Podle něj v současnosti nejde ani tak o rozklad státu, jako spíše demokratické politiky. Ten lze pozorovat na mnoha úrovních. Zatímco Pečinka vnímá jako zásadní emancipaci nejrůznějších složek státního mechanismu (soudů, státních zástupců, tajných služeb), Balík vidí příčiny poněkud jinde.

Podle něj začal tento proces již dříve - zhruba na přelomu století. Jako předchůdce „skandálního“ zrušení voleb vnímá Balík například znemožnění odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, čímž se z ní stal jediný neodvolatelný veřejný činitel. „Zrušení předčasných voleb bylo pouze oním výstřelem z Aurory, který jen symbolicky signalizoval začátek nových časů, na které se společnost chystala dlouho předtím,“ píše.

Emancipaci nejrůznějších složek a sil pak velmi pomohla vyprázdněnost politiky, která se přinejmenším od pádu Vladimíra Špidly roku 2004 soustředila pouze na byznys, aby následně skončila na čtyři roky zamrzlá v patu.

Další událostí, která přispěla k současnému rozkladu politiky, byl vstup do Evropské unie. Ten jednak přenesl část naší suverenity do Bruselu a jednak dal naší vyprázdněné politice nové téma -  přerozdělování evropských dotací. Díky tomu přestali například na regionální úrovni určovat politiku volení zastupitelé, ale přidělovatelé dotací. Mohlo by to být ztělesnění českého snu o nepolitické politice, ale podle Balíka se nám spravující úředníci příliš neosvědčili.

„Proto vůbec není banální Pečinkovo zjištění, že politikům vyklouzává moc z rukou. Na druhou stranu - má-li mít demokracie smysl, musí usilovat o svobodu, čehož jsme nebyli v posledních deseti patnácti letech zrovna svědky,“ uzavírá Balík.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.