Podporu navýšení rozpočtu vysokým školám vyjadřuje i premiér Bohuslav Sobotka, za zajištění finančních prostředků bojuje Česká konference rektorů i Rada vysokých škol.
Ministr školství Štech uvedl, že „padl příslib nějakých financí“, ale přesnou částku pro vysoké školy ministři vůbec nechtěli komentovat. Další setkání se prý uskuteční v srpnu. Veřejnosti sdělili pouze skutečnost, že 1,7 miliardy korun původně určených pro kariérní řád zůstane v kapitole rezortu MŠMT, peníze tak zůstanou v regionálním školství. Dále jsme se dozvěděli, že 400 milionů pro inkluzi bude možno čerpat ještě v roce 2017.
Původně se u navýšení rozpočtu pro vysoké školy hovořilo v miliardách.Ministerstvo financí ČR přišlo s předběžným návrhem státního rozpočtu 2018, který byl vytvořen ještě za vedení ministerstva Andrejem Babišem, a v něm už se pro vysoké školy kalkuluje s nárůstem pouze o 100 milionů korun.
Přitom dne 24. dubna 2017 Vláda ČR svým usnesením č. 315 schválila zohlednění doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky při přípravě státního rozpočtu. Podpořila tím postupné navyšování výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro regionální školství a veřejné vysoké školy. Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová pro vysoké školy požadovala nárůst z 21 miliard na zhruba 27 miliard korun. Peníze jsou primárně zapotřebí na mzdy pedagogů, na investice a na růst stipendií doktorandů.
Nízký rozpočet vyčleněný pro veřejné vysoké školy, kterého jsme nyní svědky, může znamenat likvidaci kvalitního systému vysokoškolského vzdělávání. Nezvyšovat výdaje na vysoké školství v době hospodářského růstu je nezodpovědné. Argument ministra financí, že vysoké školy mají rezervy, neřeší problém jejich financování. Rezervy musí vysoké školy vytvářet pro vyrovnávání nejistého rozpočtu a dnes z nich některé financují, vedle průběžné obnovy budov a strojů, dokonce i svůj základní provoz!
Co se týče platů, dostali jsme se do situace, kdy vysokoškolský pedagog se stejným, nebo dokonce vyšším vzděláním, může mít méně peněz, než kdyby učil na základní či střední škole. Tento stav je nebezpečný a dlouhodobě neudržitelný. Pro vysoké školy je velice náročné získat kvalitní vyučující za nástupní plat 22 či 23 tisíc Kč z řad absolventů s titulem Ph.D., když jim za nepedagogickou profesi nabídnou zaměstnavatelé mnohonásobně více. Mnozí kvalifikovaní vysokoškolští učitelé dnes odcházejí raději učit na střední školy.
Stipendia studentů v doktorských studijních programech se stále pohybují ve výši 7 500 Kč za měsíc, což je pro mnohé schopné studenty demotivující a odchází nám za hranice. Navrhováno bylo navýšení na dvojnásobek. Nový ministr Pilný se netají tím, že stipendia doktorandů nepodporuje a chce to nechat na školách.
Vzdělání mladých lidí je prioritou společnosti a stabilní rozpočet vysokých škol je jeho základem. Proto jsem se v červnu prostřednictvím interpelace obrátil na premiéra Bohuslava Sobotku a ministra financí Ivana Pilného. Chtěl jsem vědět, jak budou vzniklý problém řešit.
Odpověď premiéra Bohuslava Sobotky si můžete přečíst zde. Vyhýbavou a zavádějící odpověď ministra financí Ivana Pilného najdete zde.
FRANTIŠEK VÁCHA
POSLANEC ZA TOP 09
