"Novinkou je, že bude příspěvek na bydlení vyplácen pouze na omezenou dobu - maximálně sedm let. Je to dostatečně dlouhý časový úsek, aby si každý nájemník mohl svoji situaci vyřešit a v případě, že bude vědět, že na úhradu bydlení mít nebude ani v příštích letech, aby mohl najít adekvátní jiné bydlení," řekla ParlamentnímListům.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Jediná kategorie, u které by se tento příspěvek vyplácel doživotně, by byli senioři. U nich se však právě v těchto dnech vede boj o to, od kolika let by jim doživotní nárok na výplatu příspěvku na bydlení vznikal.

Ještě v pondělí to vypadalo, že by to bylo až od 75 let, s velkou pravděpodobností se však bude intenzívně vyjednávat o snížení této věkové hranice. A to i přesto, že senioři rozhodně nejsou většinovými příjemci této sociální dávky. "Tvoří z celkového objemu vyplácených dávek zhruba jedno procento," uvedla mluvčí ministerstva Plívová.

Čtěte také:

• Penzisty děsí život o chlebu a vodě. Na víc jim Drábek nepřidal
• Drábkův návrh, který posílal důchodce pod most. Málem prošel 

Příspěvek i na bydlení v podnájmu

Ten, kdo se rozhodne žádat o příspěvek na bydlení, by měl vědět, že je o něj možné požádat i v případě, pokud dotyčná osoba bydlí v podnájmu (na který má však řádnou podnájemní smlouvu), či dokonce na ubytovně. V případě ubytovny je však třeba zažádat o udělení výjimky.

Požádat o příspěvek na bydlení je možné u všech věkových kategorií, pokud průměrný měsíční příjem domácnosti po odečtení přiměřených nákladů na bydlení je nižší v určitém aktuálním konkrétním období než přesně stanovený násobek částky na živobytí. Konkrétně v období se sleduje úsek od 1. 5. 2011 do 31. 7. 2011, násobek musí být nižší než 1,3.

Ten, kdo by se však chtěl řídit tím, že někdo pobírá několik tisíc jako příspěvek na bydlení, nemůže počítat s tím, že částka, jež bude pobírat on, bude nutně stejně vysoká. "Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, aby rodina měla alespoň na odůvodněné náklady na bydlení. Přihlíží se ke skutečným příjmům rodiny a již přiděleným dávkám," vysvětluje dále redakci Plívová.

Při pohledu na portál ministerstva se o příspěvku na bydlení píše následující definice: Je to dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.

Podmínkou je snaha situaci řešit, i přestěhováním do levnějšího bytu

"Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt a jehož příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší, než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory," cituje dále Plívová.

Čtěte také:

• Státní sociální podpora: Příspěvek na bydlení

A dodává, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud dotyčná osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení, o které je povinna požádat obec. Toto dosud neplatí pro osoby starší 70 let a pro osoby obývající byt zvláštního určení, byt v domech zvláštního určení a byt, na jehož úpravu byl poskytnut příspěvek na úpravu bytu.

Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob.

Jen letos se vyplatilo na bydlení už přes dvě miliardy korun

Počty vyplácených příspěvků na bydlení pozvolna narůstají, podle předpokladů ministerstva práce a sociálních věcí porostou s velkou pravděpodobností i v nejbližších letech. Zatímco v roce 2000 bylo vyplaceno na této sociální dávce celkem 2 miliardy 518 milionů korun, vloni to byly již 3 miliardy 521 milionů. "Letos jen za první pololetí tohoto roku bylo už vyplaceno na příspěvcích na bydlení 2,2 miliardy korun," informovala ParlamentníListy.cz mluvčí.

Shrnutí - kdo má nárok na příspěvek na bydlení?

- Nárok na příspěvek má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu. V případě podnájmu či bydlení na ubytovně je nutné žádat o výjimku.

- Nárok vzniká pokud 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň pokud je těchto 30 procent (35 procent) příjmu nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem ( na stránkách MPSV jsou přesně uvedené tabulky).

- Źádat o příspěvek na bydlení vyřizují úřady práce podle místa trvalého pobytu, adresu kontaktního místa SSP naleznete na http://portal.mpsv.cz/ssp/local
Žádost o příspěvek na bydlení a ostatní dávky SSP se podávají na příslušných tiskopisech MPSV, které naleznete také na:  http://forms.mpsv.cz/sspforms/

Kdy se začnou budovat sociální byty?

Jak bylo v článku uvedeno výše, částky, kterými na bydlení sociálně slabých Čechů stát ročně přispívá, jsou poměrně vysoké. I proto je poněkud zvláštní, že se stále nezačaly uvádět do praxe projekty takzvaných sociálních bytů.

Čtěte také:

• Už žádné nekonečné dávky na bydlení, rozhodlo ministerstvo