. My je otvíráme, čili jsme ambicióznější už 2 týdny v tom, že se snažíme dětem po nějaké dlouhé době, v které byly doma, tak se snažíme jim umožnit přístup ke vzdělávání i v rámci školy a setkávání se. A ne, aby měly výuku jenom online.
Já jsem moc rád, že jste se tady nenakazili během té pandemie. Asi k tomu přistupujete správně. Samozřejmě nechci tady dělat nějakou změnu zasedacího pořádku, ale kdybyste měli větší rozestupy, tak bych to vnímal jako bezpečnější. Ale na druhou stranu asi pravidelné testování, které asi děláte, tak vám umožňuje to, že nějaké riziko tady nevzniká.
Co se týče dodržování zákazů a nařízení nebo i doporučení v rámci některých postupů při covidu, my lékaři to známe. Řada doporučení je užitečných, a v medicíně se nedodržují. Když řeknete kuřákovi, aby nekouřil, protože mu to nedělá dobře, tak některý kuřák je schopen to akceptovat, jiný vám bude tak dlouho vysvětlovat, proč je kouření zdravé, že s ním tu debatu nepovedete dál. Je to zřejmě i s dodržováním některých jiných zákazů a příkazů. Jestli jsou logické, nebo nelogické, jestli jsou dodržitelné, nebo nejsou dodržitelné, těžko tady spekulovat.
My vycházíme ze srovnatelných zkušeností ze zahraničí. Víme třeba, jak to funguje v Německu. A tam se stejná omezení, která mají stejnou logiku, tak se dodržují víc. U nás se dodržují méně, ale já jsem optimista v tom, že my vždycky jenom takový ten malý cluster, ale musíme si uvědomit, že v České republice je 10 milionů obyvatel. A já jsem přesvědčen o tom, že většina opatření dodržuje a má před covidem respekt.
Jak to udělat s PCR testováním? My jsme o tom hodně přemýšleli. A jak jsem včera uváděl i na Twitteru, tak se mi podařilo prosadit, aby se nemusely dělat jen profesionální PCR testy a profesionálně odebírané antigenní testy pro to, aby člověk musel jít ke kadeřníkovi. Protože zcela logicky, když máte udělaný test ve škole nebo v zaměstnání, tak je zbytečné, pokud je odebrán správně, abyste požadovali potom v kadeřnictví nějaký jiný typ testu.
Tam padl i názor a byl motivován tím, že třeba pro některé klienty kadeřnictví nebo pedikur, což jsou třeba starší dámy, starší pánové a mají daleko do odběrového místa, a přitom relativně blízko do konkrétního třeba toho kadeřnického salonu, a jsou málo pohybliví a bylo by pro ně složité, aby se dostali někam do odběrového místa, které je daleko a pak se zase vrátili zpátky do toho kadeřnického salonu, tak v těchto výjimečných situacích si to dovedu představit. A tak nám to i podpořili epidemiologové, kteří říkají, že i to je relativní kompromis, že se dá udělat tento test přímo v tom kadeřnictví.
Já nevím, jestli jste zaregistrovali, tak proběhla docela vtipná reportáž v televizi Nova, kde ukazovali, jakým způsobem by to správně mělo probíhat. Tzn. z kadeřnictví ukazovali, že by se otevřelo okno, tam by kadeřnice vyndala ten antigenní test, někdo by si venku musel ten antigenní test udělat, počkat 20 minut na pozitivu a negativitu a pak teprve by mohl jít do kadeřnictví. Já doufám, že kadeřnice to vyřeší v těchto výjimečných případech trošku jinak. Ale i to byl jeden z těch stimulů, kdy jsme si říkali, že to ponecháme opravdu jen jako výjimku, aby se to dalo realizovat.
Tady jsme zmiňovali rychlou sekvenaci. Ano, je to tak. A jenom bych chtěl upozornit, že to sekvenování je velmi důležité k tomu, abychom sledovali vývoj pandemie v České republice nebo v nějakém území, kde tu sekvenaci děláte. Není to proto, abychom rozhodovali, jestli máme nějakým způsobem léčit nebo nějakým způsobem postupovat u konkrétního pacienta. Takže ta rychlá sekvenace je opravdu systém, který nám něco říká o vývoji pandemie, a nikoli k tomu, aby nám nějakým způsobem ovlivňoval naše další rozhodování u našeho nemocného. Čili i proto nemůžeme využívat peníze ze zdravotního pojištění na sekvenaci, protože to se zdravím nebo nemocí konkrétního pacienta nemá nic společného.
Dodržování pravidel. Tady pan předseda Vystrčil už tady hovořil. Říkám, máme nastavena stejná pravidla jako v zahraničí. Takové ty směšné dvojice na hřišti, to jsme opravdu udělali pouze výklad, protože sportovci na nás velmi tlačili, že dvojice na hřišti je málo. A že je potřeba nějakým způsobem nadesignovat, aby těch dvojic v rámci toho platného mimořádného opatření bylo více. A proto jsme se setkali s představiteli sportovních svazů. Já jsem to počítal, byli jsme tam v různých skupinách a věnovali jsme tomuto rozhodnutí díky sportovcům asi 20 hodin našeho života.
Tím chci jenom dokumentovat, jak jednotlivé skupiny na nás tlačí, a to vůbec nekomentuji, jakým způsobem nás ovlivňují. A nakonec se podařilo v rámci toho platného mimořádného opatření vytvořit něco jako trénink. Říkají tomu „kruhový trénink“, a myslím si a dokonce jsem viděl i videa, že to docela funguje. I když tady nebyla ambice zahrát si fotbal jako zápas, ale rozhýbat tu populaci po té době, kdy se nemohli dostat ven, aby aspoň mohli začít trénovat, trošku zlepšovat fyzičku a počkat na to. A víte, že v některém z těch dalších balíčků už jsou aktivity s větším počtem hráčů pro organizovaný amatérský sport.
To se samozřejmě netýká toho, když si pár kluků někde na louce zahraje fotbálek. Na to v podstatě nemáme my vůbec žádný vliv. A předpokládám, že ani policie nebude takovou aktivitu řešit. Myslím, že dokonce se i tak vyjádřila.
Z hlediska dodržování karantény tady pan profesor Žaloudík navrhoval, jestli jsem to dobře pochopil, že by bylo dobré, abychom všichni v České republice měli diplomatické pasy, tak je problém covidu vyřešen.
Tak já bych to jenom podporoval, protože podobně i v sobotu už jsem si říkal, že by nebylo špatné, kdybychom rozvolnili všechno a bylo to vyřešeno, ale pak jsem se zase během dne trochu stabilizoval a řekl jsem si, že prostě to nemůžeme té populaci udělat, aby byla tímto způsobem vystavena většímu riziku, než které umožňují epidemiologové pro to postupné rozvolňování. Analýzu úmrtí skutečně pan profesor Dušek dělá. Na minulém zdravotním výboru parlamentu o tom hovořil. Zároveň vysvětloval, proč to ještě pořád není hotové, protože ono to není nějaká elektronická databáze. Tam je opravdu potřeba nastudovat vždycky klinickou dokumentaci každého zemřelého a najít tam ta data, která buď potvrzují, anebo nepotvrzují to, jestli ten pacient primárně zemřel na kovid, anebo jestli tam byla nějaká další příčina. Čili proto to bere tolik času. Ale myslím si, tak jak jsem slyšel, tak by v dohledné době snad nějaká statistika mohla být k dispozici. Co se týče těch pracovních skupin, tak klinickou část toho centrálního řídicího týmu, tam je jmenován pan docent vymazal. Je to jeden ze členů tohoto týmu a převzal, a já bych mu za to chtěl poděkovat, vedení této skupiny. Má zřejmě největší zkušenosti, protože jako krajský koordinátor pro Prahu si myslím, že s tou problematikou je velmi dobře seznámen. Jestli postupuje ministerstvo racionálně, nebo neracionálně, nebo dokonce protiprávně, proč přechází z PES na balíčky, tak to není jenom hraní si se slovy. Je to hlavně kvůli tomu, a vy to všichni víte, že najednou ten PES v nějakém směru přestal fungovat. A přestože situace vypadala, že by se mohlo rozvolňovat, tak všechny ostatní parametry, které v tom PES nebyly zohledněny, tak vlastně ukazovaly na to, že pandemie se zhoršuje. Takže my jsme se rozhodli připravit určité kroky, které by k tomu rozvolňování mohly vést, ale nechaly jsme jeden z hlavních parametrů – sedmidenní incidenci na 100 tisíc obyvatel, ale na druhou stranu jsme chtěli, aby tam byla určitá logická variabilita, abychom se mohli podívat i na další prvky při tom rozhodování, to znamená jako třeba obsazenost nemocnic, na druhou stranu proočkovanost populace. Třeba konkrétně ta proočkovanost populace a její vliv na to, co to udělá s incidencí ještě v ČR a myslím si, že i v zahraničí, myslím si, že i v zahraničí možná Američani nebo Izraelci s tím mají věští zkušenosti, ale zatím to nějak zásadně statisticky nebylo zaintegrováno do těch epidemických balíčků, čili snažili jsme se tam mít určitou variabilitu a rozhodovat spíš na expertní úrovni, než na úrovni jenom matematiky.
Co se týče maloobchodu, kdy se bude nebo nebude otevírat – teď hovoříme o balíčku č. 2. Ten balíček č. 2, to jste si určitě všimli, že tam není řečeno, že všechny ty prvky, které jsou, musí nezbytně nutně se otevřít 3. 5., a to z toho důvodu, že některé jsou otevíratelné bez podmínky, to znamená, že vlastně nezáleží na tom, jaká je incidence, a otevřou se ty jednotlivé body. To znamená, že třeba kadeřnictví my víme, že otevřeme v pondělí, protože tam není podmínka té epidemiologie, ale u některých bodů, a je to třeba maloobchod, jsou tam hvězdičky a dole je vysvětlení. Čili ten balíček se skládá z částí, které jsou...
Já se omlouvám, já to už urychlím. Jenom jsem chtěl odpovědět na všechny položené dotazy. Takže se nebude jednat o tom, že to bude balíček 2A, 2B, 2C, ale je to stále jeden balíček, ve kterém pouze je potřeba splnit ta jednotlivá kritéria. Takže služby a péče o zvířata jsou bez jakýchkoliv epidemiologických parametrů typu incidence 100 na 100 tisíc. Někteří novináři to pochopili, že tam třeba není potřeba v kadeřnictví používat desinfekci, tak to určitě takhle neplatí. Ale pak jsou tam podmínky pro dosažení incidence 100 na 100 tisíc obyvatel buď v tom konkrétním kraji – to platí třeba pro školy, anebo celostátně, to je ta druhá, ty dvě hvězdičky, a to je pro maloobchod. My předpokládáme, a ty analýzy profesora Duška nám ukazují, že toho třetího si nejsme úplně jisti, jestli celostátně budeme mít těch 100 na 100 tisíc, a proto si netroufáme ještě dnes, ale možná už zítra budeme mít nějaké další podklady, říct, který den se bude moci otevřít ten maloobchod. Ale v každém případě budeme schopni asi zřejmě otevřít školy ještě v dalších krajích. Vy víte, že jsme je dneska otevřeli ve 3 krajích už od pondělka příštího týdne, a tím myslím druhé stupně škol. Je to v Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. A budeme dále uvažovat o tom, jestli příští týden také nepřibude Praha a Středočeský kraj jako aglomerace, protože tam jsou čísla také už teď relativně nízká a předpokládám, že budou ještě klesat. A k tomu zřejmě přibude i Liberecký kraj. Takže je šance, že další 3 kraje k těm již původně deklarovaným 3 by se mohly otevřít. Ale v této fázi to ještě bych nerad úplně potvrzoval. Takže to je jenom tedy k tomu balíčku, že je tedy stále stejný.
Co se týče květinářství, jestli je rizikovější než jiné prodejny, tak to skutečně v tomto okamžiku nejsem schopen říct, protože to první otevírání vlastně probíhalo v okamžiku, kdy už byla všechna mimořádná opatření připravena. A probíhalo to ještě před mým nástupem a bylo to nějakým způsobem, a to nevím, jestli je tam zrovna to květinářství dobrý příklad, ale bylo to nějakým způsobem spojováno s návštěvou dětí ve škole, aby si mohly jít do papírnictví, aby si mohly koupit botičky a podobně. A předtím už tam někdo někdy dal i prodejny potravin a květin. To opravdu, k tomu se nejsem v tomto okamžiku schopen vyjádřit. Co se týče ignorování nálezu Ústavního soudu, já bych tam upřesnil, že se jednalo o Nejvyšší správní soud. A ten nález, který byl – tím nálezem bylo zrušeno jedno z těch mimořádných opatření podle právníků Ministerstva zdravotnictví, to bylo kvůli tomu, že tam došlo k procesní chybě podle Nejvyššího správního soudu. My dokonce, právníci u nás tvrdí, že to nebyla procesní chyba, protože pandemický zákon totiž umožňuje, poté, co vydáte mimořádné opatření, tak ho nechat do 48 hodin schválit vládou. Což tady v tom případě proběhlo, do těch 24 hodin to prošlo jednáním vlády. A bylo to schváleno. Ale je to za situace, kdy hrozí riziko z prodlení. A my jsme v této fázi to riziko z prodlení vnímali jako rizikové, protože v Děčíně se tenkrát objevila nová mutace, o které jsme předpokládali, že to je ta riziková brazilská forma mutace, a proto jsme to považovali za rizikové. Nejvyšší správní soud to ale takhle nevnímal. A právě z procesního hlediska nám to mimořádné opatření zrušil. S tím, že tam ještě byla poznámka, že nemůžeme zasahovat do církevních obřadů, takže nemůžeme nařizovat třeba v kostele, že se nesmí zpívat, protože podle liturgie, kdo zpívá, tak se dvakrát modlí. A proto jsme třeba i tyto prvky potom do toho nového mimořádného opatření, přestože zpěv vnímáme jako do určité míry rizikový, tak jsme ho tam už potom nezačleňovali. Čili neshoduji se s tím, že bychom postupovali v rozporu s právem, nebo dokonce protiprávně. Na Ministerstvu zdravotnictví postupujeme podle pandemického zákona, naši právníci jsou toho názoru, že je to naprosto všechno v pořádku. Pokud totiž by podle pandemického zákona nebylo možné ovlivňovat pohyb osob shromažďování a podobně, tak by se nemohlo jednat o pandemický zákon, protože vy potřebujete v rámci pandemie mít možnost ovlivňovat to, aby se rizikové skupiny společně nestýkaly. Takže v tom případě bychom museli postupovat podle jiných předpisů. A já ani si nemyslím, že právníci, kteří chtějí zrušit ta mimořádná opatření, že by nás chtěli vlastně od toho okamžiku nějakým způsobem vrhnout do otevření všeho včetně kin, divadel, prostě kompletně všeho, tak jak to bylo před pandemií, a tím z našeho medicínského pohledu si myslíme, že by se výrazně zhoršila epidemická situace v ČR.
Takže zatím k těm vašim dotazům takhle.
