A vyjmenovává deset pozitivních zpráv, tedy důvodů k hrdosti nad tím, co jsme jako Češi dokázali. Ekonomka Markéta Šichtařová, která má celý dokument k dispozici, považuje tvrzení Úřadu vlády vzhledem k recesi české ekonomiky, rekordní nezaměstnanosti, rychlému zadlužování a kolapsu důchodové reformy za poněkud legrační.

Za nejlegračnější tvrzení označila to, že „v ekonomické úrovni už doháníme staré členské země Evropské unie“. Podle Úřadu vlády jsme po Portugalsku nově překonali v HDP přepočteném na paritu kupní síly také Řecko. „V Česku máme recesi, propadáme se, takže nikoho dohánět prostě nemůžeme. Ale chudáci Řekové a Portugalci se hospodářsky propadají ještě rychleji. Chce si snad česká vláda připisovat zásluhy za to, jak rychle se naši jihoevropští kolegové propadají?“ ptá se ekonomka.

Celý materiál z Úřadu vlády, který zvedl ze židle Markétu Šichtařovou, si stáhněte ZDE

Jsme pátou zemí s nejnižší mizérií v Evropské unii

Markétu Šichtařovou zaujalo také tvrzení, že podle takzvaného indexu mizérie, který sčítá nezaměstnanost a inflaci, jsme byli v roce 2011 pátou zemí s „nejnižší mizérií“ v Evropské unii.

„Je to úsměvná záležitost. S indexem přišel, tuším, prezident Ronald Reagan ve Spojených státech ve volební kampani, občas se s ním vytasí politici v různých kampaních, ale ekonomové tento index vůbec nevyužívají. Je to jednoznačně a evidentně ukazatel zkonstruovaný pro politické účely, vždy se tím politici rádi chlubí nebo tím argumentují, protože ekonomicky vzato má tento index téměř nulovou vypovídací schopnost a ekonomové s tím vůbec neoperují,“ vysvětlila pro ParlamentníListy.cz Šichtařová. I z toho je prý vidět, že zpráva z oddělení ekonomických analýz a informací Úřadu vlády si vybírá ukazatele spíš politické. „Je to spíš politický manifest, než že by to dávalo ekonomický smysl,“ dodává ekonomka.

Druhý nejhorší bod za posledních dvacet let – počet uchazečů na jedno volné místo

Zpráva uvádí prosincovou míru nezaměstnanosti v České republice - 7,5 procenta - jako sedmou nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii. „Jsme na tom mnohem lépe než Španělsko nebo Řecko, kde je nezaměstnaný každý čtvrtý, nebo Slovensko s nezaměstnaností téměř 15 procent, či Polsko s nezaměstnaností přes 10 procent,“ uvádí David Havlíček.

Ale v lednu už vzrostla míra nezaměstnanosti v Česku na osm procent, v únoru na 8,1 procenta. Ekonomka Šichtařová navíc upozorňuje, že největším problémem je fakt, že existuje několik metodik na měření nezaměstnanosti

„Nevím, z jakého důvodu, jestli to byla nějaká snaha maskovat skutečný stav, ale od 1. ledna 2013 začala být používána jiná metodika, která nezaměstnanost opticky vylepšuje zhruba o dva procentní body. Kdybychom používali tu starou metodiku, byli bychom pravděpodobně někde nad desetiprocentní nezaměstnaností,“ konstatuje.

Pokud se posuzuje situace na trhu práce podle něčeho, co je srovnatelné v čase, protože metodiky nezaměstnanosti se stále mění, takže osm nebo deset procent nehraje roli, je podle ní možné srovnání dosáhnout, když se budeme orientovat podle ukazatele, který se jmenuje počet uchazečů o jedno volné místo.

„V současné době je toto číslo za republiku v průměru 17,1 uchazeče na jedno volné místo, tím se blížíme situaci z prosince 2010, kdy na jedno místo připadalo 18,2 uchazeče, a to byla absolutně nejhorší situace na trhu práce od roku 1989 nebo od okamžiku, kdy se začala sledovat míra nezaměstnanosti. Teď máme druhý nejhorší bod za posledních dvacet let. A to není moc ke chlubení,“ namítá.

Na obranu analytiků Úřady vlády je nutné uvést, že lednová čísla nezaměstnanosti, která řada ekonomů považuje za alarmující, byla k dispozici až poté, co byla zpráva, kterou zde Markéta Šichtařová rozebírá, sepsána.

• TÉMA: Nezaměstnanost

Rychlost růstu našeho zadlužení za posledních 10 let je pátá nejvyšší na světě

Zpráva ze Strakovy akademie také říká, že podle posledních údajů z roku 2011 byl český deficit veřejných rozpočtů 11. nejnižší v Evropské unii, a pokud jde o celkový veřejný dluh, ten je u nás dokonce sedmý nejnižší. „Obojí je spíš k pláči. Ne že by ta čísla neseděla. Až na to, že vláda pozapomněla upozornit, že už brzy sedět nebudou, protože například ke konci druhého kvartálu 2012 dokázala vláda náš vládní dluh meziročně zvýšit o neuvěřitelných 15,7 procenta. Naším štěstím je, že zatím je celková úroveň dluhu ještě relativně nízká, protože smůlou pro změnu je, že rychlost růstu našeho zadlužení za posledních deset let je pátá nejvyšší na světě,“ uvedla známá ekonomka. Dvě ze zemí, které jsou před námi, zbankrotovaly už buď úplně jako Řecko, nebo „tak trochu“ jako Maďarsko.